Kvalita ovzduší v roce 2025 byla z hlediska stávajících imisních limitů vyhovující a prodloužilo se tak období od roku 2020, kdy lze konstatovat, že koncentrace sledovaných látek znečišťujících ovzduší byly výrazně nižší než v předchozích letech (Obr. 1).

Koncentrace všech látek znečišťujících ovzduší s výjimkou přízemního ozonu (O₃) a kadmia (Cd) za hodnocené období 2015–2025 statisticky významně klesají (Tab. 1).

Více než polovina sledovaných látek znečišťujících ovzduší dosáhla nejnižších až druhých nejnižších hodnot za sledované období (částice PM₁₀ a PM_2,5, oxid dusičitý (NO₂), těžké kovy s výjimkou Cd, oxid uhelnatý (CO) a oxid siřičitý (SO₂)). Koncentrace benzenu a benzo[a]pyrenu byly v roce 2025 třetí nejnižší za hodnocené období 2015–2025. U koncentrací Cd došlo v roce 2025 k navýšení celorepublikového průměru koncentrací v porovnání s hodnotami v letech 2021–2024, což bylo způsobeno výskytem vyšších koncentrací na Tanvaldsku (Obr. 2, Obr. 3, Obr. 4, Obr. 5, Obr. 6, Obr. 7).

	průmysl a energetické zdroje
	mobilní zdroje
	domácnosti
	zemědělské čínnosti

Kvalita ovzduší v roce 2025 vzhledem k stávajícím imisním limitům pro ochranu lidského zdraví

V roce 2025 překročily své stávající imisní limity koncentrace benzo[a]pyrenu, částic PM₁₀, přízemního O₃ a Cd (Obr. 8).

V roce 2025 byly nadlimitní roční koncentrace benzo[a]pyrenu zaznamenány na 24 z celkového počtu 64 stanic, tedy přibližně na 38 % stanic. Překročení imisního limitu pro 36. nejvyšší 24hodinovou koncentraci PM₁₀ bylo zjištěno na 1 ze 155 stanic (0,6 %). Nadlimitní roční průměrná koncentrace Cd byla zaznamenána na 1 ze 47 stanic (2 %). V případě PM₁₀ bylo překročení zaznamenáno po dvou letech (naposledy v roce 2022),u Cd po devíti letech (naposledy v roce 2015). Překročení imisního limitu pro přízemní O₃ (26. nejvyšší max. denní 8hod. koncentrace v průměru za tříleté období 2023–2025) bylo zjištěno na 6 z 69 stanic (9 %).

Plocha s nadlimitními koncentracemi benzo[a]pyrenu byla v roce 2025 vymezena na 1,1 % plochy území ČR, přičemž na tomto území žilo přibližně 6,5 % obyvatel (Obr. 9). Plocha s nadlimitními koncentracemi PM₁₀ byla v roce 2025 vymezena na 0,004 % plochy území ČR, kde žilo přibližně 0,001 % obyvatel (Obr. 10). Nadlimitní roční průměrná koncentrace Cd byla vymezena na 0,01 % území ČR s 0,1 % obyvatel (Obr. 11). Oblast s překročením imisního limitu pro přízemní O₃ zaujímala 0,04 % území ČR a dotýkala se přibližně 0,03 % obyvatel (Obr. 12).

Imisní limity pro zbývající imisní charakteristiky a látky znečišťující ovzduší (roční průměrná koncentrace PM₁₀ a PM_2,5, NO₂, SO₂, benzen, arsen (As), nikl (Ni), olovo (Pb) a CO) nebyly v roce 2025, obdobně jako v předchozích letech, překročeny (Obr. 13, Obr. 14, Obr. 15, Obr. 16, Obr. 17).K poslednímu překročení ročního imisního limitu pro PM₁₀ došlo v roce 2019 na některých stanicích v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. U částic PM_2,5 bylo poslední překročení zaznamenáno v roce 2022 rovněž na některých stanicích v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. Poslední překročení ročního imisního limitu pro NO₂ bylo zaznamenáno v roce 2019 na dopravní stanici Praha 2-Legerova (hot spot). V případě ostatních polutantů bylo poslední překročení imisního limitu zaznamenáno v roce 2018 u benzenu (stanice Ostrava-Přívoz), v roce 2013 u As (stanice Kladno-Švermov), v roce 2011 u Ni (stanice Příbram I.-nemocnice), v roce 2009 u SO₂ (stanice Teplice-ZÚ) a v roce 2003 u CO (dvě dopravní stanice v Praze). Překročení imisního limitu Pb nebylo zaznamenáno od počátku jeho měření v 80. letech 20. století.

