Znečištění ovzduší na území České republiky

2023

Rok 2023 byl z hlediska kvality ovzduší vyhovující. Prodloužil tak období od roku 2020, kdy lze konstatovat, že koncentrace látek znečišťujících ovzduší byly výrazně nižší než v předchozím období. Koncentrace všech látek znečišťujících ovzduší, s výjimkou přízemního ozonu, za hodnocené období 2013–2023 statisticky významně klesají (Tab. 1).

Tab. 1 Kvalita ovzduší v České republice v roce 2023 – klíčová sdělení
Znečišťující látka Obyvatelstvo vystavené nadlimitní koncentraci Území s nadlimitní koncentrací Trend koncentrací za období 2012-2022
PM10 0.003 % 0.003 %
PM2,5 0.01 % 0.01 %
benzo[a]pyren 5.9 % 0.9 %
NO2 0 % 0 %
O3 0.1 % 0.1 %
benzen 0 % 0 %
As 0 % 0 %
Cd 0 % 0 %
Ni 0 % 0 %
Pb 0 % 0 %
SO2 0 % 0 %
Pozn.:
Klíčová sdělení v tabulce jsou založena na následujících imisních charakteristikách:
PM2,5, NO2, benzo[a]pyren, Pb, Ni, Cd, As, benzen - roční průměrná koncentrace; PM10 - 36. nejvyšší 24h průměrná koncentrace; O3 - 26. nejvyšší max. denní 8h koncentrace; SO2 - 4. nejvyšší 24h průměrná koncentrace; CO – max. denní 8hod. koncentrace
Časové trendy koncentrací byly analyzovány s využitím neparametrického Mann-Kendallova testu s hladinou významnosti p < 0.05 (Mann 1945; Kendall 1955)
V případě PM10 a PM2,5 se jedná se o zvýšené modelované koncentrace, z velké části lokalizované do průmyslového areálu Třineckých železáren, a.s. Zdejší nadlimitní koncentrace je výsledkem výpočtů z modelu CAMx a odhadnutých fugitivních emisí z výroby železa a oceli.

Hodnocené koncentrace některých látek (suspendované částice PM10 a PM2,5, oxid dusičitý (NO2), oxid siřičitý (SO2), oxid uhelnatý (CO), benzo[a]pyren (BaP), benzen a olovo) dosáhly v roce 2023 nejnižších hodnot za hodnocené období 2013–2023 (Obr. 1). Poprvé za celou historii měření nebyl na měřicích stanicích překročen žádný z imisních limitů pro suspendované částice PM10 a PM2,5. Navíc v roce 2023 nebyly překročeny, podobně jako v minulých letech, ani imisní limity pro NO2, SO2 a CO.

Obr. 1 Vývoj imisních charakteristik vybraných znečišťujících látek, 2013–2023
Pozn.:
V grafech je znázorněn vývoj následujících imisních charakteristik (vyjádřeno jako relativní změna průměrné koncentrace pro všechny stanice oproti roku 2012): PM2,5, NO2, benzo[a]pyren, Pb, Ni, Cd, As, benzen – roční průměrná koncentrace; PM10 – 36. nejvyšší 24hod. průměrná koncentrace; O3 – 26. nejvyšší max. denní 8hod. koncentrace; SO2 – 4. nejvyšší 24hod. průměrná koncentrace; CO – max. denní 8hod. koncentrace


Nicméně koncentrace některých znečišťujících látek se závažnými dopady na lidské zdraví stále překračují zákonem stanovené imisní limity v některých částech České republiky (ČR). V roce 2023 se jednalo zejména o karcinogenní benzo[a]pyren (0,9 % území ČR).

K překročení imisního limitu přízemního O3 došlo ve tříletém období 2021–2023 na pouhých 0,1 % území ČR.

V případě suspendovaných částice frakce PM10 a PM2,5 překročila zákonem stanovené imisní limity modelovaná 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM10 a modelovaná roční průměrná koncentrace PM2,5 (Tab. 1, Obr. 2) na 0,003 % a na 0,01 % území ČR.

