V roce 2021 nebyl v ČR překročen hodinový ani 24hodinový imisní limit oxidu siřičitého (SO2) na žádné měřicí stanici, takže oba imisní limity byly splněny. Nebyly naměřeny ani žádné koncentrace této látky přesahující limitní hodnoty v povoleném počtu.
Nejvyšší hodinové koncentrace SO2 byly naměřeny na stanicích Lom (251 µg·m‑3), Český Těšín (240 µg·m‑3) a Chotěbuz (209 µg·m‑3).
Nejvyšší 24hodinové koncentrace SO2 byly naměřeny na stanicích Ostrava-Radvanice ZÚ (98 µg·m‑3), Český Těšín (73 µg·m‑3) a Lom (63 µg·m‑3).
25. nejvyšší hodinová koncentrace SO2 dosahovala nejvyšších hodnot na stanicích Ostrava-Radvanice ZÚ (121 µg·m‑3), Český Těšín (103 µg·m‑3), Lom (91 µg·m‑3), Ostrava-Radvanice OZO (90 µg·m‑3), Chotěbuz (67 µg·m‑3), Krupka (57 µg·m‑3) a Karviná (56 µg·m‑3).
Čtvrtá nejvyšší 24hodinová koncentrace SO2 dosáhla nejvyšších hodnot téměř na stejných stanicích – Ostrava-Radvanice ZÚ (54 µg·m‑3), Lom (43 µg·m‑3), Český Těšín (42 µg·m‑3), Chotěbuz (36 µg·m‑3), Ostrava-Radvanice OZO (34 µg·m‑3) a Teplice (30 µg·m‑3).
Na stanici Lom lze předpokládat převážně vliv průmyslových zdrojů, při určitém směru větru nelze vyloučit vliv lokálního vytápění z okolních obcí. Na stanicích Ostrava-Radvanice ZÚ a Ostrava-Radvanice OZO se zvýšené koncentrace SO2 vyskytují zejména v souvislosti s lokálními zdroji v okolí stanic. V případě stanice Český Těšín, ale i další příhraniční stanice – Věřňovice, jde o emise SO2 z lokálních zdrojů v česko-polském příhraničí.
Na 99,98 % plochy ČR byly 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace SO2 pod dolní mezí pro posuzování (50 µg·m‑3). Pouze na 0,02 % území byla dolní mez pro posuzování překročena. Týká se to pouze měst Ostravy a Třince (Obr. IV.7.1).
Bodovými značkami jsou na stanicích znázorněny 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace SO2 měřené na stanicích imisního monitoringu (Obr. IV.7.2).
Na venkovských lokalitách nebyl v roce 2021 překročen imisní limit pro roční ani zimní průměrnou koncentraci. Nejvyšší zimní průměrná koncentrace 2021/2022 byla zaznamenána na stanicích Krupka (7,5 µg·m‑3), Věřňovice (7,2 µg·m‑3), Lom (6,5 µg·m‑3), Studénka (6,1 µg·m‑3), Sněžník (4,2 µg·m‑3), Těšnovice (3,8 µg·m‑3) a Rožďalovice-Ruská (3,8 µg·m‑3). Roční průměrná koncentrace dosáhla maxima na stejných stanicích v jiném pořadí – Lom (7 µg·m‑3), Krupka (6,8 µg·m‑3), Věřňovice (5,8 µg·m‑3), Studénka (4,7 µg·m‑3), Sněžník (4,1 µg·m‑3), Rožďalovice-Ruská (3,9 µg·m‑3) a Těšnovice (3,6 µg·m‑3).
Na venkovském území ČR nedošlo v roce 2021 k překročení horní meze pro posuzování (12 µg·m‑3) jak u roční průměrné koncentrace SO2, tak v případě průměrné koncentrace za zimní období 2021/2022. K překročení této horní meze pro posuzování roční i zimní průměrné koncentrace SO2 došlo pouze ve městech Ostrava a Třinec, kde také došlo v obou uvedených imisních charakteristikách k překročení imisního limitu 20 µg·m‑3 (Obr. IV.7.3 a IV.7.4). Toto překročení vychází při konstrukci mapy z modelového výpočtu.
