Uplynulý rok byl teplotně mimořádně nadnormální. Průměrná roční teplota vzduchu 10,3 °C byla o 2,0 °C vyšší než normál (1991–2020), což činí rok 2024 nejteplejším v historii měření od roku 1961. Všechny měsíce kromě listopadu vykázaly kladnou teplotní odchylku; mimořádně teplé byly zejména únor (+6,1 °C) a březen (+3,8 °C). Duben až říjen byly nadnormální až silně nadnormální (odchylka +1,4 až +2,3 °C), leden, listopad a prosinec byly teplotně normální.

Srážkově byl rok nadnormální, s průměrným ročním úhrnem 776 mm (113 % normálu, 1991–2020). Srážkově mimořádně nadnormální bylo září (179 mm, 298 % normálu), kdy byl také zaznamenán absolutní rekord denního srážkového úhrnu 368 mm a intenzivní srážková činnost z 11–16. září vedla ke vzniku extrémní povodně. Nadnormální byly také leden, únor a květen (125–151 % normálu), naopak březen byl suchý (59 % normálu). Na území Čech spadlo průměrně 758 mm (111 % normálu), na Moravě a ve Slezsku 808 mm (117 % normálu).

Množství zásob vody ve sněhové pokrývce bylo výrazně podprůměrné. Sezónní maximum zimy 2023/2024 nastalo 4. 12. 2023, odhad celkového množství vody ve sněhové pokrývce činil cca 2,122 mld. m³ (26,9 mm), což byla nejvyšší hodnota pro daný týden od roku 1980. Po předvánoční oblevě sníh rychle odtál a na konci roku 2023 byly sněhové zásoby celkově podprůměrné.

Povrchové vody

Celkový odtok byl ve srovnání s dlouhodobými průměry (1991–2020) průměrný až nadprůměrný. Roční průměrné průtoky v závěrových profilech hlavních povodí dosáhly na Labi v Hřensku 119 %, na Odře v Bohumíně 121 %, na Moravě ve Strážnici rovněž 121 % a na Dyji v Ladné 126 % dlouhodobého průměru. Procentuální podíly ročních průtoků a dlouhodobých průměrů se pohybovaly od 98 % na Olši ve Věřňovicích po 136 % na Moravě v Olomouci.

Průtoky během roku vykazovaly výraznou proměnlivost. V lednu a únoru byly nadprůměrné až silně nadprůměrné v důsledku srážkových epizod spojených s táním sněhu, zatímco jarní měsíce (březen až květen) byly převážně podprůměrné. Výjimkou byly západní Čechy, kde vydatné srážky na konci května způsobily dočasné rozvodnění povodí Berounky a Ohře. V červnu byly průtoky většinou průměrné, na Berounce a Ohři silně nadprůměrné. Od července do začátku září se průtoky všeobecně zmenšovaly a v mnoha profilech dosáhly ročních minim. V září se v důsledku extrémní povodně průtoky zvýšily na mimořádně nadprůměrné a v některých profilech překročily 300 % dlouhodobého měsíčního průměru, například v profilu Opava–Děhylov činil průměrný průtok 679 % své dlouhodobé hodnoty. V říjnu a listopadu se průtoky vrátily k průměrným hodnotám, prosinec byl průměrný až lehce nadprůměrný.

Výskyt minimálních průtoků byl rovnoměrný po celém území a délka jejich trvání nebyla extrémní. K dosažení 355denních průtoků došlo v 17 profilech po dobu delší než 30 dní, nejčastěji v povodí horní Jizery, Lužické Nisy, dále v oblasti Jeseníků v horní části povodí Moravy a jejích přítoků a v povodí horní Bečvy a jejích přítoků.

Uplynulý rok byl mimořádně bohatý na povodňové epizody. K překročení stupňů povodňové aktivity (SPA) docházelo téměř každý měsíc. Významné povodně nastaly v lednu, únoru, květnu, červnu, červenci a srpnu, avšak nejvýznamnější událostí byla extrémní zářijová povodeň, která zasáhla většinu území ČR s výjimkou severozápadních Čech. Úroveň 3. SPA byla překročena téměř na 180 profilech. Kulminační průtoky na 40 profilech překročily dobu opakování 100 let. Na řadě toků, zejména v povodí Odry, Opavy, Moravy a přítoků Kladské Nisy, byly v cca 60 profilech průtoky vyhodnoceny jako padesátileté nebo větší.