Obr. 2 Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví vybraných skupin látek, 2023 [0,99 MB]

Úroveň znečištění ovzduší v daném roce závisí na množství emisí a převažujících meteorologických a rozptylových podmínkách. V porovnání s normálem 1991–2020 byl rok 2023 na území ČR teplotně silně nadnormální a srážkově normální a panovaly zlepšené rozptylové podmínky.

Vyhodnocení předběžných údajů za rok 2023 ukazuje meziroční pokles všech emisí znečišťujících látek, jejichž produkce tak byla nejnižší v celém hodnoceném období 2013–2023.

K relativně dobré kvalitě ovzduší v ČR, vyjma přízemního ozonu (O3), v roce 2023 přispěly zejména výrazně nižší koncentrace látek znečišťujících ovzduší během zimního období (leden–březen, říjen–prosinec), kdy z hlediska kvality ovzduší převažovaly příznivé meteorologické a rozptylové podmínky. Ve všech zimních měsících byla zaznamenána vyšší teplota v porovnání s normálem (Obr. 3), vyšší úhrn srážek (s výjimkou nepatrného rozdílu v lednu a únoru; (Obr. 4)) a standardní až výrazně lepší rozptylové podmínky. Pokles koncentrací byl výrazný zejména v lednu a také v listopadu, kdy došlo – pro listopad atypicky – k výskytu pouze dobrých rozptylových podmínek (Obr. 5); navíc byl v listopadu úhrn srážek silně nadnormální.

9.2 °C
průměrná teplota v ČR
634 mm
průměrný srážkový úhrn v ČR
+0.9 °C
odchylka od normálu 1991-2020
93 %
srážkového normálu 1991-2020

Na zlepšování kvality ovzduší se dlouhodobě podílejí průběžně realizovaná opatření pro zlepšení kvality ovzduší (např. výměna kotlů v domácnostech, opatření na významných zdrojích nebo obnova vozového parku). Na výrazném meziročním poklesu koncentrací látek znečišťujících ovzduší v aglomeraci O/K/F-M se kromě příznivých meteorologických podmínek a výše zmíněných opatření pravděpodobně projevil i efekt odstavení výroby ve velké části hutního komplexu v Ostravě Kunčicích v závěru roku. Vliv omezení provozu ve společnosti Liberty Ostrava a.s. na konci roku 2023 na kvalitu ovzduší však nelze zatím z důvodu krátkého období blíže komentovat.

Koncentrace přízemního ozonu jsou silně závislé na meteorologických podmínkách zejména teplého období roku (duben–září) a nevykazují od roku 2013 výrazný trend jako ostatní znečišťující látky.

Obr. 3 Průměrné měsíční teploty vzduchu v roce 2023 v porovnání s normálem 1991–2020
Obr. 4 Měsíční úhrny srážek v roce 2023 v porovnání s normálem 1991–2020
Obr. 5 Četnosti výskytu rozptylových podmínek v roce 2023 v porovnání s průměrem 1991–2020

Oblasti s překročením imisních limitů bez zahrnutí přízemního ozonu v roce 2023 představovaly 0,9 % území ČR, kde žije přibližně 5,9 % obyvatel (Obr. 6). Vymezení těchto oblastí je v naprosté většině zapříčiněno překročením ročního imisního limitu pro benzo[a]pyren. V minimální míře se na zařazení území do těchto oblastí podílelo v roce 2023 překročení 24hodinového imisního limitu pro suspendované částice PM10 a ročního imisního limitu PM2,5. Nadlimitní oblasti zaujímaly největší plochu v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek a v zóně Moravskoslezsko. I přes zlepšení situace, je stále v aglomeraci O/K/F-M nadlimitním koncentracím vystavena většina obyvatel a jedná se o dlouhodobě nejzatíženější oblast v ČR. Po zahrnutí přízemního ozonu bylo oblastí s překročením alespoň jednoho imisního limitu v roce 2023 vymezeno 1 % území ČR, kde žije přibližně 6 % obyvatel (Obr. 7).

