Uplynulý rok hodnotíme jako teplotně silně nadnormální. Průměrná roční teplota vzduchu 9,7 °C byla o 1,4 °C vyšší než normál (1991–2020), což činí rok 2023 nejteplejším rokem zaznamenaným od roku 1961. Všechny měsíce, s výjimkou dubna a května, vykazovaly kladnou odchylku průměrné měsíční teploty vzduchu oproti normálu. Výrazně teplé byly měsíce leden (odchylka +3,4 °C), září (+3,5 °C), říjen (+2,9 °C) a prosinec (+2,5 °C). Naopak duben byl velmi chladný, s průměrnou teplotou 6,4 °C (odchylka −2,1 °C) a byl hodnocen jako teplotně silně podnormální.

Srážkově byl rok normální, s průměrným ročním úhrnem srážek 732 mm, což odpovídá 107 % normálu (1991–2020). Srážkově silně nadnormální byly především měsíce listopad a prosinec (oba s 200 % normálu). Naopak září bylo velmi suché, s průměrným úhrnem srážek pouhých 18 mm, což představuje 30 % normálu. Prostorové rozložení ročního úhrnu srážek bylo rovnoměrné: na území Čech spadlo v průměru 726 mm srážek (107 % normálu) a na Moravě a ve Slezsku 743 mm (107 % normálu).

Množství zásob vody ve sněhové pokrývce bylo výrazně podprůměrné. Sezónní maximum zimy 2022/2023 nastalo 19. prosince 2022, kdy odhad množství vody ve sněhové pokrývce činil celkem cca 1,277 miliardy m³ vody (16,2 mm), což je nadprůměrná hodnota pro daný termín ve srovnání s referenčním období (1991–2020).

Povrchové vody

Celkový odtok byl průměrný ve srovnání s dlouhodobými průměry (1991–2020). Závěrovými profily hlavních vodních toků odteklo 87 až 97 % dlouhodobého ročního průměru.

Průměrné měsíční průtoky se během roku značně odchylovaly od dlouhodobých průměrů. Například na řece Moravě proteklo v červenci pouze 21 % průměru, zatímco v prosinci až 305 %. Od ledna do dubna byly průtoky regionálně proměnlivé v důsledku odtávání sněhu, přičemž březen byl podprůměrný a duben nadprůměrný. V květnu dosahovaly průtoky průměrných hodnot, zatímco v červnu a červenci byly podprůměrné až silně podprůměrné. Srpnové dešťové epizody přerušily suché období, zejména na Moravě, ve Slezsku a východních Čechách. Září a říjen opět přinesly podprůměrné průtoky. Nadnormální srážky od konce října do konce roku způsobily výrazné zvětšení průtoků. Během Vánoc došlo k regionálním povodním v důsledku srážek a tání sněhu.

Minimální průtoky se během roku vyskytovaly rovnoměrně po celém území a doba jejich trvání nebyla extrémní. První minimální průtoky byly zaznamenány v červnu na stanicích Tuřice-Předměřice (Jizera) a Kostelec nad Labem (Labe). V létě se průtoky pohybovaly kolem hodnot 355denního průtoku, s výjimkou srpna a září. Z 217 hodnocených stanic bylo ve 152 profilech dosaženo nebo podkročeno 355denního průtoku, přičemž nejvíce dní s minimálními průtoky bylo zaznamenáno v povodí Berounky, Ohře, Ploučnice a dolního Labe.

První významnější odtoková situace s krátkým překročením 2. SPA (stupeň povodňové aktivity) na Labi a Divoké Orlici nastala 18.–20. února. Nejvýznamnější jarní povodeň přišla 14.–17. dubna, kdy srážky zvedly hladiny na většině území, s překročením 3. SPA na Moravské Dyji a 2. SPA v 31 profilech. Srážky 16.–17. května způsobily povodně na východě Moravy, nejvýznamnější kulminační průtok Q₂₀–Q₅₀ byl na Radějovce. V srpnu se povodňové situace objevily několikrát, nejvýznamnější nastala 26. srpna, kdy přívalové srážky způsobily kulminační průtok Q₂₀–Q₅₀ na Blažejovickém potoce v Blažejovicích.

