Klimatologická ročenka

Rok 2024 na území ČR hodnotíme jako teplotně mimořádně nadnormální, průměrná roční teplota vzduchu 10,3 °C byla o 2,0 °C vyšší než normál 1991–2020. Rok 2024 se tak stal dle průměrné roční teploty vůbec nejteplejším rokem zaznamenaným v období od roku 1961. Průměrná teplota doposud nejteplejších let 2023 (9,7 °C), 2018 (9,6 °C), 2019 (9,5 °C), 2014 a 2015 (9,4°C) byla překonána velmi výrazně.

Průměrná roční teplota vzduchu na území jednotlivých krajů se pohybovala v rozmezí od 9,0 °C v kraji Karlovarském až po 11,4 °C v kraji Jihomoravském.

V roce 2024 byla u všech měsíců, kromě listopadu, zaznamenána kladná odchylka průměrné měsíční teploty vzduchu na území ČR od normálu 1991–2020. Mimořádně teplé byly měsíce únor (odchylka +6,1 °C) a březen (odchylka +3,8 °C). Tyto měsíce byly vůbec nejteplejším únorem a březnem zaznamenaným na území ČR v období od roku 1961, v únoru se jednalo o rekordně vysokou odchylku průměrné měsíční teploty od normálu 1991–2020. Následující měsíce duben až říjen byly hodnoceny jako teplotně nadnormální až silně nadnormální (odchylka +1,4 až +2,3 °C). Leden a závěrečné měsíce roku listopad a prosinec pak hodnotíme jako teplotně normální.

Srážkově byl rok 2024 na území ČR nadnormální, průměrný roční úhrn srážek 776 mm představuje 113 % normálu 1991–2020. Jedná se tak o 9. nejvyšší roční úhrn srážek zaznamenaný v období od roku 1961.

V průběhu roku se vyskytly na srážky bohatší a chudší měsíce. Srážkově mimořádně nadnormální bylo září, kdy byl na našem území zaznamenán rekordně vysoký srážkový úhrn (179 mm, 298 % normálu) spojený s extrémní srážkovou situací z 11.–16. září vedoucí k ničivé povodni. Srážkově nadnormální byly dále měsíce leden, únor a květen s úhrny 55 mm (125 % normálu), 56 mm (151 % normálu) a 92 mm (131 % normálu). Naopak srážkově podnormální byl březen, kdy na území ČR spadlo v průměru 27 mm srážek (59 % normálu).

V 64leté řadě průměrných ročních úhrnů srážek na území ČR za období 1961–2024 se rok 2024 s úhrnem 776 mm (113 % normálu 1991–2020) řadí jako 9. nejvlhčí. Naposledy jsme zaznamenali vyšší roční úhrn srážek v povodňovém roce 2010 (867 mm, 127 % normálu), o málo nižší byl úhrn srážek v roce 2020 (766 mm, 112 % normálu), kdy byly zaznamenány na našem území v červnu a říjnu rovněž povodňové situace.

Průměrně se na našem území v roce 2024 vyskytlo 109,4 dní s denním úhrnem srážek 1 mm a více. Nejvíce dní se srážkami (≥ 1 mm) bylo zaznamenáno na šumavských stanicích Železná Ruda (164 dní) a Prášily (161 dní) a v Krkonoších na stanici Dvoračky (161 dní). Naopak nejnižší počty dní se srážkami (≥ 1 mm) se vyskytly většinou na jihu Moravy, kde stanice často zaznamenaly méně než 80 dní se srážkami (≥ 1 mm). Nejméně těchto dní zaznamenali na stanicích Božice (70 dní), Dyjákovice a Židlochovice (71 dní).