Obr. 6 Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví bez zahrnutí přízemního ozonu, 2023 [1,02 MB]
Obr. 7 Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví se zahrnutím přízemního ozonu, 2023 [1,01 MB]
0.9 %
území s překročením imisních limitů bez O3
5.9 %
obyvatel žijících na území s překročením imisních limitů bez O3
1 %
území s překročením imisních limitů včetně O3
6 %
obyvatel žijících na území s překročením imisních limitů včetně O3

Kvalita ovzduší v roce 2023 vzhledem k imisním limitům pro ochranu lidského zdraví

Suspendované částice PM10 a PM2,5

Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakcí PM10 a PM2,5 zůstává jedním z hlavních problémů, které je třeba řešit při zajišťování kvality ovzduší ČR. Suspendované částice (neboli atmosférický aerosol) jsou tvořeny směsí pevných a kapalných atmosférických částic o aerodynamickém průměru menším než 10 µm (PM10), resp. 2,5 µm (PM2,5). Označení PM vychází z anglického Particulate Matter. Částice mají široké spektrum účinků na kardiovaskulární a respirační ústrojí a pro člověka jsou karcinogenní, přičemž závažnější účinky mají částice PM2,5.

PM10

K překročení 24hodinového imisního limitu PM10 v roce 2023 nedošlo1 na žádné ze 158 stanic s dostatečným počtem dat pro hodnocení. Modelovaná 36. nejvyšší 24hod. průměrné koncentrace PM10 byla v roce 2023 překročena na 0,003 % území ČR s cca 0,003 % obyvatel (Obr. 8). 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM10 (v průměru ze všech stanic, pro které je k dispozici měření za celé hodnocené období) se v letech 2012–2022 pohybovala v rozmezí od cca 27 do 50 µg·m–3 (Obr. 9).

Rok 2023 prodloužil spojitou řadu let bez překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci PM10 (Obr. 10) počínající rokem 2019. Zároveň jde o jediné roky za celou historii měření PM10 od 90. let minulého století, kdy roční imisní limit nebyl překročen. Roční průměrné koncentrace PM10 (v průměru ze všech stanic, pro které je k dispozici měření za celé hodnocené období) se v letech 2013–2023 pohybovaly v rozmezí od cca 16,1 do 27,2 µg·m−3 (Obr. 11).

Obr. 8 Pole 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM10, 2023 [1,11 MB]
Obr. 9 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM10, 2013–2023
Obr. 10 Pole roční průměrné koncentrace PM10, 2023 [0,98 MB]
Obr. 11 Roční průměrné koncentrace PM10, 2013–2023

PM2,5

Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci PM2,5 nebyl v roce 2023 překročen na žádné z 97 stanic s dostatečným počtem dat pro hodnocení. Modelovaná průměrná roční koncentraci PM2,5 byla v roce 2023 překročena na 0,01 % území5 s cca 0,01 % obyvatel (Obr. 12). Roční průměrné koncentrace PM2,5 (v průměru ze všech stanic, pro které je k dispozici měření za celé hodnocené období) se v letech 2013–2023 pohybovala v rozmezí od 11,9 do 22,1 µg·m–3 (Obr. 13).

Obr. 12 Pole roční průměrné koncentrace PM2,5 [1,04 MB]
Obr. 13 Roční průměrné koncentrace PM2,5, 2013–2023

Benzo[a]pyren

Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem představuje dlouhodobě jednu z hlavních výzev týkajících se kvality ovzduší v České republice. Benzo[a]pyren má prokazatelně karcinogenní účinky a jeho roční imisní limit pro ochranu zdraví je každoročně překračován na mnoha místech ČR.

Nadlimitní koncentrace benzo[a]pyrenu byly naměřeny na cca 16 % stanic, tj. na 8 z celkového počtu 49 stanic s dostatečným počtem měření pro hodnocení. Roční imisní limit benzo[a]pyrenu byl překročen na 0,9 % plochy ČR s cca 5,9 % obyvatel (Obr. 14). Nejvyšší roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu jsou dlouhodobě zaznamenávány na všech typech stanic na celém území aglomerace O/K/F-M. Vyšší hodnoty lze očekávat i v dalších obcích s vyšším podílem vytápění domácností pevnými palivy, kde se benzo[a]pyren rutinně neměří. Odhad polí ročních průměrných koncentrací benzo[a]pyrenu je zatížen největšími nejistotami ve srovnání s ostatními mapovanými látkami. Roční průměrná koncentrace benzo[a]pyrenu poklesla oproti roku 2022 o cca 36 % (o 0,4 ng·m–3). Oproti desetiletému průměru (2013–2022) byla roční koncentrace benzo[a]pyrenu nižší o 53 % (o 0,7 ng·m–3; Obr. 15).

