Zajímavé nebo mimořádné projevy počasí roku 2020

7.1 Velmi teplá zima 2019/2020

Zima 2019/2020 byla velmi teplá. Průměrná teplota vzduchu za zimní sezonu (prosinec 2019 až únor 2020) byla 2,0 °C, což je o 3,3 °C více než normál 1981–2010. Prosinec a leden byly hodnoceny jako teplotně nadnormální s odchylkou od normálu +2,8 a +2,3 °C. Teplotně mimořádně nadnormální byl únor s odchylkou +4,6 °C od normálu. Zimní sezona 2019/2020 se tak řadí jako druhá nejteplejší v období od roku 1961. Teplejší byla pouze zimní sezóna 2006/2007 s průměrnou teplotou vzduchu na území ČR 2,7 °C.

Během zimy se průměrná denní teplota vzduchu na území ČR po většinu dní pohybovala nad hodnotami normálu. Výrazně teplé období nastalo 14. až 25. prosince 2019, kdy byly odchylky teploty od normálu po celé toto období +4 °C a vyšší. Další velmi teplé období se vyskytlo na přelomu ledna a února, ve dnech 31. ledna až 3. února byly odchylky průměrné denní teploty vzduchu na území ČR od normálu vyšší než +7 °C. Nejtepleji bylo ve dnech 31. ledna a 1. února, kdy byla na některých stanicích naměřena denní maxima teploty vzduchu 15 °C a vyšší.

Nejvyšší maximální teplota vzduchu v únoru a současně i za celou zimu byla naměřena 16. února na stanici Klatovy (18,2 °C), dále na stanicích Křemže v okrese Český Krumlov (17,7 °C) a České Budějovice (17,2 °C). Nejnižší minimální denní teplota vzduchu za zimní sezónu 2019/2020 byla naměřena dne 6. února 2020 na stanici Horská Kvilda, a to −18,2 °C. Pokud uvažujeme i stanice mimo standardní síť ČHMÚ, nejnižší denní minimum teploty vzduchu (−19,9 °C) bylo zaznamenáno na stanici Kvilda-Perla téhož dne.

7.2 Vysoký tlak vzduchu v lednu

V neděli 19. ledna 2020 se začala nad Britskými ostrovy formovat výjimečně mohutná tlaková výše Ekart. Zvolna se přesouvala nad jihovýchodní Evropu a ovlivňovala počasí ve střední Evropě. Proto byl nezvykle vysoký tlak vzduchu i nad územím ČR. Nejvyšších hodnot dosáhl v noci z 20. ledna na 21. ledna. Téměř všechny stanice zaznamenaly tlak po přepočtu na hladinu moře vyšší než 1045 hPa. Nejvyšší maxima si připsaly stanice Dukovany, Kuchařovice a Cheb 20. ledna, a to shodně 1048,5 hPa po přepočtení na hladinu moře. Na více než polovině aktuálně měřících stanic byl přepsán dne 20. ledna 2020 údaj o nejvyšším průměrném denním tlaku vzduchu. Absolutní rekord nejvyššího tlaku v historii měření nad naším územím nebyl překonán. Ten stále spadá na den 23. ledna 1907, kdy byl na několika stanicích na našem území zaznamenán tlak (po přepočtení na hladinu moře) vyšší než 1050 hPa, nejvyšší ověřená hodnota byla naměřena na stanici Bystřice pod Hostýnem (1057,2 hPa).

Synoptická situace
Po přechodu zvlněné studené fronty přes ČR v noci z 18. na 19. ledna se do střední Evropy začala z Britských ostrovů rozšiřovat tlaková výše Ekart. Během 19. ledna její tlak ve středu ještě vrostl z hodnot 1041 hPa na 1048 hPa. Dne 21. ledna o půlnoci už byly dva středy tlakové výše, jeden, který setrvával nad Britskými ostrovy a další nad centrální částí Evropy a Balkánského poloostrova s identickým tlakem ve středu 1048 hPa. Tuto tlakovou výši narušila studená fronta, která přešla přes ČR 22. ledna, čímž u nás ukončila období nezvykle vysokého tlaku vzduchu.

