Průměrná roční teplota za rok 2022 dosáhla 9,2 °C, což je o 0,9 °C nižší než průměr za období 1991–2020. Přesto se rok 2022 řadí mezi roky s teplotami nad dlouhodobým normálem. Z hlediska průměrné roční teploty vzduchu od roku 1961 byl rok 2022 pátým nejteplejším. Během roku 2022 byly zaznamenány dva měsíce s výrazně nadnormálními teplotami, červen a říjen, kdy odchylka průměrné měsíční teploty vzduchu od normálu činila +2,2 °C, resp. +2,5 °C. Na druhé straně duben byl výrazně podnormální, s odchylkou –2,1 °C od dlouhodobého průměru.

Roční úhrn srážek za rok 2022 činil 634 mm, což představuje 93 % dlouhodobého průměru z let 1991–2020, a charakterizuje tak tento rok jako srážkově normální. Nejvíce srážek spadlo v měsících červnu a září, které byly hodnoceny jako srážkově nadnormální s úhrny 124 %, resp. 135 % běžného normálu. Naopak březen byl výrazně podnormální, s měsíčním srážkovým úhrnem pouze 35 % průměru. Rozložení srážek na území České republiky bylo nerovnoměrné: v Čechách průměrně spadlo 656 mm srážek, což je 96 % normálu, zatímco na Moravě a ve Slezsku to bylo jen 591 mm, což představuje 85 % normálu.

Množství zásob vody ve sněhové pokrývce v roce 2022 bylo hodnoceno jako výrazně podprůměrné. Nejvyšší akumulace vody ve sněhu během zimní sezóny 2021/2022 byla zaznamenána 7. února 2022, přičemž odhad celkového množství vody ve sněhu na území České republiky dosáhl přibližně 1,294 mld. m³. To odpovídá průměrné hodnotě přibližně 16,4 mm (16,4 litrů na metr čtvereční). Nejvyšší sněhové pokrytí bylo naměřeno na Šumavě a v Krkonoších, kde v Krkonoších dosahovalo téměř 160 cm. Ve srovnání s dlouhodobým průměrem za období 1991–2020 byly zásoby sněhu v první dekádě února u většiny sledovaných povodí mírně podprůměrné nebo blízké průměru.

Povrchové vody

Celkový odtok vodních toků v roce 2022 lze ve srovnání s průměrnými průtoky za období 1991–2020 hodnotit jako podprůměrný až silně podprůměrný. Měsíční průměrné průtoky se vyznačovaly značnou proměnlivostí jak v časovém, tak v regionálním měřítku, přičemž většinou převažovaly hodnoty podprůměrné až silně podprůměrné.

Závěrovými profily hlavních vodních toků (Labe, Odry, Dyje a Moravy) proteklo 49 až 76 % dlouhodobého ročního průměru. Ze všech měsíců byl březen nejvíce podprůměrný, kdy průtoky ve většině případů nepřesáhly ani 50 % měsíčního průměru. Hodnocení odtoku z hlediska výskytu období minimálních průtoků naznačuje, že rok 2022 byl v některých regionech charakterizován jako suchý. Zvláště ve druhé polovině roku byl v některých měřených profilech zaznamenán velký počet dnů s průtokem nižším nebo rovným 355dennímu průtoku (Q_355d).

Co se týče povodňových událostí, nejčastěji se vyskytovaly odtokové události letního typu s přívalovým charakterem, převážně v průběhu června a srpna. Ve dvou z hodnocených profilů byla dokonce překročena hodnota 20letého průtoku.

Podzemní vody

Hladina podzemní vody v mělkém oběhu a vydatnost pramenů byla v roce 2022 celkově mírně, resp. silně podnormální, stav se však regionálně lišil. Celkově byla hladina v mělkých vrtech u 6 % objektů mimořádně, 19 % silně a 17 % mírně podnormálních, u 48 % objektů normální, 5 % mírně, 5 % silně nebo mimořádně nadnormální.