Oblasti s překročením imisních limitů bez zahrnutí přízemního O₃ v roce 2025 představovaly 1,1 % území ČR, kde žilo přibližně 6,6 % obyvatel (Obr. 18). Vymezení těchto oblastí je v naprosté většině zapříčiněno překročením ročního imisního limitu pro benzo[a]pyren. V minimální míře se na zařazení území do těchto oblastí podílelo v roce 2025 překročení 24hodinového imisního limitu pro částice PM₁₀ a ročního imisního limitu pro Cd. Nadlimitní oblasti zaujímaly největší plochu v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek a v zóně Moravskoslezsko. I přes zlepšení situace bylo v roce 2025 v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek nadlimitním koncentracím vystaveno 59 % obyvatel a jedná se o dlouhodobě nejzatíženější oblast v ČR. Po zahrnutí přízemního O₃ bylo oblastí s překročením alespoň jednoho imisního limitu v roce 2025 vymezeno 1,1 % území ČR, kde žije přibližně 6,6 % obyvatel (Obr. 19).

Kvalita ovzduší v roce 2025 vzhledem k imisním limitům pro ochranu lidského zdraví s předpokládanou platností od roku 2030

V roce 2024 byla přijata revidovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2881 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Jedním z cílů této revize je od roku 2030 progresivně zlepšovat kvalitu ovzduší v souladu s vědeckými poznatky a nejnovějšími doporučeními Světové zdravotnické organizace, zároveň však také pravidelně revidovat hodnoty imisních limitů v souladu s aktuálními vědeckými důkazy a k roku 2050 dosáhnout nulového znečištění ovzduší, které již nebude škodlivé pro lidské zdraví a ekosystémy, v souladu s vizí Akčního plánu EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“.

Na základě vyhodnocení plnění budoucích imisních limitů pro ochranu zdraví (Příloha I, směrnice 2024/2881/EU), provedeného na podkladě údajů za rok 2025, lze konstatovat, že se zpřísněním imisních limitů by došlo ke zhoršení hodnocení situace oproti současnému stavu. Překročení imisních limitů by bylo nově identifikováno také u dalších hodnocených znečišťujících látek (PM₁₀, PM_2,5 a NO₂) na řadě lokalit, u přízemního O₃ by se zvětšila oblast s nadlimitními koncentracemi (Obr. 20). Jako nejvýznamnější problém se přitom jeví rozsáhlé překračování imisního limitu pro PM_2,5 (Obr. 21). U benzo[a]pyrenu nedochází ke změně současného imisního limitu. I nadále však lze do budoucna předpokládat překračování jeho imisního limitu v oblastech ovlivněných nevyhovujícím způsobem vytápění domácností v kombinaci s geografickými a nepříznivými meteorologickými podmínkami.

Smogový varovný a regulační systém

ČHMÚ provozuje na základě pověření MŽP Smogový varovný a regulační systém (SVRS). Informace, které jeho prostřednictvím poskytuje, slouží k upozornění na mimořádně znečištěné ovzduší (smogovou situaci) a také k regulaci (omezení) vypouštění znečišťujících látek z vybraných zdrojů významně ovlivňujících kvalitu ovzduší daného území. Mezi sledované látky patří částice PM₁₀, oxid siřičitý (SO₂), oxid dusičitý (NO₂) a přízemní (troposférický) ozon (O₃).

V důsledku zvýšených koncentrací přízemního O₃, způsobených stabilním a teplým charakterem počasí, byly v polovině srpna vyhlášeny v odpoledních hodinách tři souběžné smogové situace v aglomeraci Praha, Středočeském a Ústeckém kraji. Jejich celková délka činila 142 h, tj. 5,9 dne (Tab. 2).

Roční chod meteorologických podmínek a koncentrací znečišťujících látek v roce 2025

Úroveň znečištění ovzduší v daném roce závisí na množství emisí i na převládajících meteorologických a rozptylových podmínkách. Ve srovnání s 10letým průměrem let 2015–2024 byl rok 2025 na území ČR o 0,4 °C chladnější (Obr. 22). Zároveň se jednalo o třetí nejsušší rok v období 2015–2025, kdy úhrn srážek dosáhl 86 % 10letého průměru 2015–2024 (Obr. 23). V roce 2025 převažovaly, v porovnání s 10letým průměrem, výrazně horší rozptylové podmínky (Obr. 24). Množství emisí všech hlavních znečišťujících látek bylo v roce 2025 nižší než v roce 2024 a jejich produkce tak byla nejnižší v celém hodnoceném období.