Obr. 14 Pole roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu, 2023 [1,35 MB]
Obr. 15 Roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu na jednotlivých typech stanic, 2013–2023

Přízemní ozon

Přízemní ozon (O3) je označován za sekundární znečišťující látku. V ovzduší vzniká v celé řadě chemických reakcí jiných látek v ovzduší a za přítomnosti slunečního záření. Je silným oxidačním činidlem s negativními účinky na lidské zdraví, zemědělské plodiny, lesní ekosystémy i různé materiály.

Imisní limit přízemního O3 byl za tříleté období 2021–2023 překročen pouze na 4 ze 68 stanic (6 %), na kterých byly koncentrace přízemního O3 měřeny. Imisní limit přízemního O3 byl překročen na 0,1 % území ČR s cca 0,1 % obyvatel (průměr za období 2021–2023; Obr. 16), tedy na podobně velkém území jako v předchozích dvou tříletých období (tj. 0,2 % území ČR v období 2020–2022 a 2019–2021). Naopak v předcházejících období 2018–2020, resp. 2017–2019 bylo překročeno na 62 %, resp. 71 % území, což bylo dáno výskytem relativně vysokých koncentrací přízemního O3 v letech 2018–2019 (Obr. 17).

Nejvyšší koncentrace přízemního O3 byly v roce 2023 naměřeny v červenci, tj. v nejteplejším měsíci roku 2023, který byl charakterizován jako teplotně nadnormální a srážkově jako normální. Nárůst koncentrací od dubna do srpna odpovídá meteorologickým podmínkám v těchto měsících. Zvýšení koncentrací přízemního ozonu v září 2023 o 14 % ve srovnání s desetiletým průměrem za období 2013–2022 bylo v souladu s meteorologickými podmínkami charakterizujícími toto září – mimořádně teplým a velmi suchým měsícem.

Obr. 16 Pole 26. nejvyššího maximálního denního 8hod. klouzavého průměru koncentrace přízemního ozonu O3 v průměru za 3 roky, 2021-2023 [1,15 MB]
Obr. 17 Koncentrace přízemního O3 (26. nejvyšší max. denní 8hod. klouzavý průměr), 2013–2023

Oxid dusičitý

Oxid dusičitý (NO2) postihuje především dýchací systém člověka, kdy narůstá reaktivita dýchacích cest a následně nárůst obtíží u astmatiků. Může také způsobit nemoci dýchacího systému u dětí v důsledku snížení obranyschopnosti vůči infekci.

Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci NO2 nebyl v roce 2023 překročen na žádné stanici. Rok 2023 prodloužil spojitou řadu let bez překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci NO2 počínající rokem 2020. Zároveň jde o jediné roky za celou historii měření NO2 od 90. let minulého století, kdy roční imisní limit nebyl překročen. Vyšší koncentrace NO2 lze očekávat v blízkosti místních komunikací v obcích a ve městech s intenzivní dopravou, vyšší zástavbou a s hustou místní dopravní sítí, kde často dochází ke snížení plynulosti dopravy. Hodinový imisní limit NO2 nebyl v roce 2023 překročen. Nedošlo ani k překročení samotné hodnoty hodinového imisního limitu NO2.

V hodnoceném období 2013−2023 byly zaznamenány nejvyšší roční průměrné koncentrace NO2 v roce 2013. V období 2013 až 2018 je možné pozorovat jejich pozvolný pokles či stagnaci. Oproti desetiletému průměru koncentrací (2013−2022) ze všech typů stanic (18,9 μg·m–3) byla roční průměrná koncentrace NO2 v roce 2023 (14,6 μg·m–3) nižší téměř o 23 %.

