Srážky

Srážkově byl rok 2024 na území ČR nadnormální, průměrný roční úhrn srážek 776 mm představuje 113 % normálu 1991–2020. Jedná se tak o 9. nejvyšší roční úhrn srážek zaznamenaný v období od roku 1961.

Na území Čech spadlo v roce 2024 v průměru 758 mm srážek (111 % normálu), na území Moravy a Slezska to bylo 808 mm (117 % normálu). Ve všech krajích byl roční úhrn srážek vyšší než normál 1991–2020. Nejvíce srážek ve srovnání s normálem spadlo v Jihomoravském a Olomouckém kraji, kde byly hodnoty ročního úhrnu srážek vyšší než 120 % normálu. Naopak nejméně srážek ve srovnání s normálem (méně než 105 % normálu) bylo v krajích Ústecký a Liberecký.

3.1 Srážkové poměry na území ČR

V průběhu roku se vyskytly na srážky bohatší a chudší měsíce. Srážkově mimořádně nadnormální bylo září, kdy byl na našem území zaznamenán rekordně vysoký srážkový úhrn (179 mm, 298 % normálu) spojený s extrémní srážkovou situací z 11.–16. září vedoucí k ničivé povodni. Srážkově nadnormální byly dále měsíce leden, únor a květen s úhrny 55 mm (125 % normálu), 56 mm (151 % normálu) a 92 mm (131 % normálu). Naopak srážkově podnormální byl březen, kdy na území ČR spadlo v průměru 27 mm srážek (59 % normálu).

Zimní měsíce leden a únor byly na srážky bohaté. V lednu a únoru spadlo na území ČR v průměru 55 a 56 mm srážek, což představuje 125 % resp. 151 % normálu. V obou měsících byl úhrn srážek vyšší než normál na většině území. V lednu nedosáhl úhrn srážek hodnoty normálu pouze v kraji Vysočina (98 % normálu), v únoru spadly nižší srážkové úhrny než normál především na jihu našeho území. V Libereckém a Královéhradeckém kraji spadlo v únoru dokonce přes 200 % normálu srážek. V lednu se vyskytlo nejvíce srážek v první dekádě měsíce, srážky byly nejdříve dešťové, později smíšené i sněhové. Sněžení na větší části území se vyskytlo také v polovině měsíce. Nejvíce sněhu leželo v horských oblastech Šumavy a Krkonoš. Nejvyšší sněhová pokrývka (162 cm) byla naměřena v síti standardních stanic ČHMÚ 17. ledna na stanici Labská bouda, mimo standardní síť 170 cm na stanici Blatný vrch. V únoru se u nás srážky vyskytovaly v průběhu celého měsíce, až konec měsíce (od 25. února) byl téměř beze srážek. Vzhledem k vysokým teplotám byly srážky v únoru především dešťové. Nejvíce sněhu (160 cm) leželo 8. února na stanici Luční bouda.