7.3 Mimořádně teplý a velmi vlhký únor

Průměrná měsíční teplota vzduchu na území ČR (3,7 °C) byla v únoru o 4,6 °C vyšší než normál 1981–2010, lze ho tak charakterizovat jako teplotně mimořádně nadnormální. Společně s rokem 1966 je tak únor 2020 nejteplejším únorem na území ČR v období od roku 1961. Celý měsíc se průměrná denní teplota vzduchu na území ČR pohybovala nad hodnotou normálu, kromě dne 28. února. Ve 13 dnech měsíce byla odchylka od denního normálu vyšší než +4 °C, v 7 dnech byla odchylka dokonce vyšší než +7 °C. V 7 dnech měsíce byla zaznamenána denní maxima teploty 15 °C a více. Nejčastěji to bylo 1. a 16. února, kdy 15 °C a více bylo naměřeno na více jak 20 stanicích standardní sítě ČHMÚ. Nejvyšší denní maxima teploty vzduchu byla naměřena 16. února na stanici Klatovy (18,2 °C), dále na stanicích Křemže v okrese Český Krumlov (17,7 °C) a České Budějovice (17,2 °C).

Srážkově byl únor na území ČR silně nadnormální, průměrný měsíční úhrn srážek 78 mm představuje 205 % normálu 1981–2010. Jedná se tak o druhý srážkově nejbohatší únor v období od roku 1961, více srážek za únor spadlo pouze v roce 1970 (87 mm). Nejvyšší únorové úhrny srážek přineslo frontální počasí hlavně na sever našeho území 23. února. Nad 60 mm srážek napršelo v okrese Trutnov v Horním Maršově (64,4 mm), v Peci pod Sněžkou (63,6 mm) a na Labské boudě (60,9 mm). Přestože jsou tyto stanice ve výškách od 585 do 1320 m n. m., tak se jednalo o srážky dešťové, maximálně smíšené, se zaznamenaným 1 cm nového sněhu v Peci pod Sněžkou.

Synoptická situace
Atmosférická cirkulace v únoru 2020 přinesla neobvyklý průběh počasí nejen v ČR, ale téměř v celé Evropě. Určujícím faktorem, který ovlivnil počasí, byla výrazná cirkulace nad Arktidou a přilehlými oblastmi severního Atlantiku, kde přetrvávala cyklonální vorticita vyplněná studeným vzduchem. Tato cirkulace je známá jako kladná fáze tzv. arktické oscilace, a čím je kladná fáze výraznější, tím je výraznější západovýchodní přenos vzduchových hmot v mírných zeměpisných šířkách. V únoru 2020 převažovalo nad severním Atlantikem téměř výhradně zonální proudění. Tryskové proudění (jet stream) bylo nad touto oblastí nadprůměrně silné a posunuté daleko na sever oproti běžnému stavu. To vyvolalo výraznou kladnou severoatlantickou oscilaci (NAO), což se projevilo změnou proudění nad severním Atlantikem. V oblasti Azorských ostrovů byla rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu, naopak nad severním Atlantikem včetně Islandu se udržoval velmi nízký tlak. Vzhledem k velkému teplotnímu kontrastu mezi arktickou a subtropickou oblastí dochází nad touto částí Atlantiku ke vzniku a regeneraci hlubokých tlakových níží, které následně ovlivňují počasí i nad evropským kontinentem. Chybějící meridionální složka proudění nad Evropou a setrvání oblasti vysokého tlaku vzduchu nad jižní Evropou zapříčinilo, že se do střední Evropy dostával teplý a vlhký oceánský vzduch. Větrné počasí bylo i důvodem nadprůměrně vysokých teplot nejen u nás, ale i nad velkou částí evropského kontinentu a chybějícího sněhu v nížinách.

