Klimatologická ročenka

Rok 2023 na území ČR byl teplotně silně nadnormální, průměrná roční teplota vzduchu (9,7 °C) byla o 1,4 °C vyšší než normál 1991–2020. Rok 2023 byl nejteplejším dle průměrné roční teploty vzduchu v období od roku 1961. Doposud nejteplejším rokem na území ČR byl rok 2018 s průměrnou roční teplotou 9,6 °C, dále následují roky 2019 (9,5 °C), 2014 a 2015 (9,4 °C).

Průměrná roční teplota vzduchu na území jednotlivých krajů se pohybovala v rozmezí od 8,5 °C v kraji Karlovarském až po 10,7 °C v kraji Jihomoravském.

V roce 2023 byla u všech měsíců, kromě dubna a května, odchylka průměrné měsíční teploty vzduchu na území ČR od normálu 1991–2020 kladná. Výrazně teplé byly měsíce leden (odchylka +3,4 °C), září (odchylka +3,5 °C), říjen (odchylka +2,9 °C) a prosinec (odchylka +2,5 °C). Září bylo hodnoceno jako mimořádně nadnormální a bylo nejteplejším doposud zaznamenaným zářím na území ČR. Leden a říjen byly hodnoceny jako silně nadnormální, prosinec a také červenec (odchylka +1,3 °C) pak jako teplotně nadnormální. Velmi chladný byl naopak duben, s průměrnou teplotou 6,4 °C (odchylka −2,1°C) byl hodnocen jako teplotně silně podnormální.

Srážkově byl rok 2023 na území ČR normální, průměrný roční úhrn srážek 732 mm představuje 107 % normálu 1991–2020. Na území Čech spadlo v roce 2023 v průměru 726 mm srážek (107 % normálu), na území Moravy a Slezska to bylo 743 mm (107 % normálu). Ve všech krajích byly hodnoty ročního úhrnu srážek vyšší než normál. Nejvíce srážek ve srovnání s normálem spadlo v krajích Liberecký a Královéhradecký (116 a 117 % normálu). Nejméně srážek ve srovnání s normálem spadlo v kraji Vysočina a Plzeňském (102 a 103 % normálu).

V průběhu roku se střídaly na srážky bohaté a chudé měsíce. Srážkově silně nadnormální byly měsíce duben s úhrnem 68 mm (174 % normálu), srpen s úhrnem 135 mm (173 % normálu), listopad s úhrnem 90 mm (200 % normálu) a prosinec a úhrnem 92 mm (200 % normálu). Naopak velmi suché bylo září, kdy na území ČR spadlo v průměru pouze 18 mm srážek (30 % normálu). Srážkově podnormální byly dále měsíce květen a červen, kdy spadlo 61 a 56 % srážkového normálu.

V 63leté řadě průměrných ročních úhrnů srážek na území ČR za období 1961–2023 se rok 2023 s úhrnem 732 mm (107 % normálu 1991–2020) řadí jako 15. nejvlhčí. Naposledy jsme zaznamenali vyšší roční úhrn srážek v roce 2020 (766 mm, 112 % normálu), kdy byly zaznamenány na našem území v červnu a říjnu povodňové situace.

Průměrně se na našem území v roce 2023 vyskytlo 123,3 dní s denním úhrnem srážek 1 mm a více. Nejvyšší počty těchto dní (přes 160 dní) se vyskytly především v pohraničních horách. Nejvíce dní se srážkami (≥ 1 mm) bylo zaznamenáno v Jizerských horách a Krkonoších na stanicích Bílý Potok, Smědava (189 dní), Dvoračky (187 dní) a Labská bouda (183 dní). Naopak nejnižší počty dní se srážkami (≥ 1 mm) se vyskytly většinou na jihu Moravy, kde stanice často zaznamenaly méně než 90 dní se srážkami (≥ 1 mm). Nejméně těchto dní zaznamenali na stanicích Dukovany a Šatov (82 dní) a také Střelice (83 dní).

Nejvyšší roční úhrny srážek v roce 2023 na stanicích standardní sítě ČHMÚ byly zaznamenány v horských polohách v Krkonoších na stanicích Labská bouda (2295,1 mm) a Dvoračky (2217,7 mm). Naopak nejnižší roční úhrn srážek byl zaznamenán na stanici Kounov v okrese Rakovník (421,6 mm) a Strojetice v okrese Louny (423,5 mm). Roční úhrn pod 500 mm byl naměřen celkem na 32 stanicích standardní sítě ČHMÚ (tj. 4 % z dostupných stanic). Pro srovnání v loňském roce to bylo celkem na 116 stanicích.

Průměrná suma nového sněhu 59 cm v ČR v zimní sezoně 2022/2023 byla podobná jako v loňském roce (62 cm 2021/2022), ale tentokrát sněžilo a sníh se udržel také v nízkých polohách. Měsíčně nejvíce nového sněhu, průměrně v ČR 21 cm, napadlo v prosinci, 17 cm v lednu, 11 cm v únoru, 5 cm v březnu, 4 cm v listopadu a 1 cm v dubnu, a v měsících září, říjen a květen nesněžilo vůbec.