Podzemní vody

Hladina v mělkém oběhu podzemní vody byla celkově silně nadnormální, což představovalo nejlepší stav za posledních deset let. Vydatnost pramenů byla celkově mírně nadnormální. Stav se regionálně lišil, například v dílčím povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe byla hladina pouze normální a vydatnost dokonce mimořádně podnormální. Podíl mělkých vrtů a pramenů s normálním stavem dosáhl shodně 39 %. Silně nebo mimořádně nadnormálních bylo 36 % mělkých vrtů a 27 % pramenů. Naopak silně nebo mimořádně podnormálních byla pouze 2 % mělkých vrtů a 10 % pramenů.

Začátek roku byl mimořádně nadnormální v důsledku prosincových povodní. V únoru hladina i vydatnost dosáhly ročního maxima (mimořádně, resp. silně nadnormální). Následně hladina klesala a vydatnost se zmenšovala převážně v mezích normálu až k ročnímu minimu v srpnu, které bylo normální u mělkých vrtů a mírně podnormální u pramenů. V září a říjnu povodňové události způsobily vzestup hladiny a zvětšení vydatnosti na silně nadnormální. Na konci roku hladina kolísala mezi mírně a silně nadnormální, zatímco vydatnost se zmenšila na celkově normální.

Hladina hlubokých zvodní byla celkově normální, avšak s výraznými regionálními rozdíly. Mimořádně podnormální byla hladina v severočeské křídě, silně podnormální byla v permokarbonu středních a západních Čech. Naopak v podkrušnohorských pánvích a východočeské křídě byla hladina mírně nadnormální, v moravském terciéru a v permokarbonu východních Čech byla silně nadnormální. Stav cenomanu východočeské křídy byl mimořádně nadnormální. Celkově bylo 20 % objektů silně nebo mimořádně podnormálních, 28 % objektů normálních, 31 % bylo silně nebo mimořádně nadnormálních.

Od ledna hladina celkově stoupala až na mírně nadnormální roční maximum v březnu, poté klesala až na mírně podnormální minimum v srpnu, v září a říjnu výrazně stoupala v mezích normálu, a na konci roku opět mírně poklesla.

Základní odtok lze z hlediska celé ČR hodnotit jako mírně nadnormální (v průměru odteklo 125 % normálu).

Bilance množství vody v bilančních oblastech

Uplynulý rok byl teplotně mimořádně nadnormální (+10,3 °C) s odchylkou +1,9 °C. Nejvýraznější teplotní odchylky byly zaznamenány v mimořádně nadnormálním únoru (+5,5 °C Berounka, dolní Labe až +6,6 °C Odra a Olše) a březnu (+3,2 až +4,5 °C), silně nadnormální byly ve většině BO také srpen a září. Naopak listopad byl většinou v mezích normálu, pouze v BO Morava byl podnormální (−2,1 °C).

Srážkově byl rok nadnormální s úhrnem 774 mm (114 % normálu). Srážkově mimořádně nadnormální bylo zejména září (215 % dolní Labe až 374 % horní Vltava), místy také únor (až 223 %) a květen (až 211 %). Naopak březen byl až mimořádně podnormální (23 % dolní Labe), listopad byl až silně podnormální (43 % Dyje).

Zásoby vody ve sněhu byly po celé zimní období mimořádně nízké. V lednu dosahovaly pouze 6 až 31 %, v únoru dokonce jen 0 až 8 %, v březnu se prakticky nevyskytovaly. Také na konci roku zůstaly mimořádně podnormální, v prosinci jen 3 až 19 %.

Přirozený průtok byl převážně průměrný (98 až 117 % Qa), výrazně odlišné bylo září, kdy proběhla extrémní povodeň, zejména v BO Odra a Olše, a také Morava, horní Labe. Začátek roku byl nadprůměrný nebo silně nadprůměrný, od února do dubna však došlo k rychlému poklesu odtoku. V létě byl odtok místy silně podprůměrný (srpen 30 až 44 %), v září naopak mimořádně nadprůměrný (až 637 % Dyje). Do konce roku převládal průměrný odtok.