Březen byl na území ČR srážkově podnormální (27 mm, 59 % normálu). Více srážek bylo v průměru zaznamenáno na území Moravy a Slezska (40 mm, 89 % normálu) než v Čechách (21 mm, 45 % normálu). Vysoký srážkový úhrn se vyskytl v Jihomoravském kraji, který byl jediným krajem s průměrným měsíčním úhrnem nad hodnotou normálu (123 % normálu). Srážky byly během měsíce dešťové, pouze ojediněle v horských polohách sněhové. Duben je na území ČR hodnocen jako srážkově normální (37 mm, 98 % normálu). Srážky však byly prostorově velmi nerovnoměrně rozloženy. Zatímco východ a západ našeho území byl na srážky poměrně bohatý, ve střední části byly úhrny nízké. Nejméně srážek spadlo v krajích Jihočeský (69 % normálu) a Vysočina (59 % normálu), naopak nejvíce v krajích Plzeňský (150 % normálu), Karlovarský (138 % normálu) a Zlínský (124 % normálu). Ve vyšších polohách se v druhé polovině měsíce vyskytovaly ještě i srážky sněhové. Květen byl na území ČR srážkově nadnormální (92 mm, 131 % normálu). Ovšem prostorové rozložení srážek bylo opět velmi nerovnoměrné. Více srážek spadlo v Čechách (98 mm, 144 % normálu) než na území Moravy a Slezska (78 mm, 105 % normálu). Velmi vysoké úhrny byly zaznamenány na západě Čech, v Plzeňském a Karlovarském kraji spadlo v průměru více než 200 % normálu. Na severovýchodě Čech a Moravskoslezském kraji byl srážkový úhrn naopak nižší než normál. Na srážky nejbohatší byla třetí dekáda měsíce, kdy byly srážky často doprovázené bouřkami a kroupami. Velmi vysoké úhrny srážek byly zaznamenány zejména ve dnech 21. a 31. května, kdy bylo na některých stanicích naměřeno více než 50 mm. Nejvyšší denní úhrn byl naměřen na stanici Kdyně (okres Domažlice), kde 21. května spadlo 106,6 mm.

Všechny letní měsíce byly na území ČR hodnoceny jako srážkově normální, prostorové rozložení srážek však bylo opět velmi nerovnoměrné. V červnu spadlo na území ČR v průměru 88 mm (107 % normálu), v červenci 71 mm (80 % normálu) a v srpnu 67 mm (86 % normálu). V červnu byl na srážky daleko bohatší východ našeho území. Na území Moravy a Slezska spadlo v průměru 135 mm (163 % normálu), zatímco v Čechách pouze 65 mm (79 % normálu). V červenci a srpnu bylo naopak na východě našeho území srážek velmi málo. Na území Moravy a Slezska spadlo za tyto dva letní měsíce pouze 65 % srážkového normálu. Průměrné úhrny srážek za červenec a srpen však nedosáhly hodnot normálu ve většině krajů, více srážek než normál spadlo za oba měsíce pouze v Královéhradeckém kraji. Srážky byly ve všech letních měsících často spojeny s bouřkovou činností. Ve 22 dnech letní sezony byl alespoň na jedné stanici standardní sítě ČHMÚ zaznamenán denní úhrn 50 mm a vyšší. Dne 30. června to bylo dokonce na více než 30 stanicích a 18. srpna na více než 40 stanicích. Byly zaznamenány i denní úhrn přes 100 mm. Dne 3. června to bylo na 5 stanicích v okrese Frýdek-Místek, nejvíce na stanici Ropice (142,2 mm). Dne 1. srpna spadlo 144,4 mm na stanici Kubova Huť (okres Prachatice) a 18. srpna spadlo 110,6 mm na stanici Zbiroh (okres Rokycany).

Září bylo na území ČR srážkově mimořádně nadnormální. Průměrný měsíční úhrn srážek na našem území činil 179 mm, což představuje 289 % normálu. Jedná se o nejvyšší hodnotu srážkového úhrnu pro září a dokonce druhý nejvyšší měsíční úhrn srážek na území ČR v období od roku 1961. Vysoký měsíční úhrn byl způsoben extrémní srážkovou situací z 11.–16. září spojenou s ničivou povodní. Zasažen byl především východ a jih našeho území. Průměrný měsíční úhrn srážek pro území Moravy a Slezska činil 212 mm, tj. 316 % normálu 1991–2020. Nejextrémnějších úhrnů bylo dosaženo 14. září, a to zejména na východě republiky v oblasti Jeseníků a Beskyd, kde denní srážkové úhrny překračovaly i 200 mm. Nejvyšší hodnotu (385,6 mm) zaznamenala stanice Švýcárna (okres Šumperk) a byl tak překonán historicky nejvyšší denní úhrn srážek naměřený na území ČR 345,1 mm (Bedřichov, Nová Louka, 29. července 1897). Říjen a listopad hodnotíme na území ČR jako srážkově normální, průměrný úhrn srážek byl však nižší než normál. V říjnu na našem území spadlo v průměru 36 mm (73 % normálu) a v listopadu 32 mm (71 % normálu). Ve dnech 13. a 14. října na nejvyšších vrcholech hor sněžilo, sněhový poprašek byl na stanicích Lysá hora a Šerák. První vydatnější sněžení na větší části našeho území bylo zaznamenáno až 20.–22. listopadu.