Nejvíce nového sněhu za sezonu, celkem 388 cm, bylo naměřeno v Beskydech na stanici Lysá hora (v předešlé zimní sezoně bylo maximum na stejné stanici 347 cm). Vysoké úhrny byly zaznamenány na hřebenech Krkonoš na Labské i Luční boudě (hodnoty neuvádíme z důvodu ukončení měření výšky nového sněhu), dále v Jeseníkách 322 cm zaznamenala stanice Šerák. Celkem 91 stanic (14 % z celkového počtu) mělo zimní sumu nového sněhu 100 cm a více. Naopak nejnižší úhrny nového sněhu za sezonu 2022/2023 (do 10 cm sezonní sumy) zaznamenalo pouze 1 % stanic v Jihomoravském, Ústeckém a Karlovarském kraji.

Nejvyšší denní úhrn nového sněhu 40 cm zaznamenala šumavská stanice Špičák dne 2. února 2023, 38 cm napadlo v Jeseníkách 20. ledna 2023 ve Starém Městě pod Sněžníkem a 34 cm v Bělé pod Pradědem, Adolfovicích.

Maximální výška celkové sněhové pokrývky v Česku v zimní sezoně 2022/2023 byla zaznamenána tradičně v Krkonoších, a to již 11. března 2023 na Labské boudě, kde leželo 167 cm sněhové pokrývky. Druhá nejvyšší hodnota a maximum výšky sněhu 130 cm bylo na 5. února v Beskydech na Lysé hoře, dále 125 cm bylo naměřeno 11. března na Luční boudě a 124 cm na Králickém Sněžníku (stanice mimo standardní síť ČHMÚ) dne 10. března. Šumavské maximum 120 cm bylo změřeno 4. února na Blatném vrchu. V Jeseníkách bylo maximum 91 cm z 3. března na Šeráku. 75 cm bylo maximum Orlických hor ze Suchého vrchu (stanice mimo standardní síť ČHMÚ) z 5. února. Maximum Krušných hor 63 cm bylo změřené 12. března na Klínovci. Maximum sněhové pokrývky na Vysočině nastalo 4. února, 38 cm změřila stanice Kadov (okres Žďár nad Sázavou).

V zimní sezoně 2022/2023 byla průměrná délka trvání sněhové pokrývky 41 dní, což je kratší oproti minulým sezonám (43 v 2021/22 a 52 v 2020/2021), ale vyšší než v zimní sezoně 2019/2020, kdy byla průměrná délka trvání sněhové pokrývky necelých 19 dní.

V roce 2023 dosáhla průměrná doba trvání slunečního svitu na území ČR hodnoty 1713,7 h což je 101 % ročního normálu 1991–2020. V průměru v roce 2023 svítilo Slunce o 132,9 h méně než v předchozím roce. Nejvyšší doby trvání slunečního svitu byly zaznamenány na jižní Moravě, na stanici Kuchařovice to bylo 1928,5 h.

Nejdelší doba trvání slunečního svitu v absolutní hodnotě byla zaznamenána v červenci, kdy průměrná doba trvání slunečního svitu na území ČR činila 244,5 h, což představuje 105 % červencového normálu. Nejdéle v porovnání s normálem svítilo Slunce v září (238,0 h, 148 % zářijového normálu). Naopak nejméně slunečního svitu v porovnání s normálem bylo zaznamenáno v dubnu (121,0 h, 65 % dubnového normálu). Méně než 100 % měsíčního normálu bylo zaznamenáno také v lednu, únoru, březnu a srpnu.

Na většině stanic se roční počet jasných dní pohyboval mezi 50 a 60 dny, vyšší počty byly zaznamenány na jižní Moravě a místy i ve východních, jižních a středních Čechách (mezi 60 a70 dny). Nejvíce jasných dní se vyskytlo na stanice Dyjákovice (73 dní). V porovnání s normálem bylo nejvíce jasných dní zaznamenaných v Pardubicích, Semčicích a v Brandýse nad Labem, nejméně pak v Novém Rychnově a v Nedvězí.

Počet zamračených dní v roce 2023 se na našem území pohyboval nejčastěji mezi 140 až 150 dny, nejvíce zamračených dní zaznamenaly horské stanice (Luční bouda 206 dní, Labská bouda 193 dní, Šerák 197 dní a Kořenov 198 dní). Nejméně zamračených dní bylo v nižších polohách, 127 dní v Kuchařovicích a na stanici Hradec Králové, Svobodné Dvory, 129 v Brně, Tuřanech.

Průměrná roční rychlost větru v roce 2023 na území ČR byla 2,3 m.s⁻¹. Na většině stanic standardní sítě ČHMÚ byla průměrná roční rychlost větru mezi 1 až 5 m.s⁻¹. Vyšší průměrné rychlosti byly zaznamenány na některých stanicích zejména ve vyšších polohách (Milešovka 7,3 m.s⁻¹, Lysá hora 6,0 m.s⁻¹, Luční bouda 6,0 m.s⁻¹, Šerák 5,7 m.s⁻¹).

Na 45 % stanic byla naměřena průměrná roční rychlost větru menší než dlouhodobý průměr 1991–2020 alespoň o 0,2 m.s^-1.

S uvážením stanic mimo standardní síť ČHMÚ byla nejvyšší hodnota okamžité rychlosti větru naměřena na stanici Sněžka, Poštovna, a to 59,4 m.s^-1 dne 18. února.

Nejvýrazněji na našem území foukalo ve dnech 4. února a 21. a 22. prosince. V únoru to bylo v souvislosti s přechodem mezoměřítkového útvaru zvaného comma, který přinesl zimní bouřky. V prosinci bylo zesilující západní proudění způsobeno hlubokou tlakovou níží Pia.