Nejvýznamnější povodňová situace roku nastala v prosinci, kdy obleva doprovázená dešťovými srážkami mezi 19. a 25. prosincem způsobila rychlé tání sněhu. Povodeň probíhala v několika fázích, s vrcholem mezi 24. a 28. prosincem a zasáhla většinu území, zejména severní a východní Čechy. Kulminační průtoky byly nejčastěji v rozmezí Q2–Q5, ale na některých tocích, jako Novohradka (profil Úhřetice) či Pramenský potok (Mnichov), dosáhly průtoky úrovně Q₂₀–Q₅₀. Na Labi v profilech Kostelec nad Labem, Mělník, Ústí nad Labem a Děčín byly kulminační průtoky největší od roku 2013, v Kostelci nad Labem od roku 2006 (Q₁₀). Celkem byl 3. SPA překročen v 46 profilech.

Podzemní vody

Hladina podzemní vody v mělkém oběhu a vydatnost pramenů byla celkově normální. Nejhorší stav byl v dílčím povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe, kde byla hladina silně a vydatnost mimořádně podnormální. Naopak v dílčím povodí Horní a Dolní Vltavy byla vydatnost mírně nadnormální. Celkově bylo normálních 62 % mělkých vrtů a 42 % pramenů. Silně nebo mimořádně podnormálních bylo 12 % vrtů a 24 % pramenů. Silně nebo mimořádně nadnormálních bylo 7 % vrtů a 12 % pramenů.

V prvním čtvrtletí převládal normální stav, normální maximum hladiny i vydatnosti nastalo v dubnu. Nejhorší stav byl v červenci, kdy se hladina i vydatnost zhoršily na silně podnormální. V srpnu a září se stav zlepšil na normální. Roční minimum nastalo v říjnu, kdy byl stav mělkého oběhu mírně a pramenů silně podnormální. Do konce roku hladina stoupala a vydatnost se zvětšila až na silně nadnormální v prosinci, kdy bylo silně nebo mimořádně nadnormálních 52 % mělkých vrtů a 46 % pramenů. Prosincový stav byl nejlepší od roku 2010.

Hladina hlubokých zvodní byla celkově silně podnormální. Nejhorší mimořádně podnormální stav byl v severočeské křídě, permokarbonu středních a západních Čech a podkrušnohorských pánvích. Naopak nejlepší stav byl v permokarbonu východních Čech, kde byla hladina většinu roku normální a v prosinci vzrostla na silně nadnormální. Celkově bylo 39 % hlubokých vrtů silně nebo mimořádně podnormálních, 38 % normálních a pouze 7 % silně nebo mimořádně nadnormálních.

Od ledna hladina stoupala až na mírně podnormální roční maximum v květnu, poté došlo k poklesu na mimořádně podnormální stav v červenci, a dále hladina mírně klesala na silně podnormální roční minimum v říjnu, ale v prosinci se stav velmi výrazně zlepšil na celkově normální.

Základní odtok lze z hlediska celé ČR hodnotit jako normální (v průměru odteklo 87% normálu).

Bilance množství vody v bilančních oblastech

Uplynulý rok byl teplotně silně nadnormální (9,7 °C). Regionálně se odchylky pohybovaly od +1,2 °C v bilančních oblastech (BO) střední Labe a Jizera, Morava do +1,4 °C v BO dolní Vltava a Sázava, Ohře a Bílina. Nejvýraznější teplotní odchylky byly zaznamenány v mimořádně nadnormálním září (+3,1 až +3,7 °C) a místy v říjnu (+3,1 °C). Silně nadnormální byly také měsíce leden a prosinec, zejména v BO Odra a Olše (+3,8 °C leden, +2,7 °C prosinec). Naopak duben byl teplotně až silně podnormální (−2,1 až −2,2 °C).

Srážkově byl rok na území bilančních oblastí ČR normální s úhrnem 730 mm. Regionální rozložení srážkových úhrnů bylo velmi vyrovnané, nejméně srážek vzhledem k normálu spadlo v BO Berounka (101 % normálu), nejvíce pak v BO střední Labe a Jizera (115 %). Září a květen byly mimořádně podnormální, se srážkami na úrovni 20 až 34 % normálu, také v červenci a červnu byly srážky nižší (42 až 86 %), zatímco listopad a prosinec byly silně až mimořádně nadnormální (165 až 253 %).

Zásoby vody ve sněhu byly od ledna do dubna silně až mimořádně podnormální (12 až 38 %). Naopak na konci roku, především v prosinci, zásoby vody ve sněhu výrazně vzrostly, nezvykle zejména v nižších polohách (202 až 245 % BO horní Vltava, Berounka, dolní Vltava a Sázava, Dyje).