Základní odtok byl převážně nadnormální (121 až 135 %). Od ledna do března převládal silně nadnormální (178 až 229 %), do srpna pak převážně normální, v září převážně silně až mimořádně nadnormální (203 až 253 % dolní Vltava a Sázava, Dyje) základní odtok, na konci roku byl většinou normální nebo mírně nadnormální.

Zásoby podzemní vody se často zvýšily, a to zejména díky vysoké infiltraci na přelomu roku a povodni v září.

Bilance jakosti povrchové vody

Hodnocení povrchových vod bylo provedeno na různém počtu reprezentativních profilů (1 až 887), v souladu s platnou národní legislativou. Nejčastěji byly monitorovány ukazatele základního fyzikálně-chemického rozboru včetně živin. Významně překročené limity či zařazení do horších tříd byly zaznamenány u ukazatelů jednotlivých forem dusíku (amoniakální a dusičnanový), celkového dusíku a fosforu, celkového organického uhlíku (TOC), spotřeby kyslíku a nerozpuštěných látek při 105 °C. Termotolerantní koliformní bakterie a Escherichia coli nevyhověly limitům na téměř třech čtvrtinách hodnocených profilů. Z organických látek byly často stanoveny zvýšené koncentrace některých pesticidů, zejména metabolity alachloru a metolachloru a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU), především fluoranthenu a benzo(ghi)perylenu.

U většiny kovů a metaloidů naměřené koncentrace vyhovovaly limitním hodnotám, přičemž nejširší monitoring těchto ukazatelů probíhal v dílčím povodí Dyje a Moravy a přítoků Váhu. Rozpuštěné kadmium, nikl, olovo a rtuť jsou zařazeny mezi prioritní nebezpečné látky. Vyšší výskyt rozpuštěného kadmia a niklu po filtraci byl zaznamenán na tocích v severozápadních Čechách. Jedním z nejvíce dlouhodobě zatížených toků z hlediska výskytu kovů, zejména kadmia, zinku a olova je Litavka.

Mezi farmaka, která byla analyzována na největším počtu profilů (254 až 255), se řadily karbamazepin, diklofenak a ibuprofen s výskytem nad mezí stanovitelnosti 46 až 77 % hodnot. Pozitivní nálezy na téměř všech měřených profilech (80 až 96 %) byly zaznamenány u antidepresiva oxazepamu, u léku na léčbu dny oxypurinolu a u léku na vysoký krevní tlak telmisartanu. První dvě zmíněné látky byly však stanovovány pouze na malém počtu profilů (6 a 34), telmisartan na 126 profilech.

Pesticidy byly hodnoceny samostatně na 425 profilech, přičemž nejčastěji se vyskytovaly metabolity metazachloru, metolachloru, alachloru a glyfosátu. Všechny uvedené látky byly nad mezí stanovitelnosti na 47 až 75 % vzorků z 263 až 380 profilů. Nejvíce pozitivních nálezů (98 %) bylo zaznamenáno u metabolitu chlorothalonilu, tento metabolit byl však monitorován pouze na 9 profilech. Významný výskyt pesticidů byl zejména na tocích v dílčím povodí Horního a středního Labe (Cidlina v Lukové a Sánech).

Bilance jakosti podzemní vody

Bilance jakosti podzemních vod byla zpracována z údajů méně rozsáhlého provozního monitoringu, navrženého i s ohledem na výsledky posledního řádného sledování v roce 2022. Státní síť ČHMÚ zahrnuje 725 objektů, kde bylo odebráno 1 432 vzorků. Vyhodnocení proběhlo srovnáním hodnot ukazatelů s limity dle vyhlášky MŽP a MZe č. 5/2011 Sb.

Z 360 monitorovaných ukazatelů byly u většiny objektů analyzovány fyzikální a základní chemické ukazatele, kovy, pesticidy a léčiva. Ostatní látky byly sledovány v omezené míře na redukovaném počtu objektů vybraných na základě vyhodnocení monitoringu z předchozích let.