Obr. 18 Pole roční průměrné koncentrace NO2, 2023 [0,96 MB]
Obr. 19 Roční průměrné koncentrace NO2 na jednotlivých typech stanic, 2013–2023

Ostatní látky

Imisní limity ostatních látek znečišťujících ovzduší (benzenu, těžkých kovů (arsen, kadmium, nikl a olovo), oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého; např. Obr. 20, Obr. 21, Obr. 22) nebyly v roce 2023, podobně jako v minulých letech, překročeny. Nadlimitní koncentrace kadmia byla naměřena naposledy v roce 2015 na Tanvaldsku, nadlimitní koncentrace arsenu byla naměřena naposledy v roce 2013 na Kladensku a nadlimitní koncentrace benzenu v roce 2018 na Ostravsku.

Obr. 20 Roční průměrné koncentrace benzenu měřené na stanicích imisního monitoringu, 2023 [1,12 MB]
Obr. 21 Roční průměrné koncentrace arsenu měřené na stanicích imisního monitoringu, 2023 [1,12 MB]
Obr. 22 Roční průměrné koncentrace kadmia měřené na stanicích imisního monitoringu, 2023 [1,12 MB]
0.003 %
území s překročeným denním limitem PM10
0.01 %
území s překročeným ročním limitem PM2,5
0.9 %
území s překročeným ročním limitem BaP
0.1%
podíl území s překročením imisního limitu pro přízemní ozon

Smogový varovný a regulační systém (SVRS)

V roce 2023 byla v rámci SVRS z důvodu překročení prahových hodnot O3 vyhlášena jediná smogová situace, a to pro území Ústeckého kraje ve dnech 12.–13. 9. Její celková délka činila 16 h.

Tab. 2 Smogové situace a varování pro O3 – časy vyhlášení, 2023
Vyhlášení Odvolání Trvání
Smogová situace Varování Varování Smogová situace Smogová situace Varování
den a hodina SELČ [h]
Ústecký kraj
12. 9. 2023 16:16 × × 13. 9. 2023 7:59 16 ×
Pozn: SELČ – místní čas, tj. středoevropský čas. Trvání smogové situace v sobě zahrnuje i trvání varování, pokud bylo vyhlášeno.

Dále byly v rámci SVRS 7. 12. vyhlášeny celkem tři smogové situace z důvodu překročení prahových hodnot suspendovaných částic PM10, a to pro Třinecko a zónu Moravskoslezsko (v těchto oblastech trvala smogová situace do 8. 12.) a pro území aglomerace O/K/F-M bez Třinecka (kde smogová situace trvala do 9. 12.). Jejich souhrnná délka činila 105 h.

Tab. 3 Smogové situace a regulace pro PM10 – časy vyhlášení, 2023
Vyhlášení Odvolání Trvání
Smogová situace Varování Varování Smogová situace Smogová situace Varování
den a hodina SELČ [h]
Aglomerace O/K/F-M bez Třinecka
7. 12. 2023 9:26 × × 9. 12. 2023 15:27 54 ×
Třinecko
7. 12. 2023 9:26 × × 8. 12. 2023 12:50 27 ×
Zóna Moravskoslezsko
7. 12. 2023 15:57 × × 8. 12. 2023 16:17 24 ×
Pozn: SEČ – místní čas, tj. středoevropský čas. Trvání smogové situace v sobě zahrnuje i trvání varování, pokud bylo vyhlášeno.

Kvalita ovzduší v roce 2023 vzhledem k imisním limitům pro ochranu ekosystémů a vegetace

Imisní limit přízemního ozonu pro ochranu vegetace (expoziční index AOT40) byl překročen na 7 stanicích z celkového počtu 39 venkovských a předměstských stanic určených pro hodnocení vlivu kvality ovzduší na vegetaci (Obr. 23). Imisní limity oxidu siřičitého a oxidů dusíku pro ochranu ekosystémů a vegetace nebyly překročeny na žádné venkovské lokalitě, kde se hodnotí úroveň ročních koncentrací vzhledem k imisnímu limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Obr. 23 Hodnoty expozičního indexu AOT40 na vybraných stanicích, klouzavý 5letý průměr, 2013–2023 [1,22 MB]

