V roce 2020 nebyl v ČR překročen hodinový ani 24hodinový imisní limit oxidu siřičitého (SO2) na žádné měřicí stanici, takže oba imisní limity byly splněny.
Nicméně na stanici Lom v Ústeckém kraji byly naměřeny dne 9. 9. 2020 dvě hodinové koncentrace SO2 (416 µg.m–3 a 386 µg.m–3) přesahující limitní hodnotu 350 µg.m–3, přičemž povolený počet překročení je 24. Další nejvyšší hodinové koncentrace SO2 byly naměřeny na stanicích Měděnec (280 µg.m–3), Ostrava-Hošťálkovice (278 µg.m–3), Kostomlaty pod Milešovkou (260 µg.m–3), Tušimice (222 µg.m–3), Ostrava-Radvanice ZÚ (219 µg.m–3), Krupka (217 µg.m–3) a Sněžník (211 µg.m–3).
Nejvyšší 24hodinové koncentrace SO2 byly naměřeny na stanicích Ostrava-Radvanice ZÚ (93 µg.m–3), Lom (77 µg.m–3), Český Těšín (54 µg.m–3), Teplice (46 µg.m–3), Sněžník (45 µg.m–3), Karviná (43 µg.m–3), Nová Víska u Domašína (43 µg.m–3), Krupka (42 µg.m–3) a Havraň (41 µg.m–3).
25. nejvyšší hodinová koncentrace SO2 dosahovala nejvyšších hodnot na stanicích Lom (135 µg.m–3), Český Těšín (114 µg.m–3), Ostrava-Radvanice ZÚ (111 µg.m–3), Krupka (83 µg.m–3), Karviná (82 µg.m–3), Chotěbuz (81 µg.m–3) a Ostrava-Radvanice OZO (61 µg.m–3).
Čtvrtá nejvyšší 24hodinová koncentrace SO2 dosáhla nejvyšších hodnot v podstatě na stejných stanicích – Ostrava-Radvanice ZÚ (57 µg.m–3), Lom (47 µg.m–3), Český Těšín (43 µg.m–3), Krupka (36 µg.m–3), Teplice (35 µg.m–3) a Chotěbuz (34 µg.m–3).
Na stanici Lom lze předpokládat vliv průmyslových zdrojů. Na stanicích Ostrava-Radvanice ZÚ a Ostrava-Radvanice OZO se zvýšené koncentrace SO2 vyskytují zejména v souvislosti s lokálními zdroji v okolí stanic. V případě stanice Český Těšín, ale i další příhraniční stanice – Věřňovice, jde o emise SO2 z lokálních zdrojů v česko-polském příhraničí.
Na 99,98 % plochy ČR byly 24hodinové koncentrace SO2 pod dolní mezí pro posuzování (50 µg.m–3). Pouze na 0,02 % území byla dolní mez pro posuzování překročena. Týká se to pouze měst Ostravy, Třince a malého území severně od Mostu (Obr. IV.7.1).
Bodovými značkami jsou na stanicích znázorněny 24hodinové koncentrace SO2 měřené na stanicích imisního monitoringu (Obr. IV.7.2).
Na venkovských lokalitách nebyl v roce 2020 překročen imisní limit pro roční ani zimní průměrnou koncentraci. Nejvyšší zimní průměrná koncentrace byla zaznamenána na stanicích Lom (9,7 µg.m–3), Krupka (8,8 µg.m–3), Věřňovice (7,2 µg.m–3), Sněžník (5,5 µg.m–3) a Studénka (4,4 µg.m–3). Roční průměrná koncentrace dosáhla maxima na stejných stanicích – Lom (8,8 µg.m–3), Krupka (7,8 µg.m–3), Sněžník (4,7 µg.m–3), Věřňovice (4,6 µg.m–3) a Studénka (4,6 µg.m–3).