Z hlediska přirozeného průtoku byl rok průměrný (82 % Qa Berounka až 106 % Qa horní Labe), pouze v BO dolní Vltava a Sázava nadprůměrný (134 % Qa, ovlivněno manipulacemi) a v BO dolní Labe podprůměrný (67 % Qa). Suché období v létě vedlo k mimořádně podprůměrným odtokům zejména v červenci (8 až 24 % BO horní Labe, horní Vltava, dolní Vltava a Sázava, Morava, Dyje). Silně až mimořádně nadnormální srážky v listopadu a prosinci pak způsobily výrazné zlepšení průtoků až na mimořádně nadprůměrné (247 % Dyje až 320 % horní Labe), pouze v BO Berounka byl průtok silně nadprůměrný (200 %) a v BO dolní Labe jen průměrný.

Z hlediska základního odtoku byl rok převážně normální nebo podnormální (68 až 94 %), v BO dolní Labe až silně podnormální (64 %). Během roku se základní odtok většinou držel v mezích normálu.

Zásoby podzemní vody se díky vysoké infiltraci na konci roku neobvykle zvýšily, zejména v BO horní Labe, Odra a Olše.

Bilance kvality povrchové vody

Hodnocení povrchových vod bylo provedeno na různém počtu reprezentativních profilů (1–894) v souladu s platnou národní legislativou. Nejčastěji byly monitorovány ukazatele základního fyzikálně-chemického rozboru včetně živin. Významně překročené limity či zařazení do horších tříd kvality (ČSN 75 7221) byly zaznamenány u ukazatelů jednotlivých forem dusíku (amoniakální a dusičnanový), celkového dusíku a fosforu, celkového organického uhlíku (TOC), spotřeby kyslíku (BSK₅, CHSKcr) a nerozpuštěných látek při 105 °C. Termotolerantní koliformní bakterie a Escherichia coli nevyhověly limitům na více než 50 % hodnocených profilů. Z organických látek byly často stanoveny zvýšené koncentrace některých pesticidů, zejména metabolity alachloru a metolachloru a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU), hlavně fluoranthenu a benzo[ghi]perylenu.

Rozpuštěné kadmium, nikl, olovo a rtuť se řadí mezi prioritní nebezpečné látky. Vyšší výskyt rozpuštěného kadmia byl zaznamenán na tocích v severních a severozápadních Čechách a niklu po filtraci především v Povodí Ohře. Nejzatíženějším tokem z hlediska výskytu kovů, zejména kadmia, zinku a olova byla Litavka v Libomyšli. Vyšší zatížení rtutí měly profily Reslava a Klíšský potok v severozápadních Čechách a Odra v Bohumíně.

Farmaka, která byla analyzována na největším počtu profilů (253 až 268), zahrnovala karbamazepin, diklofenak a ibuprofen s výskytem nad mezí stanovitelnosti 43 až 78 % hodnot. Pozitivní nálezy na téměř všech měřených profilech byly zaznamenány u léku na léčbu dny oxypurinolu (97 % z 32 profilů), léku na vysoký krevní tlak telmisartanu (97 % z 103 profilů) a antidepresiva oxazepamu (90 % z 6 profilů).

Pesticidy byly hodnoceny samostatně na 431 profilech, přičemž nejčastěji se vyskytovaly metabolity metazachloru, metolachloru, alachloru a glyfosátu. Všechny uvedené látky byly nad mezí stanovitelnosti na 46 až 74 % vzorků z 255 až 401 profilů. Významný výskyt pesticidů byl zejména na tocích v dílčím povodí Horního a středního Labe (Cidlina v Lukové a Sánech). Vyšší výskyt pesticidů byl zaznamenán také na menších přítocích Lužnice (Káňovský potok, Miletínský potok, Bukovský potok).

Bilance kvality vody – plaveniny a sedimenty, radiochemie, bioakumulace a teplota vody

Množství plavenin bylo sledováno na 39 profilech. Významnější epizody transportu plavenin byly zaznamenány v lednu, únoru a v prosinci při zvýšených průtocích vyvolaných v důsledku tání sněhu a dále lokálně po intenzivních srážkách v červnu, červenci, srpnu a v září.

Nejvyšší denní koncentrace plavenin byly zaznamenány v rozmezí 107 mg·l^–1 až 2265 mg·l^–1, s maximem 2427 mg·l^–1 na toku Moštěnka v Prusech v květnu. Na 21 z 30 lokalit s celoročním pozorováním byl překročen limit pro nerozpuštěné látky. Nejvyšší denní odtok plavenin, 37 460 tun, byl zaznamenán na Moravě v Lanžhotu 18. 5. 2023. Celkově odteklo v roce 2023 z povodí ČR 509 000 tun nerozpuštěných látek. V porovnání s rokem 2022 jde o dvojnásobné množství.