Nejvyšší roční úhrny srážek v roce 2024 na stanicích standardní sítě ČHMÚ byly zaznamenány v horských polohách v Krkonoších na stanicích Labská bouda (2058,8 mm) a Dvoračky (1838,0 mm). Naopak nejnižší roční úhrn srážek byl zaznamenán na pražských stanicích Praha, Karlov (474,2 mm) a Praha, Klementinum (476,2 mm). Roční úhrn pod 500 mm byl naměřen ještě na stanicích Kostomlaty nad Labem (okres Nymburk) a Vráž (okres Písek). V minulých letech 2023 a 2022 byly takto nízké úhrny zaznamenány daleko častěji, celkem na 32 a 116 stanicích standardní sítě ČHMÚ.

Průměrná suma nového sněhu 67 cm v ČR v zimní sezoně 2023/2024 byla podnormální, ale vyšší než v loňské sezoně 2022/2023 (59 cm). Zajímavostí sezony 2023/2024 je, že se sněžení posunulo převážně do měsíců listopad, prosinec a leden, zatímco v měsících únor i březen sněžilo málo a převažovaly srážky dešťové. Měsíčně nejvíce nového sněhu, průměrně v ČR 38 cm, napadlo v prosinci (mnoho stanic v prosinci zaznamenalo rekordní úhrny srážek), dále napadlo 16 cm v listopadu, 10 cm v lednu, 1,6 cm v dubnu, 1 cm v únoru a v měsících říjnu a březnu nasněžilo průměrně méně než 1 cm, v září a květnu nesněžilo vůbec.

Nejvíce nového sněhu za sezonu na stanicích, které tento prvek měří, bylo naměřeno v Jeseníkách na stanici Šerák, a to 353 cm. Vysoké úhrny z hřebenů Krkonoš na Labské i Luční boudě již neuvádíme z důvodu ukončení měření výšky nového sněhu. Další stanicí v pořadí byla Lysá hora v Beskydech s 332 cm a krušnohorský Klínovec s 323 cm. Celkem 105 stanic (16 % z celkového počtu) mělo zimní sumu nového sněhu 100 cm a více. Všechny stanice měly sezonní sumu nového sněhu za sezonu 2023/2024 větší než 10 cm, nejméně nového sněhu (do sumy 20 cm) zaznamenaly pouze 3 % stanic v Jihomoravském, Ústeckém, Olomouckém a Středočeském kraji.

Nebývale vydatné sněžení napříč Českem nastalo 1. prosince 2023. Denní úhrn nového sněhu na stanicích byl často přes 10 cm. Extrémní úhrny jsme zaznamenali zejména v Jihočeském kraji, kde nejvyšší denní sumy nového sněhu (60 cm) zaznamenaly hned tři stanice Bavorov, Frantoly a Husinec. Dále 58 cm nového sněhu napadlo v Prachaticích, či 56 cm ve Zbytinách. Tento den zaznamenala více než polovina stanic denní sezonní maximum nového sněhu.

Maximální výška celkové sněhové pokrývky 175 cm v Česku v zimní sezoně 2023/2024 byla zaznamenána na šumavském Blatném Vrchu (stanice mimo standardní síť ČHMÚ), a to ještě před koncem roku 24. prosince 2023.

V zimní sezoně 2023/2024 byla průměrná délka trvání sněhové pokrývky (počet dní se sněhem ≥ 1 cm) 35 dní, což je kratší období oproti minulým sezonám (41 dní v zimní sezoně 2022/2023, 43 v 2021/22 a 52 v 2020/2021), ale vyšší než v zimní sezoně 2019/2020, kdy byla průměrná délka trvání sněhové pokrývky necelých 19 dní. Nejvíce, 181 dní se sněhem bylo zaznamenáno na šumavském Blatném vrchu, v Krkonoších 180 dní měla Černá hora, 175 dní bylo na stanici Labská bouda, 171 dní shodně na Plechém a Luční boudě, 162 dní Richtrovy Boudy, 157 dní na Zlatém Stolečku, 151 na Boubíně a Králickém Sněžníku, 145 potom Bučina a Šerák, 141 na Dvoračkách. V této sezoně se na všech stanicích vyskytovala sněhová pokrývka minimálně 10 dní. Do deseti dní (méně než 1 %) na stanicích na jižní Moravě a Středních Čechách, naopak 9 stanic (1 %) zaznamenalo sněhovou pokrývku 150 a více dní a 21 stanic (3 %) zaznamenalo sněhovou pokrývku o počtu 100 a více dní za sezonu.