Na venkovském území ČR nedošlo v roce 2020 k překročení horní meze pro posuzování jak u roční průměrné koncentrace SO2, tak v případě průměrné koncentrace za zimní období 2020/2021. K překročení této horní meze pro posuzování roční průměrné koncentrace SO2 došlo pouze ve městech Ostrava a Třinec (Obr. IV.7.3). Ve stejných městech a v Teplicích došlo k překročení horní meze pro posuzování průměrné koncentrace za zimní období 2020/2021 (Obr. IV.7.4). V Moravskoslezském kraji sice došlo k překročení imisního limitu zimní průměrné koncentrace 20 µg.m–3, ale pouze ve městě Třinec. Toto překročení vychází při konstrukci mapy z modelového výpočtu.
Pro konstrukci obou map (Obr. IV.7.3 a IV.7.4) byly použity všechny pozaďové stanice měřící SO2 s přihlédnutím k jejich klasifikaci. Bodovými značkami jsou v mapách vyznačeny jen stanice venkovské, jelikož pouze na těchto lokalitách se hodnotí zimní a roční průměrné koncentrace SO2 vzhledem k imisnímu limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace.
K výraznému snížení imisních koncentrací SO2 došlo po roce 1998 v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 309/1991 Sb. a splněním předepsaných emisních limitů.
V období 2010–2020 je zpočátku patrné mírné zvýšení znečištění SO2, ale od roku 2012 do roku 2016 je zřetelný další klesající průběh (Obr. IV.7.5). V roce 2017 byl pokles přerušen a v roce 2018 opět obnoven na většině lokalit. V roce 2019 a 2020 pokračoval mírný pokles imisních charakteristik SO2. Tento pokles je patrný u většiny stanic jak u 4. nejvyšší 24hodinové, tak u 25. nejvyšší hodinové koncentrace SO2. Naopak vzestup je zřetelný v roce 2020 na stanici Lom (Obr. IV.7.5). Jak již bylo uvedeno, na stanici Lom lze předpokládat vliv průmyslových zdrojů.
V případě hodnocení vývoje ročních charakteristik SO2 na jednotlivých typech stanic ČR došlo v roce 2011 a 2018 k výraznému vzestupu u hodinových i 24 hodinových koncentrací SO2 na průmyslových stanicích v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek (Obr. IV.7.6 a IV.7.7) . Tento vzestup ovlivnily koncentrace naměřené na stanicích v Ostravě, vznikající při sanačních pracích na odpadních lagunách bývalého podniku OSTRAMO. V roce 2019 již vzestup nepokračoval, došlo naopak ke snížení hodinových koncentrací SO2, které se v roce 2020 projevilo na městských, předměstských a regionálních stanicích (Obr. IV.7.6). V roce 2020 je tento pokles ještě více patrný u 24 hodinových koncentrací u téměř všech typů stanic i celkově na všech stanicích (Obr. IV.7.7).
Celkový klesající průběh koncentrací SO2 je způsoben poklesem emisí v důsledku odsíření uhelných elektráren a změnou používaných paliv (viz vývoj emisí v kap. II). Vliv na meziroční kolísání koncentrací této látky mají rovněž v jednotlivých letech odlišné meteorologické a rozptylové podmínky.
Zdrojem emisí oxidů síry je především spalování pevných fosilních paliv, která síru obsahují. V roce 2019 pocházelo v celorepublikovém měřítku ze sektoru 1A1a – Veřejná energetika a výroba tepla 47,2 % emisí SOX a ze sektoru 1A4bi – Domácnosti: Vytápění, ohřev vody, vaření 21,7 % (Obr. IV.7.9). K poklesu emisí SOX v období 2010–2019 došlo po roce 2012 v důsledku přípravy zdrojů na plnění přísnějších emisních limitů (Obr. IV.7.10). Vzhledem k převažujícímu vlivu sektoru Veřejná energetika a výroba tepla jsou emise SOX koncentrovány do Ústeckého, Moravskoslezského a Středočeského kraje, ve kterých se nacházejí větší energetické výrobní celky.