Prosinec byl stejně jako předchozí měsíce hodnocen jako srážkově normální, průměrný úhrn srážek na našem území (36 mm) činil však pouze 78 % normálu. Srážky se během měsíce vyskytovaly ve formě deště i sněhu. Většina srážek spadla v první dekádě měsíce, a to zejména 6. prosince, kdy pršelo nebo sněžilo téměř na celém území.

3.2 Dlouhodobý vývoj srážkových úhrnů na území ČR

V 64leté řadě průměrných ročních úhrnů srážek na území ČR za období 1961–2024 se rok 2024 s úhrnem 776 mm (113 % normálu 1991–2020) řadí jako 9. nejvlhčí. Naposledy jsme zaznamenali vyšší roční úhrn srážek v povodňovém roce 2010 (867 mm, 127 % normálu), o málo nižší byl úhrn srážek v roce 2020 (766 mm, 112 % normálu), kdy byly zaznamenány na našem území v červnu a říjnu rovněž povodňové situace.

Nejvyšší roční úhrn srážek na území ČR v období 1961–2024 byl zaznamenán v již zmíněném roce 2010 (867 mm, 127 % normálu). Druhý nejvyšší roční úhrn nastal v roce 2002 (855 mm, 125 % normálu). Oba tyto roky byly spojeny s výskytem povodňových situací. Naopak rokem s nejnižším ročním úhrnem srážek byl rok 2003, kdy na území ČR spadlo v průměru pouze 504 mm srážek (74 % normálu). Následují suché roky 2018 a 2015 s úhrny 522 a 532 mm (76 a 78 % normálu).

Roční úhrny srážek na území ČR jsou tedy poměrně variabilní a mohou dosahovat hodnot v širokém rozmezí (cca 500–870 mm). Cca 50 % hodnot se vyskytuje v rozmezí 600–730 mm. V řadě průměrných ročních úhrnů srážek na území ČR je patrné střídání sušších a vlhčích období. Několik poměrně suchých let v řadě bylo zaznamenáno na začátku 90. let a další suché období nastalo v letech 2014–2019, kdy byly roční srážkové úhrny nižší než normál. Tuto řadu přerušil srážkově nadnormální rok 2020.

Dlouhodobý průměr ročního úhrnu srážek na území ČR se však v průběhu období 1961–2020 příliš nezměnil. Dlouhodobý průměr za období 1961–1990 činil 674 mm, za období 1981–2010 to bylo 686 mm a za poslední třicetiletí 1991–2020 je 684 mm.

3.3 Charakteristické dny dle úhrnu srážek

Průměrně se na našem území v roce 2024 vyskytlo 109,4 dní s denním úhrnem srážek 1 mm a více. Nejvíce dní se srážkami (≥ 1 mm) bylo zaznamenáno na šumavských stanicích Železná Ruda (164 dní) a Prášily (161 dní) a v Krkonoších na stanici Dvoračky (161 dní). Naopak nejnižší počty dní se srážkami (≥ 1 mm) se vyskytly většinou na jihu Moravy, kde stanice často zaznamenaly méně než 80 dní se srážkami (≥ 1 mm). Nejméně těchto dní zaznamenali na stanicích Božice (70 dní), Dyjákovice a Židlochovice (71 dní).