Ze základních ukazatelů jsou to zejména amonné ionty a dusičnany (11 % a 10 % nadlimitních vzorků), fosforečnany, sírany a chloridy (okolo 3 %), stanovení sledující celkové organické znečištění formou rozpuštěného organického uhlíku (DOC, 8 %) a chemické spotřeby kyslíku (CHSKMn, 14 %). U toxických kovů jsou dlouhodobě významnými polutanty arsen (5 %), kobalt (4 %), kadmium (3 %), nikl a hliník (2 %) a molybden (1 %).

V početné skupině pesticidů se v nadlimitních koncentracích nejvýrazněji projevují metabolity látek používaných v zemědělství, jako herbicidu chloridazonu užívaného při pěstování řepy s více než čtvrtinou pozitivních vzorků, a selektivních herbicidů ze skupiny chloracetanilidů s výskytem nejčetnějších zástupců u více než desetiny analyzovaných vzorků. Vyšší výskyt mají také metabolity pethoxamidu (rovněž herbicid proti plevelům) nebo chlorthalonilu (fungicid proti plísňovým chorobám rostlin). V posledních letech se rozšířila také skupina léčiv (50 látek), která sice nemají limit pro podzemní vodu, nicméně přítomnost alespoň jedné látky z této skupiny byla prokázána u 28 % sledovaných lokalit. Mezi léčiva je řazen i kofein, který je pak nepřekvapivě nejčastěji detekovanou látkou.

Nadále platí, že vody mělkých kvarterních vrtů jsou z hlediska rizika znečištění zranitelnější. Nicméně i podzemní vody hlubších zvodní jsou zasaženy antropogenními polutanty, což dokládá přítomnost zástupců všech monitorovaných skupin.

Bilance kvality vody – plaveniny a sedimenty, radiochemie, bioakumulace a teplota vody

Množství plavenin bylo sledováno na 38 profilech. Významnější epizody transportu plavenin byly zaznamenány v lednu, únoru a v prosinci při zvýšených průtocích vyvolaných v důsledku tání sněhu a dále lokálně po intenzivních srážkách v červnu, červenci, srpnu a v září.

Nejvyšší denní koncentrace plavenin byly zaznamenány v rozmezí 50 mg·l^–1 až 3 012 mg·l^–1, přičemž zmíněné maximum bylo dosaženo na Moravě v Kroměříži v červenci. Na 21 z 38 lokalit s celoročním pozorováním byl překročen limit pro nerozpuštěné látky. Nejvyšší denní hodnota odtoku plavenin v množství 254 147 tun byla zaznamenána na Odře v Bohumíně během kulminace povodňové vlny 16. 9. Celkově odteklo z povodí ČR 1 044 351 tun nerozpuštěných látek, což byl dvojnásobek v porovnání s rokem 2023 a dokonce více než čtyřnásobek oproti roku 2022. Rok 2024 tak byl díky povodním poměrně extrémní, dlouhodobý roční průměrný odtok plavenin z povodí ČR (od roku 2000) dosahuje 642 050 tun.

Chemický stav sedimentů a plavenin byl hodnocen na základě sledování 135 chemických látek. Nejvyšší koncentrace byly naměřeny u polyaromatických uhlovodíků a ftalátů (DEHP). Ostatní prioritní látky (např. hexachlorbenzen, hexachlorbutadien, tributylcín) byly zjištěny lokálně, zejména na Bílině v Ústí nad Labem a Lužické Nise v Hrádku nad Nisou. Na profilu Labe–Obříství bylo nejvíce prioritních látek v nadlimitních koncentracích v plaveninách, zatímco u sedimentů a sedimentovatelných plavenin to bylo na Bílině v Ústí nad Labem. V dílčím povodí Moravy byly nadlimitní koncentrace hlavně u polyaromatických uhlovodíků, zatímco v dílčích povodích Dyje a Horní Odry se objevilo olovo, nikl a tributylcín. Největší spektrum nadlimitních kontaminantů bylo na Lužické Nise v Hrádku nad Nisou a Bílině v Ústí nad Labem.