Normálního ročního maxima dosáhla hladina i vydatnost v únoru. Poté hladina klesala a vydatnost se zmenšovala až do srpna, kdy nastalo u mělkých vrtů roční mírně podnormální minimum. Stav hladiny i vydatnosti byl od března silně podnormální a zhoršoval se až do června, kdy byla vydatnost dokonce celkově mimořádně podnormální. Od července se stav hladiny začal v některých dílčích povodích zlepšovat až na normální a ke zlepšení na celkově normální stav došlo v září. Na části území sucho přetrvávalo až do konce roku (Ohře, Dolního Labe a ostatní přítoky Labe). Naopak v některých dílčích povodích hladina stoupala až na nadnormální (Horní a Dolní Vltava a Berounka) v prosinci. Ve většině dílčích povodí se vydatnost, s výjimkou zvětšení v září na normální stav, zmenšovala až na roční silně podnormální minimum v listopadu. Nicméně na části území byla vydatnost v druhé polovině roku normální až nadnormální.

U hlubokých vrtů na území ČR opět pokračovalo sucho z předcházejících let, pouze ve východních Čechách a na Moravě ještě během jara trvalo zlepšení stavu hladiny z předešlého roku. Celkově byla hladina hlubokých zvodní v roce 2022 silně podnormální, 22 % objektů bylo mimořádně, 24 % silně a 12 % mírně podnormálních, 38 % objektů bylo normálních a pouze 3 % byla mírně nadnormální. Na začátku roku byla hladina mírně podnormální, resp. normální, od silně podnormálního ročního maxima v březnu stagnovala, poté začala klesat, takže od června do srpna byla mimořádně podnormální. Následovala stagnace až na silně podnormální minimum v listopadu a v prosinci byla hladina opět mimořádně podnormální. V severočeské křídě a jihočeských pánvích byla hladina silně nebo mimořádně podnormální během celého roku. Naopak v cenomanu severočeské křídy, který má výrazně víceletý režim, byla hladina celoročně normální.

Celkový základní odtok byl mírně až silně podnormální (v průměru odteklo 65 % normálu).

Bilance množství vody v bilančních oblastech

Teplotně byl rok 2022 nadnormální (+9,2 °C), s regionálními odchylkami od +0,7 °C v oblastech Odra a Olše a Morava do +1,1 °C v oblasti Ohře a Bílina. Teplotně nadnormálními měsíci napříč ČR byly zejména únor (+3,0 až +3,4 °C), leden, květen a srpen. Silně nadnormální byl s odchylkami +1,8 °C až +2,9 °C také červen a říjen. Duben byl výjimečně chladný, s odchylkami −1,9 °C až −2,4 °C.

Srážkově byl rok normální (633 mm, 93 % normálu), s nejnižším úhrnem srážek v oblasti Morava (84 % normálu) a nejvyšším v oblasti dolní Vltava a Sázava (106 % normálu). Měsíce březen, říjen a listopad byly silně podnormální v některých oblastech, zatímco září bylo nadnormální, obzvláště v Čechách (133 až 169 % normálu). Z hlediska zásob vody ve sněhové pokrývce byl rok 2022 silně až mimořádně podnormální.