Chemický stav sedimentů a plavenin byl hodnocen na základě sledování 135 chemických látek. Nejvyšší koncentrace byly naměřeny u ftalátů (DEHP) a polyaromatických uhlovodíků. Ostatní prioritní látky (např. hexachlorbenzen, hexachlorbutadien, tributylcín) byly zjištěny lokálně, zejména na Bílině v Ústí nad Labem, Labi v Prostředním Žlebu a Lužické Nise v Hrádku nad Nisou. Na profilu Labe – Obříství bylo nejvíce prioritních látek v nadlimitních koncentracích v plaveninách, zatímco u sedimentů a sedimentovatelných plavenin to bylo na Bílině v Ústí nad Labem. V dílčím povodí Moravy byly nadlimitní koncentrace hlavně u polyaromatických uhlovodíků, zatímco v dílčích povodích Dyje a Odry se objevilo olovo, nikl a tributylcín. Největší spektrum nadlimitních kontaminantů bylo na Lužické Nise v Hrádku nad Nisou a Bílině v Ústí nad Labem.

Dlouhodobá analýza znečištění sedimentovatelných plavenin za období 2013–2023 a sedimentů za období 2000–2023 pomocí Mann-Kendallova testu prokázala nárůst hodnot u vybraných ukazatelů. Rostoucí trend v sedimentovatelných plaveninách byl zaznamenán u 5 nebezpečných látek (kadmium, olovo, fluoranten, benzo[ghi]perylen a indeno[1,2,3-cd]pyren) na 5 lokalitách a v sedimentech u 4 látek (kadmium, rtuť, antracen, benzo[ghi]perylen) na 9 lokalitách. U většiny sledovaných látek na všech lokalitách byl pozorován klesající trend.

Radiochemické parametry ve vodě byly stanoveny v 133 profilech v místech jaderných zařízení a v úsecích toků zasažených důlními vodami z těžby nebo úpravy uranových rud. Objemová aktivita beta byla stanovena v rozpuštěných i nerozpuštěných látkách. Objemová aktivita tritia ve Vltavě pod výpustí z Temelína dosáhla 41,1 Bq·l^–1, což nepřekročilo limit normy environmentální kvality dle Nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Kvalita povrchové vody na řece Jihlavě na základě objemové aktivity tritia zjištěné do 249 Bq·l^–1 je dle normy ČSN 75 7221 zařazena do třídy III – znečištěné vody. Nejvyšší aktivity izotopu ²³⁵U (217 Bq·l^–1) byly zjištěny v okolí uzavřeného uranového dolu v Dolní Rožínce na profilu Hadůvka – Skryje.

Ve vzorcích sedimentů odebraných na 12 profilech pro radiochemické hodnocení byly 1x ročně standardními metodami analyzovány radionuklidy ¹³⁴Cs, ¹³⁷Cs, ⁴⁰K, ²²⁶Ra, ²²⁸Ra, ²²⁸Th, ²³⁵U, izotopy ⁵⁷Co, ⁶⁰Co a ²⁴¹Am jsou sledovány od roku 2010 a izotop ²¹⁰Pb od roku 2014. Nejvyšší aktivita izotopů 2. thoriové řady ²²⁸Th (126 Bq·kg^–1) a ²²⁸Ra (102 Bq·kg^–1) byla zjištěna profilu Lužnice – Veselí nad Lužnicí.

Bioakumulační monitoring je zaměřený na látky akumulující se ve vodních organismech (ryby, rybí plůdek, bentos). Bylo analyzováno přes 60 nebezpečných látek včetně ftalátů, polybromovaných difenyletherů a perfluorovaných sloučenin. Nejvyšší koncentrace rtuti, překračující normu environmentální kvality (20 µg·kg^–1), byly zjištěny v rybách na profilu Otava – Topělec (480 µg·kg^–1) a v bentosu na profilu Bečva – Troubky (24,2 µg·kg^–1). Perfluorooktansulfonát (PFOS) překročil normu v 57 % případů v rybím plůdku. Výsledky ukázaly významnou kontaminaci vodních ekosystémů nebezpečnými látkami.

Uplynulý rok byl teplotně silně nadnormální, což vedlo k obdobně vysokým teplotám vody jako v předchozím roce. Průměrná roční teplota vody přesahující 10 °C byla zaznamenána ve třech čtvrtinách profilů, což je nejvíce od roku 2018. Nejvyšší průměrná denní teplota vody (25,9 °C) byla naměřena na Olšavě v Uherském Brodě během horké vlny 22.–23. srpna.