Pro konstrukci obou map (Obr. IV.7.3 a IV.7.4) byly použity všechny pozaďové stanice měřící SO2 s přihlédnutím k jejich klasifikaci. Bodovými značkami jsou v mapách vyznačeny jen stanice venkovské, jelikož pouze na těchto lokalitách se hodnotí zimní a roční průměrné koncentrace SO2 vzhledem k imisnímu limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace.
K výraznému snížení imisních koncentrací SO2 došlo po roce 1998 v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 309/1991 Sb. a splněním předepsaných emisních limitů.
V období 2011–2021 je do roku 2016 zřetelný téměř na všech stanicích další klesající průběh (Obr. IV.7.5). V roce 2017 byl pokles přerušen a v roce 2018 opět obnoven na většině lokalit. V letech 2019, 2020 a 2021 pokračoval mírný pokles imisních charakteristik SO2. Tento pokles je patrný u většiny stanic jak u 4. nejvyšší 24hodinové, tak u 25. nejvyšší hodinové koncentrace SO2. Naopak vzestup je zřetelný v roce 2020 na stanici Lom (Obr. IV.7.5). Jak již bylo uvedeno, na stanici Lom lze předpokládat převážně vliv průmyslových zdrojů. V roce 2021 koncentrace SO2 na této stanici proti předchozímu roku poklesly.
V případě hodnocení vývoje hodinových a 24hodinových koncentrací SO2 na jednotlivých typech stanic ČR dle klasifikace (Obr. IV.2), došlo v roce 2011 a 2018 k výraznému vzestupu koncentrací této látky v obou charakteristikách na průmyslových stanicích v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek (Obr. IV.7.6 a IV.7.7). Tento vzestup ovlivnily koncentrace naměřené na stanicích v Ostravě, vznikající při sanačních pracích na odpadních lagunách bývalého podniku OSTRAMO. V roce 2019 již vzestup nepokračoval, došlo naopak ke snížení koncentrací SO2, které se v roce 2020 projevilo zejména na městských, předměstských a regionálních stanicích (Obr. IV.7.6 a IV.7.7). V roce 2021 je tento pokles ještě více patrný u téměř všech typů stanic i celkově v průměru na všech stanicích (Obr. IV.7.6 a IV.7.7).
V ročním a zimním průměru je zřetelný pokles koncentrací SO2 od roku 2017 do roku 2021 (Obr. IV.7.8). Tento pokles je viditelný jak u všech venkovských lokalit, tak i u kategorie regionálních lokalit. 10letý roční i zimní průměr (2011–2020) má vyrovnaný chod, zimní průměr je v o něco vyšší hladině (Obr. IV.7.8).
Celkový klesající průběh koncentrací SO2 je způsoben poklesem emisí v důsledku odsíření uhelných elektráren a změnou používaných paliv (viz vývoj emisí v kap. II). Vliv na meziroční kolísání koncentrací této látky mají rovněž v jednotlivých letech odlišné meteorologické a rozptylové podmínky.
Zdrojem emisí oxidů síry je především spalování pevných fosilních paliv, která síru obsahují. V roce 2020 pocházelo v celorepublikovém měřítku ze sektoru 1A1a – Veřejná energetika a výroba tepla 39,4 % emisí SOX a ze sektoru 1A4bi – Domácnosti: Vytápění, ohřev vody, vaření 21,6 % (Obr. IV.7.9). Mezi další významnější sektory patří spalovací procesy v průmyslu (zpracování nerostných surovin, chemický průmysl, zpracování pevných paliv nebo výroba potravin). K poklesu emisí SOX v období 2010–2020 došlo po roce 2012 v důsledku přípravy zdrojů na plnění přísnějších emisních limitů (Obr. IV.7.10). Vzhledem k převažujícímu vlivu sektoru Veřejná energetika a výroba tepla jsou emise SOX koncentrovány do Ústeckého, Moravskoslezského a Středočeského kraje, ve kterých se nacházejí větší energetické výrobní celky (Obr. IV.7.11).