Na základě analýzy ročního chodu průměrných měsíčních koncentrací znečišťujících látek lze konstatovat, že k relativně dobré kvalitě ovzduší v ČR v roce 2025 přispěly zejména nižší koncentrace během zimního období, s výjimkou února. Celkově tento vývoj poukazuje jak na příznivý vliv meteorologických podmínek (leden o 0,9 °C teplejší než 10letý průměr 2015–2024), tak na dlouhodobý pozitivní efekt realizovaných opatření pro snížení emisí.

Na význam dlouhodobého snižování emisí lze usuzovat především z výsledků za říjen až prosinec 2025. Tyto měsíce byly teplotně průměrné až podprůměrné v porovnání s 10letým průměrem, ale rozptylové podmínky byly standardní až výrazně horší, přičemž prosinec byl navíc srážkově silně podprůměrný. I za těchto meteorologických podmínek méně příznivých pro rozptyl látek v ovzduší však byly průměrné říjnové, listopadové a prosincové koncentrace polutantů nižší než odpovídající hodnoty 10letého průměru 2015–2024. Význam dlouhodobého snižování emisí naznačují také měsíční průměrné koncentrace částic PM₁₀ a PM_2,5 v únoru 2025. Navzdory velmi nepříznivým meteorologickým a rozptylovým podmínkám byly nižší než v některých únorech minulých let s příznivějšími podmínkami.

Koncentrace přízemního O₃ jsou silně ovlivněny meteorologickými podmínkami, zejména v teplém období roku (duben–září), a na rozdíl od ostatních znečišťujících látek nevykazují od roku 2015 výrazný vzestupný či sestupný trend. V období od dubna do června 2025 byly koncentrace přibližně na úrovni měsíčního 10letého průměru 2015–2024. V srpnu byly koncentrace výrazně nadprůměrné a v rámci roku 2025 nejvyšší, v září byly naopak výrazně podprůměrné (v porovnání s 10letým průměrem). Koncentrace v roce 2025 (maximální denní 8hodinové a 26. maximální denní 8hodinové průměrné koncentrace) byly v rámci jedenáctiletého období 2015–2025 čtvrté, respektive sedmé nejnižší.

Regionální rozdíly kvality ovzduší

Vývoj podílu území s nadlimitními koncentracemi znečišťujících látek, bez zahrnutí přízemního O₃, v období 2015–2025 ukazuje zejména na začátku období (2015–2018) na výrazné regionální rozdíly v rámci ČR. V letech 2018–2022 je ve většině regionů patrný výrazný pokles rozlohy území s překročením imisních limitů. Od roku 2023 se pak podíl území s nadlimitními koncentracemi v mnoha regionech pohybuje v rozmezí 0–1 %. Z hlediska podílu území s nadlimitními koncentracemi tak zůstávají nejvíce zatížené Moravskoslezský kraj (3 % v roce 2025) a aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek (32 % v roce 2025). I zde však došlo k výraznému zlepšení oproti roku 2015, kdy nadlimitní koncentrace zasahovaly téměř 70 % území Moravskoslezského kraje a celé území aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. Zahrnutí přízemního O₃ vedlo v některých letech k výraznému navýšení podílu území s nadlimitními koncentracemi, a to v regionech, kde není dominantní znečištění ovzduší způsobené jinými znečišťujícími látkami.

Regionální rozdíly v kvalitě ovzduší lze dále charakterizovat populací váženou koncentrací znečišťující látky. Nejvyšší průměrné populací vážené koncentrace suspendovaných částic PM₁₀ a PM_2,5 v jednotlivých regionech byly odhadnuty v aglomeracích Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, Praha a Brno. Nejnižší průměrné populací vážené koncentrace pro suspendované částice PM₁₀ a PM_2,5 v jednotlivých regionech byly odhadnuty v Jihočeském a Karlovarském kraji a v Kraji Vysočina. V roce 2025 průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM₁₀ a PM_2,5 vážené populací v jednotlivých regionech nepřekročily imisní limit v žádném regionu. Stejně tomu bylo i v předchozích hodnocených letech 2020–2024.

Z hodnocení pro rok 2025 vyplývá, že v souvislosti s intenzivní dopravou a omezenou plynulostí provozu jsou nejvyšším průměrným koncentracím NO₂ vystaveni obyvatelé aglomerací Praha a Brno. Následují Ústecký kraj, aglomerace O/K/F-M a Olomoucký kraj. Nejnižší populací vážené koncentrace pro NO₂ byly v roce 2025 odhadnuty pro Kraje Vysočina, Jihočeský kraj a Moravskoslezský kraj bez O/K/F-M. Ve všech regionech zůstaly koncentrace vážené populací pod hodnotou imisního limitu.