Regionální rozdíly kvality ovzduší

V rámci ČR existují značné regionální rozdíly v kvalitě ovzduší, které lze charakterizovat populací váženou koncentrací znečišťující látky. V roce 2023 po čtvrté v řadě průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10 a PM2,5 vážených populací v regionech nepřekročily nikde imisní limit. Nejvyšší průměrné koncentraci jsou vystaveni lidé v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, dále v krajích Moravskoslezský bez aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, Olomoucký a v Brně. Nejnižší populací vážené koncentrace pro suspendované částice PM10 a PM2,5 byly odhadnuty pro kraje Karlovarský, Jihočeský a Plzeňský.

Úrovně průměrných populací vážených koncentrací oxidu dusičitého v jednotlivých oblastech nepřekračují imisní limit. Nejvyšším koncentracím oxidu dusičitého jsou v souvislosti s intenzivní dopravou a s omezenou plynulostí provozu vystaveni lidé v aglomeracích Brno a Praha. Nejnižší průměrné populací vážené koncentrace pro oxid dusičitý v regionech byly v roce 2023 odhadnuty pro kraje Vysočina a Jihočeský.

V roce 2023 nebyly průměrné populací vážené koncentrace přízemního ozonu vyšší než je hodnota imisního limitu zaznamenány v žádném regionu. Nejvyšším populací váženým koncentracím přízemního ozonu na úrovni hodnoty imisního limitu byly v roce 2023 vystaveny obyvatelé v Ústeckém kraji a v Praze a v Brně. V případě O3 nejsou rozdíly mezi jednotlivými regiony tak zřetelné jako u ostatních znečišťujících látek.

Zkratky používané v grafech: O/K/F-M (Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek), OL (Olomoucký kraj), PRG (Hlavní město Praha), MS (Moravskoslezský kraj bez O/K/F-M), ÚL (Ústecký kraj), ZL (Zlínský kraj), JM (Jihomoravský kraj bez Aglomerace Brno), HK (Královéhradecký kraj), PA (Pardubický kraj), SČ (Středočeský kraj), LI (Liberecký kraj), VY (Kraj Vysočina), PL (Plzeňský kraj), JČ (Jihočeský kraj), KV (Karlovarský kraj).

Obr. 24a Průměrná koncentrace PM10 vážená populací v regionech ČR, 2023
MS* - Moravskoslezský kraj bez O/K/F-M; JM** - Jihomoravský kraj bez Brna
Obr. 24b Průměrná koncentrace PM2,5 vážená populací v regionech ČR, 2023
MS* - Moravskoslezský kraj bez O/K/F-M; JM** - Jihomoravský kraj bez Brna
Obr. 24c Průměrná koncentrace NO2 vážená populací v regionech ČR, 2023
MS* - Moravskoslezský kraj bez O/K/F-M; JM** - Jihomoravský kraj bez Brna
Obr. 24d Průměrná koncentrace O3 vážená populací v regionech ČR, 2023
MS* - Moravskoslezský kraj bez O/K/F-M; JM** - Jihomoravský kraj bez Brna
67.3 %
podíl lokálního vytápění na emisích PM10
83.1 %
podíl lokálního vytápění na emisích PM2,5
97.1 %
podíl lokálního vytápění na emisích BaP
38.8 %
podíl dopravy na emisích NOX

Emise znečišťujících látek

Vyhodnocení emisí za rok 2023 (předběžná data) ukazuje meziroční pokles u všech emisí. Pokles emisí bylo možné stejně jako v roce 2022 očekávat v návaznosti na příznivější podmínky topného období, které se promítají do modelového výpočtu emisí z vytápění domácností. K ještě většímu procentnímu snížení došlo u průmyslových zdrojů, mj. v souvislosti s poklesem produkce u energeticky a emisně náročných komodit. Podle předběžných údajů se výroba železa, oceli ale také cementu snížila meziročně o cca 20 %. Snížení početních stavů prasat a drůbeže i nižší spotřeba minerálních hnojiv jsou příčinou poklesu emisí NH3. V roce 2023 došlo k nejnižší produkci všech sledovaných emisí v hodnoceném období 2013–2023 (Tab. 4).