7.4 Únorové tlakové níže a silný vítr

Únor byl také dosti větrný. Závěrem první únorové dekády postupovala od Britských ostrovů do Skandinávie hluboká tlaková níže Sabina, která svým jižním okrajem ovlivnila i proudění v Česku. Extrémní počasí spojené s přechodem tlakové níže Sabina ukončilo velmi suché a klidné období, které přetrvávalo po většinu zimní sezony, zejména v lednu. Silný vítr byl na území ČR zaznamenán především ve dnech 10. až 11. února. První projevy přechodu tlakové níže Sabina byly spojeny s výskytem vysokých rychlostí větru. Nejvyšší maximální rychlost větru 50,1 m.s-1 (180 km.h^–1) byla naměřena již 9. února, těsně před půlnocí, na Sněžce. Rychlosti větru nad 30 m.s-1 byly 10. února zaznamenány i na Milešovce (45,0 m.s-1; 162 km.h^–1), na Klínovci (36,7 m.s-1; 132 km.h^–1). Významně foukalo i mimo horské a vyšší polohy, v Ústí nad Labem (33,7 m.s-1; 121 km.h^–1) a České Skalici (31,6 m.s-1; 114 km.h^–1). V průběhu následujícího dne pokračoval silný vítr a vyskytly se četné přeháňky i bouřky. Odhad škod spojených s přechodem tlakové níže Sabina přesahoval 0,5 miliardy Kč. Sabina nepřekonala zaznamenané maximální rychlosti větru spojené s tlakovou níží Kyrill z roku 2007, kdy byla na Labské boudě zaznamenána rychlost větru 57,8 m.s-1 (208 km.h^–1).

Další pojmenované tlakové níže Uta a Viktorie postupovaly severněji a rychlosti větru u nás tak nedosáhly úrovní naměřených v průběhu Sabiny. Po jejich předním okraji k nám však proudil teplý vzduch od jihozápadu a 16. února tak byla naměřena v Klatovech nejvyšší únorová teplota 18,2 °C.

Dva týdny po přechodu tlakové níže Sabina dorazila do ČR tlaková níže Yulia a přinesla velmi podobné projevy počasí. Zaznamenaná maximální rychlost větru byla srovnatelná s rychlostmi spojenými s přechodem Sabiny. Nejvyšší hodnoty maximální rychlosti větru byly naměřeny ve dnech 23. a 24. února na stanicích Sněžka 49,8 m.s-1 (179 km.h^–1), Milešovka 36,5 m.s-1 (131 km.h^–1) a Luční bouda 34,8 m.s-1 (125 km.h^–1). Též se vyskytly intenzivní srážky a ojedinělé bouřky. Ve spojení s oblevou byly zaznamenány významnější vzestupy hladin toků než při vlivu předchozí tlakové níže.

Synoptická situace
Tlaková níže Sabina vznikla 6. února na frontální vlně v centrální části Spojených států. Postupně se během 7. a 8. února dostala na východní pobřeží do oblasti nedaleko New Foundlandu a výrazně se prohloubila. Při dalším postupu k východu níže pronikla do okrajového proudění rozsáhlé a hluboké tlakové níže Ruth se středem západně od Islandu (v jejím středu byl tlak 935 hPa). Její cyklonální vorticita výrazně přispěla k následnému rychlému přesunu Sabiny přes severní Atlantik dále k severovýchodu. Dne 9. února ve 12:00 UTC už byl střed níže nad severní oblastí Britských ostrovů se zaznamenanou hodnotou tlaku kolem 950 hPa. Vzhledem k tomu, že ve stejnou dobu zasahovala nad Pyrenejský poloostrov z východních částí subtropického Atlantiku oblast vysokého tlaku přesahující hodnoty 1 030 hPa, začal v oblasti Britských ostrovů a severozápadní Evropy výrazně sílit tlakový gradient, tedy i vítr. V dalších dnech se postup tlakové níže stočil k severovýchodu podél pobřeží Norska a zároveň došlo k zesilování tlakového gradientu i ve střední a východní Evropě.

7.5 Teplotně proměnlivý, srážkově silně podnormální a velmi slunečný duben

Duben 2020 byl na území ČR teplotně nadnormální, průměrná měsíční teplota vzduchu 9,2 °C byla o 1,3 °C vyšší než normál 1981–2010. Začátek dubna byl ještě chladný, kdy nejnižší minimální denní teplota vzduchu byla naměřena 1. dubna na stanici standardní sítě ČHMÚ Kořenov, Jizerka (−22,0 °C), a vyrovnala se absolutnímu dubnovému minimu ze dne 9. dubna 2003 ze stanice Horská Kvilda. Pokud uvažujeme i stanice mimo standardní síť ČHMÚ, minimální teplota vzduchu (−23,9 °C) byla 1. dubna naměřena na stanici Kořenov, Jizerka, Horní Jizera. Naopak nejvyšší denní maximum teploty vzduchu pro tento měsíc bylo naměřeno 28. dubna na stanici Husinec, Řež (26,2 °C) a Dobřichovice (26,1 °C). V tento den byl také zaznamenán první letní den (tj. den s maximální denní teplotou vzduchu 25,0 °C a vyšší) na více než 10 stanicích standardní sítě ČHMÚ. Absolutní dubnové maximum na území ČR (31,8 °C) bylo naměřeno 29. dubna 2012 na stanici Plzeň, Bolevec a Brandýs nad Labem-Stará Boleslav.