Dlouhodobá analýza znečištění sedimentovatelných plavenin za období 2013–2024 a sedimentů za období 2000–2024 pomocí Mann-Kendallova testu prokázala nárůst hodnot u vybraných ukazatelů. Významně rostoucí trend v sedimentovatelných plaveninách byl zaznamenán na 6 lokalitách u 4 nebezpečných prioritních látek: u kadmia, rtuti, fluorantenu a hexachlorbenzenu. Stoupající trend v sedimentech byl statisticky potvrzen na 7 lokalitách u 6 prioritních nebezpečných látek: kadmia, rtuti, antracenu, fluorantenu, benzo[ghi]perylenu a indeno[1,2,3-cd]pyrenu. Klesající trend byl zaznamenán na většině sledovaných lokalit, u téměř všech sledovaných látek, statisticky významných případů klesajícího trendu bylo evidováno v sedimentech 215 a v sedimentovatelných plaveninách 94.

Radiochemické parametry ve vodě byly stanoveny na 103 profilech v místech jaderných zařízení a v úsecích toků zasažených důlními vodami z těžby nebo úpravy uranových rud. Objemová aktivita beta byla stanovena v rozpuštěných i nerozpuštěných látkách. Objemová aktivita tritia ve Vltavě pod výpustí z Temelína dosáhla maximálně 355 Bq·l^–1, nejvyšší průměrná hodnota nepřekročila limit normy environmentální kvality dle Nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Kvalita povrchové vody na řece Jihlavě na základě objemové aktivity tritia zjištěné do 152 Bq·l^–1 je dle normy ČSN 75 7221 zařazena do třídy III – znečištěné vody. Nejvyšší koncentrace uranu (217 µg·l^–1) byly zjištěny v okolí uzavřeného uranového dolu v Dolní Rožínce na profilu Hadůvka–Skryje.

Ve vzorcích sedimentů odebraných na 12 profilech pro radiochemické hodnocení byly 1× ročně standardními metodami analyzovány radionuklidy ¹³⁴Cs, ¹³⁷Cs, ⁴⁰K, ²²⁶Ra, ²²⁸Ra, ²²⁸Th, ²³⁵U, izotopy ⁵⁷Co, ⁶⁰Co a ²⁴¹Am jsou sledovány od roku 2010 a izotop ²¹⁰Pb od roku 2014. Nejvyšší aktivita izotopů 2. thoriové řady ²²⁸Th (125 Bq·kg^–1) a ²²⁸Ra (94,9 Bq·kg^–1) byla zjištěna v profilu Lužnice–Veselí nad Lužnicí.

V rámci bioakumulačního monitoringu se sledují převážně perzistentní látky, které se vzhledem ke svým fyzikálně-chemickým vlastnostem hromadí v tukových tkáních organismů (např. perfluorooktansulfonát–PFOS, pesticidy, zpomalovače hoření, plastifikátory, polycyklické aromatické uhlovodíky–PAU a těžké kovy). Vzorkují se dospělé ryby (jelec tloušť), rybí plůdek a bentické organismy. Rtuť zůstává téměř všudypřítomným kontaminantem, její koncentrace v dospělých rybách každoročně výrazně překračují normu environmentální kvality na všech monitorovaných profilech. V uplynulém roce byla shodná nejvyšší koncentrace rtuti v dospělých rybách (252 µg·kg⁻¹) naměřena na profilech řek Lužnice, Bečvy a Sázavy. PFOS, používaný dříve například jako látka v hasicích pěnách a v impregnacích na textil, se rovněž pravidelně vyskytuje na všech profilech, zejména v rybím plůdku, kde bylo v uplynulém roce zaznamenáno maximum 25 µg·kg^–1 na profilu Labe–Lysá nad Labem.

Uplynulý rok byl teplotně mimořádně nadnormální a teploty vody dosahovaly ještě o něco vyšších hodnot než v předchozích letech. Průměrná roční teplota vody přesahující 10 °C byla zaznamenána na 27 stanicích z 31 a na více než třetině profilů bylo dosaženo dokonce 12 °C. Nejvyšší průměrná denní teplota vody (25,9 °C) byla naměřena 16. 7. na Cidlině v Sánech, v průběhu delšího souvislého období s nadprůměrnými teplotami vzduchu.