IV.7 Oxid siřičitý (SO₂)

IV.7.1 Znečištění ovzduší oxidem siřičitým v roce 2020

Znečištění ovzduší oxidem siřičitým vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví

V roce 2020 nebyl v ČR překročen hodinový ani 24hodinový imisní limit oxidu siřičitého (SO₂) na žádné měřicí stanici, takže oba imisní limity byly splněny.

Nicméně na stanici Lom v Ústeckém kraji byly naměřeny dne 9. 9. 2020 dvě hodinové koncentrace SO₂ (416 µg.m^–3 a 386 µg.m^–3) přesahující limitní hodnotu 350 µg.m^–3, přičemž povolený počet překročení je 24. Další nejvyšší hodinové koncentrace SO₂ byly naměřeny na stanicích Měděnec (280 µg.m^–3), Ostrava-Hošťálkovice (278 µg.m^–3), Kostomlaty pod Milešovkou (260 µg.m^–3), Tušimice (222 µg.m^–3), Ostrava-Radvanice ZÚ (219 µg.m^–3), Krupka (217 µg.m^–3) a Sněžník (211 µg.m^–3).

Nejvyšší 24hodinové koncentrace SO₂ byly naměřeny na stanicích Ostrava-Radvanice ZÚ (93 µg.m^–3), Lom (77 µg.m^–3), Český Těšín (54 µg.m^–3), Teplice (46 µg.m^–3), Sněžník (45 µg.m^–3), Karviná (43 µg.m^–3), Nová Víska u Domašína (43 µg.m^–3), Krupka (42 µg.m^–3) a Havraň (41 µg.m^–3).

25. nejvyšší hodinová koncentrace SO₂ dosahovala nejvyšších hodnot na stanicích Lom (135 µg.m^–3), Český Těšín (114 µg.m^–3), Ostrava-Radvanice ZÚ (111 µg.m^–3), Krupka (83 µg.m^–3), Karviná (82 µg.m^–3), Chotěbuz (81 µg.m^–3) a Ostrava-Radvanice OZO (61 µg.m^–3).

Čtvrtá nejvyšší 24hodinová koncentrace SO₂ dosáhla nejvyšších hodnot v podstatě na stejných stanicích – Ostrava-Radvanice ZÚ (57 µg.m^–3), Lom (47 µg.m^–3), Český Těšín (43 µg.m^–3), Krupka (36 µg.m^–3), Teplice (35 µg.m^–3) a Chotěbuz (34 µg.m^–3).

Na stanici Lom lze předpokládat vliv průmyslových zdrojů. Na stanicích Ostrava-Radvanice ZÚ a Ostrava-Radvanice OZO se zvýšené koncentrace SO₂ vyskytují zejména v souvislosti s lokálními zdroji v okolí stanic. V případě stanice Český Těšín, ale i další příhraniční stanice – Věřňovice, jde o emise SO₂ z lokálních zdrojů v česko-polském příhraničí.

Na 99,98 % plochy ČR byly 24hodinové koncentrace SO₂ pod dolní mezí pro posuzování (50 µg.m^–3). Pouze na 0,02 % území byla dolní mez pro posuzování překročena. Týká se to pouze měst Ostravy, Třince a malého území severně od Mostu (Obr. IV.7.1).

Bodovými značkami jsou na stanicích znázorněny 24hodinové koncentrace SO₂ měřené na stanicích imisního monitoringu (Obr. IV.7.2).

Znečištění ovzduší oxidem siřičitým v roce 2020 vzhledem k imisním limitům pro ochranu ekosystémů a vegetace

Na venkovských lokalitách nebyl v roce 2020 překročen imisní limit pro roční ani zimní průměrnou koncentraci. Nejvyšší zimní průměrná koncentrace byla zaznamenána na stanicích Lom (9,7 µg.m^–3), Krupka (8,8 µg.m^–3), Věřňovice (7,2 µg.m^–3), Sněžník (5,5 µg.m^–3) a Studénka (4,4 µg.m^–3). Roční průměrná koncentrace dosáhla maxima na stejných stanicích – Lom (8,8 µg.m^–3), Krupka (7,8 µg.m^–3), Sněžník (4,7 µg.m^–3), Věřňovice (4,6 µg.m^–3) a Studénka (4,6 µg.m^–3).