Tab. 4 Emise hlavních znečišťujících látek, 2013–2023
emise [kt/rok] TZL SOX NOX CO NMVOC NH3
2013 116,3 145,3 219,8 1254,8 364,2 79,5
2014 110,8 134,5 214,6 1182,6 350,4 83,3
2015 113,8 129,9 209,0 1188,2 356,2 90,1
2016 109,7 115,6 199,3 1174,6 348,5 93,0
2017 107,4 109,7 194,9 1162,8 343,8 89,6
2018 101,4 96,6 187,3 1133,0 334,9 85,3
2019 95,7 79,1 173,8 1068,4 315,8 82,2
2020 88,6 67,1 158,9 1078,2 304,4 80,0
2021 90,2 61,4 162,9 1117,3 302,6 79,8
2022 83,9 64,7 156,2 1034,5 285,9 78,0
2023 72,6 54,1 143,0 898,6 256,2 74,5
Pozn.: rok 2023 - předběžné údaje

Sektor Domácnosti: Vytápění, ohřev vody, vaření se i nadále významně podílel na znečišťování ovzduší, konkrétně na emisích primárních částic PM2,5 (83,1 %), PM10 (67,3 %), TZL (59,6 %), benzo[a]pyrenu (97,1 %), kadmia (51,7 %), arsenu (33,4 %), oxidu uhelnatého (71,5 %), a NMVOC (55,2 %). Sektor Veřejná energetika a výroba tepla je převažujícím zdrojem emisí oxidů síry (40,2 %) a oxidů dusíku (20,2 %) a niklu (49,7 %). Sektory silniční nákladní dopravy, osobní automobilové dopravy, nesilničních vozidel a ostatních strojů např. v zemědělství a lesnictví se v součtu podílejí nejvýznamněji na emisích oxidů dusíku (41,7 %). Tyto údaje jsou prezentovány za poslední dokončený rok, tj. 2022 (Obr. 25).

Obr. 25 Podíl sektorů NFR na celkových emisích znečišťujících látek, 2022 [0,16 MB]
27402 t
depozice síry v roce 2023
+2 %
meziroční rozdíl v depozici síry
41472 t
depozice dusíku v roce 2023
+5 %
meziroční rozdíl v depozici dusíku
2072 t
depozice vodíkových iontů v roce 2023
-3 %
meziroční rozdíl v depozici vodíkových iontů

Atmosférická depozice

V roce 2023 činila celková depozice síry 27 402 t, což je oproti roku 2022 (26 800 t) nárůst o 2 %. Vyšších hodnot bylo dosaženo v oblasti Krušných a Jizerských hor, Krkonoš, Orlických hor a Jeseníků, Ostravska a Moravskoslezských Beskyd.

Celková depozice dusíku na plochu ČR dosáhla v roce 2023 hodnoty 41 472 t. Ve srovnání s rokem 2022 (39 375 t) se jedná o nárůst o 5 %. Vyšších hodnot bylo dosaženo v oblasti Jizerských a Orlických hor, Krkonoš a Jeseníků (Obr. 26).

Celková depozice vodíkových iontů na plochu ČR byla v roce 2023 rovna hodnotě 2 072 t. Oproti roku 2022 (2 125 t) se jedná o pokles o 3 %. Vyšších hodnot je dosahováno v Krušných horách a na Ostravsku (Obr. 27).

Suchá depozice kadmia byla v roce 2023 (0,9 t) stejná jako v roce 2022 a 2021. Suchá depozice olova byla v roce 2023 (12 t) o 33 % nižší než v roce 2022. Z důvodu poruchy přístroje nejsou k dispozici údaje o mokré depozici těžkých kovů na stanicích ČHMÚ. Množství dat ze stanic ostatních dodavatelů není dostatečné pro tvorbu depozičních map, proto nelze hodnotit mokrou a celkovou depozici těžkých kovů.

Obr. 26 Pole celkové roční depozice síry, 2023 [1,07 MB]
Obr. 27 Pole celkové roční depozice dusíku, 2023 [1,18 MB]