Nejvyšším průměrným koncentracím přízemního O₃ v rámci hodnocení regionů byli v roce 2025 vystaveni obyvatelé Prahy, Ústeckého kraje a Středočeského kraje. Nicméně v případě přízemního O₃ nejsou rozdíly mezi jednotlivými regiony tak zřetelné jako u ostatních znečišťujících látek. Populací vážené koncentrace přízemního O₃ v jednotlivých oblastech nepřesáhly hodnotu imisního limitu v roce 2025 v žádném regionu a ani v žádném hodnoceném městě (Obr. 25).

Kvalita ovzduší v roce 2025 vzhledem k imisním limitům pro ochranu ekosystémů a vegetace

Imisní limit přízemního ozonu pro ochranu vegetace (expoziční index AOT40) byl překročen na 4 stanicích z celkového počtu 40 venkovských a předměstských stanic určených pro hodnocení vlivu kvality ovzduší na vegetaci (Obr. 26). Imisní limity SO₂ a oxidů dusíku pro ochranu ekosystémů a vegetace nebyly překročeny na žádné venkovské lokalitě, kde se hodnotí úroveň koncentrací vzhledem k imisnímu limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Emise znečišťujících látek

Vyhodnocení za rok 2025 (předběžná data) opět ukazuje meziroční snížení emisí všech hlavních znečišťujících látek (Tab. 3). Přestože bylo v roce 2025 zaznamenáno mírné navýšení počtu denostupňů, celková vykázaná spotřeba paliv se snížila. Tento vývoj přispěl k meziročnímu poklesu emisí produkovaných energetickými a teplárenskými zdroji, vč. lokálního vytápění. Na snížení se rovněž podílí postupná změna palivové základny, obměna kotlů v domácnostech i zvyšující se podíl neemisních zdrojů energie. Tyto změny souvisejí s pokračujícím procesem dekarbonizace energetiky a průmyslu. U ohlášených emisí individuálně sledovaných zdrojů REZZO 1–2 došlo meziročně ke snížení u SO_X (o 18,1 %) a také u TZL (o 10,6 %). U emisí dalších znečišťujících látek došlo k mírnému zvýšení (CO o 3,2 % a NO_X o 1,3 %).

Sektor Domácnosti: Vytápění, ohřev vody, vaření se i nadále významně podílel na znečišťování ovzduší, konkrétně na emisích benzo[a]pyrenu (95,9 %), částic PM_2,5 (76 %), CO (69,6 %), částic PM₁₀ (53,4 %), NMVOC (46,1 %), Cd (50,2 %) a As (25,5 %). Sektor Veřejná energetika a výroba tepla byl převažujícím zdrojem emisí oxidů síry (32,8 %) a Ni (29,8 %). Sektory silniční nákladní a osobní automobilové dopravy se v součtu podílely nejvýznamněji na emisích NO_X (34,9 %). Emise z otěrů pneumatik a brzd společně s emisemi z výfukových plynů silniční dopravy se významně podílely na emisích Pb (51,2 %). Tyto údaje jsou prezentovány za poslední dokončený rok, tj. 2024 (Obr. 27).

Atmosférická depozice

Celková depozice síry (S) na plochu ČR dosáhla v roce 2025 hodnoty 26 527 t, což představuje meziroční pokles o 0,3 % oproti roku 2024 (26 597 t). Zároveň se jedná o nejnižší zaznamenanou hodnotu od roku 2011. Vyšší hodnoty se koncentrovaly zejména do horských oblastí, konkrétně do Krušných a Jizerských hor, Krkonoš, Orlických hor, Jeseníků a Moravskoslezských Beskyd (Obr. 28).

Celková depozice dusíku (N) na plochu ČR dosáhla v roce 2025 hodnoty 39 753 t, což představuje meziroční pokles o 9 % oproti roku 2024 (43 609 t). Jedná se o druhou nejnižší zaznamenanou hodnotu od roku 2011, přičemž nižší úroveň byla zaznamenána pouze v roce 2022 (39 375 t). Vyšší hodnoty se koncentrovaly zejména do oblasti Krušných hor a do aglomerací Praha, Brno a O/K/F-M (Obr. 29).

Celková depozice vodíkových iontů (H⁺) na plochu ČR dosáhla v roce 2025 hodnoty 2 072 t, což představuje meziroční pokles o 3 % oproti roku 2024 (2 143 t). Spolu s rokem 2023 se jedná o nejnižší zaznamenanou úroveň od roku 2011. Vyšší hodnoty byly registrovány v Polabí a v aglomeraci Brno.