Z hlediska přirozeného odtoku byl rok silně podprůměrný na Moravě (52 až 62% Q_a) a mírně podprůměrný až průměrný v Čechách (71 až 84% Q_a). V lednu a únoru byl odtok převážně průměrný. V březnu došlo v důsledku kombinace teplé zimy s minimem sněhu a převážně silně podnormálních březnových srážek namísto obvyklého nárůstu odtoku naopak k jeho poklesu, a průtoky tak byly převážně podprůměrné nebo silně podprůměrné, průtok Dyje byl mimořádně podprůměrný (29 %). V dubnu se odtok v reakci na převážně silně podnormální teploty a normální až nadnormální srážky odtok mírně zlepšil, takže byl převážně průměrný, silně podprůměrný odtok zůstal v oblastech dolní Vltava a Sázava, dolní Labe a Morava (33 až 43 %), v oblasti Dyje byl dokonce opět mimořádně podprůměrný (30 %). Odtok v květnu byl průměrný nebo podprůměrný, v oblastech Odra a Olše, Morava a Dyje byl silně podprůměrný (39 až 41 %). Často vyšší srážky vzhledem k silně nadnormálním teplotám odtok v červnu příliš nezlepšily, takže byl nejčastěji podprůměrný (kolem 50 %), v oblastech Ohře a Bílina a Morava, kde byly srážky nižší, byl odtok silně podprůměrný (35 až 40 %). Naopak v oblastech horní Vltava a dolní Vltava a Sázava, kde byly srážky silně nadnormální, se odtok zlepšil na průměrný. Odtok v červenci se regionálně lišil, mimořádně podprůměrný byl odtok v oblastech Ohře a Bílina a Morava (19 až 23 %), silně podprůměrný byl odtok v BO horní Labe, Odra a Olše a Dyje (27 až 37 %), naopak v oblasti dolní Labe byl odtok nadprůměrný (124 %). V srpnu byl odtok převážně průměrný, silně podprůměrný odtok trval v oblasti Ohře a Bílina (27 %). V září došlo v důsledku podnormálních teplot, a v Čechách také nadnormálních srážek, ke zvýšení odtoku nejčastěji na průměrný, v oblastech horní Vltava a Berounka byl odtok nadprůměrný, v oblasti dolní Vltava a Sázava silně nadprůměrný (197 %). Odtok v říjnu byl průměrný nebo podprůměrný, nadprůměrný odtok trval v oblastech dolní Vltava a Sázava. Také v listopadu byl odtok často průměrný nebo podprůměrný, silně podprůměrný byl odtok v oblastech horní Labe, Ohře a Bílina, Odra a Olše a Dyje, v oblastech Morava byl odtok mimořádně podprůměrný (30 %). Odtok v prosinci byl v důsledku regionálně často vyšších srážek převážně průměrný, v oblastech horní Vltava a Odra a Olše byl odtok nadprůměrný, v oblasti dolní Vltava a Sázava byl odtok silně nadprůměrný (226 %) v oblasti Ohře a Bílina a dolní Labe ale trval podprůměrný odtok.

Základní odtok byl v Čechách převážně podnormální (68 až 86 %), na Moravě silně podnormální (52 až 63 %). Zásoby podzemní vody se nejvíce snížily v oblastech horní Labe a Ohře a Bílina, zatímco v oblasti dolní Labe došlo k mírnému nárůstu.

Bilance kvality povrchové vody

Hodnocení jakosti povrchových vod v roce 2022 bylo provedeno na různém počtu profilů od 1 do 918, s využitím ČSN 75 7221 a NV č. 401/2015 Sb. Nejčastěji monitorované ukazatele zahrnovaly základní fyzikálně-chemický rozbor a živiny. Významně překročené limity či horší třídy ukazatelů byly zaznamenány u forem dusíku (amoniakální a dusičnanový), celkového dusíku a fosforu, Escherichia coli a termotolerantních koliformních bakterií. Z organických látek byly často zjištěny zvýšené koncentrace některých pesticidů, zejména alachloru a metolachloru, a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU), hlavně fluoranthenu a benzo(ghi)perylenu.

Pro kovy a metaloidy byla stanovena limitní hodnota ve většině profilů, přičemž nejširší monitoring probíhal v dílčích povodích Dyje a Moravy a přítoků Váhu. Vyskytující se prioritní nebezpečné látky zahrnovaly rozpuštěné kadmium, nikl, olovo a rtuť, s vyšším výskytem kadmia v severních Čechách a severozápadních Čechách (Jáchymovský potok, Polava, Desná) a niklu v povodí Ohře a Dyje. Nejzatíženějším tokem z hlediska výskytu kadmia, zinku a olova byla Litavka.