Srážkově byl duben 2020 na území ČR silně podnormální. Průměrný měsíční úhrn srážek 18 mm představuje pouze 43 % normálu 1981–2010. Jedná se o druhý nejnižší dubnový úhrn srážek (společně s dubnem 1988) na území ČR v období od roku 1961. Méně pršelo pouze v roce 2007, kdy průměrný měsíční úhrn srážek na území ČR činil pouze 5 mm.

Většina srážkového úhrnu za duben 2020 spadla pouze v několika málo dnech, výraznější srážky byly zaznamenány pouze 13., 18., a poslední 3 dny měsíce. Nejvyšší denní úhrny srážek byly naměřeny 29. dubna na stanicích Polom (30,9 mm), Zdobnice (30,1 mm) a Luisino údolí (27,8 mm). Území Čech (v průměru 20 mm) si připsalo více srážek než území Moravy a Slezska (v průměru 13 mm). Největší úhrny srážek za tento měsíc (v průměru více než 25 mm) byly zaznamenány v krajích Jihočeský a Vysočina. Méně než 10 mm srážek spadlo v kraji Ústeckém, Olomouckém a Moravskoslezském, což činí méně než 25 % normálu pro Ústecký kraj a méně než 20 % normálu pro kraj Olomoucký a Moravskoslezský.

Duben 2020 byl také velmi slunečný, průměrná délka slunečního svitu byla v dubnu 289,9 hodin, což činí 165 % normálu 1981–2010.

Synoptická situace
V dubnu 2020 převládalo nad Evropou převážně meridionální proudění. Během většiny měsíce počasí u nás ovlivňovaly tlakové výše, které vedly k převážně slunečnému počasí s minimem srážek. O zonálním proudění nad Evropou lze hovořit pouze na začátku a zejména na konci měsíce dubna, kdy bylo zaznamenáno z celého měsíce relativně nejvíce srážek. Přechody tlakových výší přes střední Evropu vedly také k většímu kolísání teploty vzduchu během měsíce.

7.6 Teplotně silně podnormální květen

Květen 2020 byl na území ČR teplotně silně podnormální, průměrná měsíční teplota vzduchu 10,9 °C byla o 2,1 °C nižší než normál 1981–2010. Společně s rokem 1974 se tak řadí jako 10. -11. nejchladnější květen v období od roku 1961. Nejchladnějším květnem zaznamenaným od roku 1961 na území ČR byl v roce 1991, kdy byla naměřena průměrná květnová teplota vzduchu 8,9 °C. Naopak nejvyšší průměrná teplota vzduchu za měsíc květen byla zaznamenána v roce 2018, a to 16,2 °C. Chladný květen byl zaznamenán i v předcházejícím roce 2019, kdy byla naměřena průměrná měsíční teplota vzduchu 10,7 °C.

Průměrná denní teplota vzduchu na území ČR se po většinu měsíce pohybovala pod hodnotami normálu. Vyskytly se pouze dvě krátké epizody 8. až 10. května a 18. až 19. května s průměrnou denní teplotou nad hodnotou normálu. V těchto dnech se denní maxima teploty pohybovala na některých stanicích nad letními 25 °C. Teplé období vystřídalo výrazně chladné období mezi 12. až 15. květnem, kdy byly odchylky teploty od normálu nižší než −5 °C, 12. května dokonce nižší než −8 °C. Ve dnech 12. a 13. května byl na více než 100 stanicích standardní sítě ČHMÚ zaznamenán mrazový den (den, kdy je minimální teplota nižší než 0 °C).