Na venkovském území ČR nedošlo v roce 2020 k překročení horní meze pro posuzování jak u roční průměrné koncentrace SO₂, tak v případě průměrné koncentrace za zimní období 2020/2021. K překročení této horní meze pro posuzování roční průměrné koncentrace SO₂ došlo pouze ve městech Ostrava a Třinec (Obr. IV.7.3). Ve stejných městech a v Teplicích došlo k překročení horní meze pro posuzování průměrné koncentrace za zimní období 2020/2021 (Obr. IV.7.4). V Moravskoslezském kraji sice došlo k překročení imisního limitu zimní průměrné koncentrace 20 µg.m^–3, ale pouze ve městě Třinec. Toto překročení vychází při konstrukci mapy z modelového výpočtu.

Pro konstrukci obou map (Obr. IV.7.3 a IV.7.4) byly použity všechny pozaďové stanice měřící SO₂ s přihlédnutím k jejich klasifikaci. Bodovými značkami jsou v mapách vyznačeny jen stanice venkovské, jelikož pouze na těchto lokalitách se hodnotí zimní a roční průměrné koncentrace SO₂ vzhledem k imisnímu limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace.

IV.7.2 Vývoj koncentrací oxidu siřičitého

K výraznému snížení imisních koncentrací SO₂ došlo po roce 1998 v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 309/1991 Sb. a splněním předepsaných emisních limitů.

V období 2010–2020 je zpočátku patrné mírné zvýšení znečištění SO₂, ale od roku 2012 do roku 2016 je zřetelný další klesající průběh (Obr. IV.7.5). V roce 2017 byl pokles přerušen a v roce 2018 opět obnoven na většině lokalit. V roce 2019 a 2020 pokračoval mírný pokles imisních charakteristik SO₂. Tento pokles je patrný u většiny stanic jak u 4. nejvyšší 24hodinové, tak u 25. nejvyšší hodinové koncentrace SO₂. Naopak vzestup je zřetelný v roce 2020 na stanici Lom (Obr. IV.7.5). Jak již bylo uvedeno, na stanici Lom lze předpokládat vliv průmyslových zdrojů.

V případě hodnocení vývoje ročních charakteristik SO₂ na jednotlivých typech stanic ČR došlo v roce 2011 a 2018 k výraznému vzestupu u hodinových i 24 hodinových koncentrací SO₂ na průmyslových stanicích v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek (Obr. IV.7.6 a IV.7.7) . Tento vzestup ovlivnily koncentrace naměřené na stanicích v Ostravě, vznikající při sanačních pracích na odpadních lagunách bývalého podniku OSTRAMO. V roce 2019 již vzestup nepokračoval, došlo naopak ke snížení hodinových koncentrací SO₂, které se v roce 2020 projevilo na městských, předměstských a regionálních stanicích (Obr. IV.7.6). V roce 2020 je tento pokles ještě více patrný u 24 hodinových koncentrací u téměř všech typů stanic i celkově na všech stanicích (Obr. IV.7.7).

Celkový klesající průběh koncentrací SO₂ je způsoben poklesem emisí v důsledku odsíření uhelných elektráren a změnou používaných paliv (viz vývoj emisí v kap. II). Vliv na meziroční kolísání koncentrací této látky mají rovněž v jednotlivých letech odlišné meteorologické a rozptylové podmínky.

IV.7.3 Emise oxidů síry

Zdrojem emisí oxidů síry je především spalování pevných fosilních paliv, která síru obsahují. V roce 2019 pocházelo v celorepublikovém měřítku ze sektoru 1A1a – Veřejná energetika a výroba tepla 47,2 % emisí SO_X a ze sektoru 1A4bi – Domácnosti: Vytápění, ohřev vody, vaření 21,7 % (Obr. IV.7.9). K poklesu emisí SO_X v období 2010–2019 došlo po roce 2012 v důsledku přípravy zdrojů na plnění přísnějších emisních limitů (Obr. IV.7.10). Vzhledem k převažujícímu vlivu sektoru Veřejná energetika a výroba tepla jsou emise SO_X koncentrovány do Ústeckého, Moravskoslezského a Středočeského kraje, ve kterých se nacházejí větší energetické výrobní celky.