Mikrobiologické ukazatele často překračovaly limitní hodnoty, zejména termotolerantní koliformní bakterie a enterokoky. Escherichia coli nevyhověla limitům na téměř polovině profilů.

Nejčastěji detekovaná farmaka, byla léky karbamazepin, diklofenak a ibuprofen s výskytem nad mezí stanovitelnosti 47 až 80 % (měřeno na 247 až 250 profilech). Vysoký podíl výskytu (88–99 % profilů) zaznamenaly i léky na dnu oxypurinol, lék na vysoký krevní tlak telmisartan a antidepresivum oxazepam, které ale byly stanovovány pouze na malém počtu profilů (5 až 28).

Pesticidy byly hodnoceny samostatně na 464 profilech, přičemž nejčastěji se vyskytovaly metabolity metazachloru, metolachloru, alachloru a glyfosátu, zejména v povodích Dyje a horního a středního Labe. Všechny výše uvedené látky byly nad mezí stanovitelnosti na 53 až 76 % vzorků z 265 až 425 profilů. Významný výskyt pesticidů byl zejména na tocích v dílčím povodí Dyje (Svratka v Rajhradě) a Horního a středního Labe (Cidlina v Lukové a Sánech). Vyšší výskyt pesticidů byl nalezen také na některých tocích v dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu (Velička, Blata) a menších přítocích Lužnice, Vltavy a Sázavy (Bechyňský potok, Třebonínský potok, Šlapanka).

Bilance kvality podzemní vody

Z vyhodnocení jakosti podzemních vod v roce 2022 vyplývá, že nejčastěji nadlimitní hodnoty vykazovaly amonné ionty a dusičnany (11 % a 10 % vzorků), dále fosforečnany, chloridy a sírany (okolo 3 %). V oblasti organického znečištění byl rozpuštěný organický uhlík nadlimitní v 6 % vzorků a CHSK_Mn v 13 %. U toxických kovů jsou dlouhodobě významnými polutanty v podzemních vodách kobalt a arsen (4 % nadlimitních vzorků), kadmium (3 %), hliník, nikl (2 %), molybden a zinek (1 %).

Ze skupiny těkavých organických látek se nejčetněji v podzemních vodách vyskytují toluen, tetrachlorethen, trichlormethan, xyleny, trichlorethen a dichloretheny.

U polycyklických aromatických uhlovodíků se v nadlimitních koncentracích nejčastěji vyskytovaly polutanty s nejpřísnějším limitem a to fenantren (4 %) a chrysen (3 %). Ostatní látky jsou v nadlimitních koncentracích u méně než 2 % případů.

Těkavé organické látky jako toluen, tetrachlorethen a trichlormethan byly často detekovány v podzemních vodách. U PAU byl fenantren (4 %) a chrysen (3 %) nad limitními hodnotami, ostatní látky méně než ve 2 % případů.

Pesticidy vykazovaly nadlimitní hodnoty zejména u metabolitů herbicidů zejména chloridazonu (téměř třetina pozitivních vzorků) a chloracetanilidů (zejména metabolity metazachloru, alachloru, metolachloru, acetochloru a dimethachloru, více než 10 % vzorků). Dále byly časté metabolity chlorthalonilu, AMPA (metabolit glyfosátu) a 2-hydroxyatrazin (metabolit herbicidu atrazin).

Léčiva (36 látek) byla prokázána ve vzorcích vody u 84 objektů (více než 12 % lokalit), přičemž častější překročení limitů bylo zaznamenáno u mělkých vrtů.

Bilance kvality vody – plaveniny a sedimenty, radiochemie, bioakumulace a teplota vody

Monitoring plavenin na 37 profilech v roce 2022 zahrnoval epizody zaznamenané v lednu, únoru a prosinci při tání sněhu a po srážkách v červnu až srpnu. Nejvyšší denní koncentrace plavenin byly zaznamenány v rozmezí 43 mg·l^–1 až 1 481 mg·l^–1, s maximem 10 055 mg·l^–1 na stanici Prusy – Moštěnka v červnu. Na 12 z 27 lokalit s celoročním pozorováním byl překročen limit pro nerozpuštěné látky. Na stanici Labe – Němčice byl vyhodnocen dne 18. 2. 2022 nejvyšší denní odtok plavenin, a to 13 000 tun. Z povodí ČR za rok odteklo celkem 227 000 t nerozpuštěných látek.