Letní den (maximální denní teplota 25 °C a vyšší) byl alespoň na jedné stanici standardní sítě ČHMÚ zaznamenán pouze v 6 dnech. Ve dnech 9. a 19. května byl letní den zaznamenán dokonce na více než 60 stanicích. Pro srovnání v mimořádně teplém květnu roku 2018 nastalo (alespoň na jedné stanici) 23 letních dní, naopak v chladném květnu 2019 to bylo 5 letních dní. V květnu roku 2020, stejně jako v květnu 2019, nebyl zaznamenán žádný tropický den.

Nejvyšší denní maximum teploty vzduchu (28,1 °C) bylo naměřeno 19. května na stanici Strážnice v okrese Hodonín. 12. květen byl nejchladnějším dnem měsíce s minimální teplotou vzduchu −1,9 °C na Luční boudě. Poslední ledový den s maximální teplotou vzduchu −0,2 °C na Sněžce byl 15. května. Nejnižší minimální teplotu vzduchu (−10,1 °C) naměřili dne 6. května na stanici Horská Kvilda.

Synoptická situace
V květnu mělo proudění vzduchu nad Evropou smíšený až meridionální charakter, ve kterém k nám proudil převážně studený vzduch z vyšších zeměpisných šířek. V první dekádě do střední Evropy mezi tlakovou níží nad Skandinávií a tlakovou výší v oblasti Britských ostrovů proudil od severozápadu chladný a vlhký vzduch. Tato výše se přesouvala k jihovýchodu a ke konci první dekády k nám kolem ní krátce pronikl teplý a vlhký vzduch od jihozápadu.
Příliv teplého vzduchu ukončila na začátku druhé dekády výrazná studená fronta, která od severozápadu přešla přes střední Evropu. Za ní k nám několik dní proudil studený vzduch od severozápadu. Až po polovině měsíce se do Evropy od západu rozšířil výběžek vyššího tlaku, který k nám opět jen krátce přinesl teplý vzduch. Na začátku třetí dekády přešel přes střední Evropu k východu výrazný frontální systém. Nad Britskými ostrovy se posléze vytvořila tlaková výše, po jejíž přední straně k nám až do konce měsíce proudil studený vzduch od severu až severovýchodu.

7.7 Srážkově mimořádný červen

Červen roku 2020 byl na území ČR teplotně normální (16,4°C), srážkově byl však mimořádně nadnormální. Měsíční úhrn srážek 152 mm činí 192 % srážkového normálu 1981–2010. Jedná se o nejvyšší červnový úhrn srážek na území ČR zaznamenaný v období od roku 1961. Srovnatelné množství srážek (146 mm) spadlo na území ČR v roce 2013, kdy vydatné srážky v měsících květen a červen vedly k povodňové situaci.

V Čechách během června spadlo v průměru 142 mm srážek (187 % normálu), na území Moravy a Slezska dokonce 171 mm (204 % normálu). V Pardubickém kraji byl zaznamenán měsíční úhrn 216 mm (281 % normálu). Také v krajích Královéhradecký, Vysočina a Olomoucký spadlo v průměru více než 200 % srážkového normálu pro měsíc červen.

Srážky se na našem území vyskytovaly v průběhu celého měsíce. V pěti dnech června byl průměrný denní úhrn na území ČR vyšší než 10 mm. Poměrně často byly na stanicích zaznamenány denní úhrny přesahující 50 mm. Alespoň na jedné stanici denní úhrn srážek přesáhl 50 mm v 10 dnech měsíce. Vydatné srážky způsobily na mnoha místech lokální povodně. Jednalo se po dlouhém období sucha o plošně významné povodně na území České republiky. První výraznější srážky spadly ze 7. na 8. června. Extrémní srážkové období bylo zaznamenáno od 18. do 20. června, kdy spadlo v ČR v průměru 43 mm srážek. Na mnoha stanicích byly naměřeny vysoké třídenní úhrny srážek. Nejvyšší denní úhrny byly 129,1 mm (19. června, Bílý Potok, Smědava v okrese Liberec), 128,9 mm (14. června, Konárovice v okrese Kolín) a 117,6 mm (18. června, Rychnov nad Kněžnou).

