Sluneční svit a oblačnost
5.1 Délka trvání slunečního svitu
Za dobu trvání slunečního svitu je považován časový interval mezi východem a západem Slunce, v průběhu kterého není sluneční kotouč zakryt oblačností nebo jinými překážkami. Na území ČR v roce 2019 průměrná doba trvání slunečního svitu dosáhla 1795,3 hodin, což je 108 % ročního normálu. Nejvíce slunečního svitu v roce 2019 bylo zaznamenáno na stanici Nový Hradec Králové a to 2032,9 hodin.
Díky suchému a bezoblačnému počasí byla zaznamenána nejdelší doba trvání slunečního svitu v červnu, kdy v průměru svítilo Slunce 308,8 hodin, což představuje 150 % červnového normálu. Delší dobu trvání slunečního svitu než je normál jsme zaznamenali i v únoru (146 % normálu), březnu (115 %), dubnu (125 %), červenci (102 %), září (107 %), říjnu (118 %) a prosinci (127 %).
Nejvyšší měsíční úhrn slunečního svitu, 354,7 hodin byl zaznamenán v červnu na stanici Tuhaň v okrese Mělník. Druhý nejvyšší měsíční úhrn slunečního svitu, 347,4 hodin byl zaznamenán také v červnu na stanici Praha, Ruzyně a o jednu desetinu méně svítilo Slunce v červnu na stanici Praha, Kbely. Mimo červen byl nejvyšší měsíční úhrn slunečního svitu, 270,3 hodiny, zaznamenán v dubnu na stanici Milešovka.
Nejdelší denní suma slunečního svitu v ČR v roce 2019 byla 15,8 hodiny zaznamenána dne 24. června na Milešovce.
5.2 Oblačnost, počet jasných a zamračených dní
Pokrytí oblohy oblačností je důležitý ukazatel při sledování průběhu počasí. V klimatologii pozorujeme oblačnost v klimatologických termínech 7, 14 a 21 hodin SEČ. Množství oblačnosti vyjadřuje jakou celkovou část oblohy, vyjádřenou v desetinách, oblačnost pokrývá. V roce 2019 se průměrné roční pokrytí oblohy oblačností pohybovalo mezi 6 až 7 desetinami. Nejvíce oblačnosti bylo pozorováno v lednu a listopadu, nejméně v červnu a dubnu.
Oblačnost a délka trvání slunečního svitu spolu souvisí. Den, kdy průměrné denní množství oblačnosti je méně než 2 desetiny, je definován jako den jasný. Naopak den zamračený je den, kdy je průměrné pokrytí oblačností větší než 8 desetin. Počet jasných a zamračených dní byl vypočten na základě naměřené délky trvání slunečního svitu a délky astronomicky možného slunečního svitu, tj. jasný den je uvažován, když je poměr mezi skutečným a astronomicky možným trváním slunečního svitu větší než 0,8, v den zamračený je tento poměr menší než 0,2.
Počet jasných dní v roce 2019 se na měřících stanicích pohyboval nejčastěji mezi 40–70 dny. Více než 70 těchto dní bylo zaznamenáno na 19 stanicích. Nejvíce jasných dní v roce 2019 nastalo na stanici Hradec Králové, Nový Hradec Králové (82 dní). V roce 2019 byl na většině stanic zaznamenán vyšší počet jasných dní, než je dlouhodobý průměr 1981–2010.
Naopak počet zamračených dní byl na většině stanic v roce 2019 nižší než dlouhodobý průměr 1981–2010. Počet zamračených dní v roce 2019 se na našem území pohyboval nejčastěji mezi 120 až 170 dny. Nevíce těchto dní bylo zaznamenáno na západě našeho území na stanicích Šindelová (179 dní) a Aš (172 dní). Naopak méně těchto dní nastalo ve východní části republiky, nejméně to bylo na stanicích Krnov a Opava (117 dní).