Chemický stav sedimentů a plavenin byl hodnocen podle 135 chemických látek. Nejvyšší koncentrace byly zaznamenány u polyaromatických uhlovodíků a ftalátů (DEHP), ostatní prioritní látky např. hexachlorbenzen, hexachlorbutadien, tributylcín, chloralkany C10–13, perfluorované látky a hexabromcyklododekan byly zjištěny v řádově nižších koncentracích. Nejvýznamnější znečištění podle počtu látek v nadlimitních koncentracích bylo zjištěno v dílčím povodí Ohře, Dolní Labe a ostatní přítoky Labe a v dílčím povodí Horní a střední Labe. V profilech dílčího povodí Morava a přítoky Váhu byly evidovány nadlimitní koncentrace výhradně u polyaromatických uhlovodíků, v dílčích povodích Dyje a Horní Odra navíc ojediněle u olova, niklu, tributylcinu a hexachlorbenzenu. Lokalitou s nejširším spektrem nadlimitních kontaminantů je Lužická Nisa v Hrádku nad Nisou.

Analýza trendu prostřednictvím Mann-Kendallova testu prokázala rostoucí trend u vybraných ukazatelů znečištění. Rostoucí trend byl zaznamenán u sedmi nebezpečných látek v plaveninách a u šesti látek v sedimentech na 9 lokalitách. Klesající trend byl pozorován u většiny cizorodých látek.

Radiologické zatížení povrchových vod a sedimentů přetrvává v místech bývalé těžby uranových rud. Nejvyšší obsah uranu (236 µg·l^–1) byl zjištěn v okolí Dolního Rožínky a vysoké aktivity radia 226 a tritia byly změřeny na několika lokalitách. Nejvyšší aktivita 300 mBq·l^–1 izotopu radia 226 byla změřena na profilu Krásný Jez na povrchovém toku Havraní potok u Slavkova, v západočeské oblasti výskytu uranových rud. Aktivita tritia v povrchové vodě v okolí jaderné elektrárny Dukovany na profilu Jihlava – Mohelno dosáhla hodnoty až 408 Bq·l^–1. V povrchové vodě na profilech řeky Vltavy pod jadernou elektrárnou Temelín byly změřeny aktivity tritia jednorázově až 222 Bq·l^–1.

V roce 2022 byl proveden bioakumulační monitoring vodních ekosystémů na českých a moravských řekách, zaměřený na látky akumulující se ve vodních organismech - rybách, rybím plůdku a bentosu. Bylo analyzováno přes 60 nebezpečných látek včetně ftalátů, polybromovaných difenyletherů a perfluorovaných sloučenin. Nejvyšší koncentrace rtuti překračující normu environmentální kvality (20 µg·kg^–1) byly zjištěny v rybách na Labe – Obříství (391 µg·kg^–1) a v bentosu na profilů Bečva – Troubky (126 µg·kg^–1). Perfluorooktansulfonát (PFOS) překročil normu v 43 % případů v rybím plůdku. Výsledky ukázaly významnou kontaminaci vodních ekosystémů nebezpečnými látkami.

Rok 2022 byl teplotně nadnormální, s průměrnými ročními teplotami vody srovnatelnými s lety 2019 a 2020. V červnu byly zaznamenány rekordně vysoké teploty vody nad 20 °C na mnoha stanicích. Nejvyšší průměrná denní teplota vody v hodnocených profilech (27,5 °C) byla zaznamenána 30. 6. v profilu Uherský Brod na Olšavě. Celkem ve 14 profilech pak byly maximální průměrné denní teploty vody zaznamenány koncem června případně hned první červencový den.