Synoptická situace
Centrální části Evropy včetně Britských ostrovů v červnu zcela postrádaly západní přenos vzduchu, tak typický pro tuto roční dobu. Nižší tlak než obvykle se vyskytoval v pásu od Biskajského zálivu přes Středomoří až k Egejskému moři, naopak výrazná kladná odchylka geopotenciálu v hladině 500 hPa byla zaznamenána nad Skandinávií a evropskou částí Ruska. Takto rozložené tlakové útvary indikují převládající jihovýchodní až východní proudění do oblasti střední Evropy s přísunem vlhkého a teplejšího vzduchu z okolních moří. Důvod k tomuto anomálnímu chování v atmosféře je v tryskovém proudění. Během června docházelo k zeslabení tryskového proudění nad severním Atlantikem a to – spolu s blokující oblastí vyššího tlaku vzduchu nad Skandinávií – způsobovalo, že frontální poruchy přecházející přes severní Atlantik k západnímu pobřeží Evropy byly u Britských ostrovů strhávány k jihu a směřovaly následně přes Biskajský záliv do jihozápadní části Evropy. Tímto se nad teplé vody západního Středomoří dostával poměrně studený vzduch a v interakci mezi polárním a subtropickým tryskovým prouděním docházelo k prohlubování stávajících nebo tvorbě nových tlakových níží v této oblasti. Následně tyto níže směřovaly většinou do vnitrozemí evropského kontinentu. Z pohledu Brádkovy povětrnostní typizace se jednalo o cirkulační typy, při kterých jsou obvykle zaznamenávány nejvyšší úhrny srážek u nás (B, NEc, Ec, SWc1).

7.8 Teplý prosinec

Prosinec 2020 byl na území ČR teplotně nadnormální, průměrná měsíční teplota vzduchu 1,7 °C byla o 2,6 °C vyšší než normál 1981–2010. Letošní prosinec se tak zařadil mezi 10 nejteplejších prosinců v období od roku 1961. Vůbec nejtepleji bylo v prosinci roku 2015, kdy byla průměrná měsíční teplota vzduchu 3,7 °C. Na území Čech bylo mírně chladněji než na území Moravy a Slezska. Průměrná měsíční teplota vzduchu v Čechách byla 1,6 °C a na území Moravy a Slezska 1,9 °C.

Začátek měsíce byl chladný, do 3. prosince se průměrná denní teplota vzduchu na území ČR pohybovala pod hodnotou normálu. Po zbytek měsíce průměrná denní teplota vzduchu klesla pod hodnotu normálu pouze 26. a 27. prosince. Výrazně teplé dny se vyskytly mezi 5. až 7. a 22. až 24. prosincem, kdy byly odchylky teploty od normálu vyšší než +5 °C. Nejteplejším dnem byl 6. prosinec, kdy maximální teplota vzduchu v Ostravě, Mošnově dosáhla 15,7 °C. Dne 23. prosince byla odchylka průměrné teploty vzduchu od normálu vyšší než +9 °C. Během následujícího Štědrého dne přešla přes naše území výrazná studená fronta, při které se ochladilo o téměř 10 °C. V Husinci (okres Prachatice) byla 23. prosince maximální teplota vzduchu 13,5 °C a 25. prosince jen 3,7 °C. Zpravidla se kolem vánočních svátků vyskytuje vánoční obleva, rok 2020 si budeme pamatovat jako rok s vánočním ochlazením. Vánoční obleva se vyskytnout ani nemohla, protože sníh před vánoci (22. prosince) ležel jen na Luční boudě (3 cm) a v Peci pod Sněžkou (2 cm). Nejchladnějším dnem měsíce pak byl 27. prosinec, kdy byla naměřena nejnižší minimální teplota vzduchu v Pohoří na Šumavě (stanice mimo standardní síť ČHMÚ), a to −20,0 °C. Při frontálních srážkách 28. prosince napršelo až 46,2 mm v Huslenkách, Kychové (okres Vsetín) a na Šeráku napadlo 16 cm nového sněhu.

Synoptická situace
Po většinu prosince 2020 se nad východním Atlantikem obnovovaly tlakové níže postupující k jihovýchodu nad západní a jihozápadní Evropu. Po jejich přední straně pronikal do střední Evropy teplý vzduch z nižších zeměpisných šířek, převážně z oblastí jihozápadní Evropy. Příliv teplého vzduchu vyvrcholil kolem 5. a 23. prosince.