V roce 2024 dosáhla průměrná doba trvání slunečního svitu na území ČR hodnoty 1764,7 h což je 104 % ročního normálu 1991–2020. V průměru v roce 2024 svítilo Slunce o 51,0 h více než v předchozím roce. Nejvyšší doby trvání slunečního svitu byly zaznamenány na jižní Moravě, na stanici Lednice to bylo 2082,4 h.

Nejdelší doba trvání slunečního svitu v absolutní hodnotě byla zaznamenána v srpnu, kdy průměrná doba trvání slunečního svitu na území ČR činila 258,5 h, což představuje 113 % srpnového normálu. V porovnání s normálem svítilo Slunce nejdéle v lednu (72,9 h, 146 % lednového normálu). Naopak nejméně slunečního svitu v porovnání s normálem bylo zaznamenáno v únoru (49,7 h, 64 % únorového normálu). Méně než 100 % měsíčního normálu bylo zaznamenáno také v dubnu, květnu, červnu a říjnu.

Na většině stanic se roční počet jasných dní pohyboval mezi 50 a 60 dny, vyšší počty byly zaznamenány na Moravě a místy i ve východních, středních a jižních Čechách (mezi 60 a 70 dny). Nejvíce jasných dní se vyskytlo na stanice Lednice (85 dní). V porovnání s normálem bylo nejvíce jasných dní zaznamenaných v Lednici, na stanici Lučina a v Chotusicích, nejméně pak na Přimdě a v Novém Rychnově.

Počet zamračených dní v roce 2024 se na území ČR pohyboval nejčastěji mezi 140 až 150 dny, nejvíce zamračených dní zaznamenaly stanice v západní části Čech (Sokolov 183 dní, Aš 181 dní, Šindelová 176 dní a Přimda 175 dní). Nejméně zamračených dní bylo na Moravě, 113 dní v Krnově, 115 dní v Kuchařovicích a 117 dní v Dyjákovicích.

Průměrná roční rychlost větru v roce 2024 na území ČR byla 2,3 m.s^-1. Na většině stanic standardní sítě ČHMÚ byla průměrná roční rychlost větru mezi 1 až 5 m.s^-1. Vyšší průměrné rychlosti byly zaznamenány na některých stanicích zejména ve vyšších polohách (Milešovka 7,1 m.s–1, Lysá hora 6,3 m.s^-1, Luční bouda 5,8 m.s^-1, Šerák 5,6 m.s^-1, Svratouch 5,3 m.s^-1).

Na 51 % stanic byla naměřena průměrná roční rychlost větru menší než dlouhodobý průměr 1991–2020 alespoň o 0,2 m.s^-1. Malé rozdíly (do +/−0,2 m.s^-1) byly zaznamenány na 31 % stanic. Vyšší průměrná rychlost než dlouhodobý průměr byla zaznamenána na 18 % stanic. Pro toto srovnání byly uvažovány stanice mající alespoň 21 let měření z období 1991–2020.

S uvážením stanic mimo standardní síť ČHMÚ byla nejvyšší hodnota okamžité rychlosti větru naměřena na stanici Sněžka, Poštovna, a to 47,4 m.s^-1 dne 5. února.

Nejvýrazněji na našem území foukalo 24. ledna v souvislosti s přechodem frontálního systému, maximální rychlost větru 25 m.s^-1 a vyšší byla zaznamenána na 14 stanicích standardní sítě ČHMÚ.