V roce 2024 byly na stanicích zaznamenány vyšší i nižší počty dní se srážkami (≥ 1 mm) než dlouhodobý průměr 1991–2020. Méně dní se srážkami než dlouhodobý průměr se často vyskytlo na severu Čech a na území Moravy a Slezska, naopak více srážkových dní bylo na jihu, jihozápadě a východě Čech. Počet dní se srážkami (≥ 1 mm) byl vyšší než dlouhodobý průměr alespoň o 1 den na 42 % hodnocených stanic, zatímco nižší alespoň o 1 den na 49 % stanic. Na 85 % hodnocených stanic byla odchylka od dlouhodobého průměru relativně malá (v rozmezí –10 až +10 dní).

Průměrně se v roce 2024 vyskytovalo na území ČR 20,6 dní s denním úhrnem srážek 10 mm a více. Nejvíce těchto dní bylo zaznamenáno na horských stanicích Labská bouda a Dvoračky v Krkonoších (59 a 55 dní). Naopak pouze 7 těchto dní bylo zaznamenáno na stanici Kostomlaty nad Labem v okrese Nymburk a Vráž v okrese Písek. Pod 10 dní s úhrnem srážek ≥ 10 mm zaznamenalo celkem 12 stanic standardní sítě ČHMÚ (tj. cca 2 % hodnocených stanic).

V porovnání s dlouhodobým průměrem 1991–2020 byly na hodnocených stanicích v roce 2024 zaznamenány vyšší i nižší počty dní s úhrnem srážek ≥ 10 mm. Vyšší než dlouhodobý průměr alespoň o 1 den byl počet těchto dní na 57 % hodnocených stanic, zatímco nižší alespoň o 1 den byl na 24 % stanic. Na 81 % hodnocených stanic však byla odchylka od dlouhodobého průměru relativně malá (v rozmezí –5 až +5 dní). Záporné odchylky převažovaly v Moravskoslezském kraji, na severu, severozápadě a středu Čech.

3.4 Úhrny srážek na stanicích

Nejvyšší roční úhrny srážek v roce 2024 na stanicích standardní sítě ČHMÚ byly zaznamenány v horských polohách v Krkonoších na stanicích Labská bouda (2058,8 mm) a Dvoračky (1838,0 mm). Naopak nejnižší roční úhrn srážek byl zaznamenán na pražských stanicích Praha, Karlov (474,2 mm) a Praha, Klementinum (476,2 mm). Roční úhrn pod 500 mm byl naměřen ještě na stanicích Kostomlaty nad Labem (okres Nymburk) a Vráž (okres Písek). V minulých letech 2023 a 2022 byly takto nízké úhrny zaznamenány daleko častěji, celkem na 32 a 116 stanicích standardní sítě ČHMÚ.

Nejvyšší denní úhrny srážek v roce 2024 byly zaznamenány při extrémní srážkové situaci z 11.–16. září spojené s ničivou povodní. Nejextrémnějších úhrnů bylo dosaženo 14. září, a to zejména na východě republiky v oblasti Jeseníků a Beskyd. Na stanicích standardní sítě ČHMÚ zaznamenali nejvyšší hodnotu denního úhrnu srážek na stanicích Heřmanovice v okrese Bruntál (283,0 mm) a Bělá pod Pradědem, Červenohorské sedlo v okrese Jeseník (261,7 mm). Ještě vyšší hodnoty však byly dosaženy na stanicích mimo standardní síť ČHMÚ. Stanice Švýcárna (okres Šumperk) zaznamenala denní úhrn 385,6 mm a byl tak překonán historicky nejvyšší denní úhrn srážek naměřený na území ČR 345,1 mm (Bedřichov, Nová Louka, 29. července 1897). Dne 14. září bylo naměřeno více jak 300 mm srážek dále na stanicích Bělá pod Pradědem, Adolfovice, vodárna (337,3 mm) a Lipová-lázně (305,3 mm). Všechny tyto stanice s úhrny nad 300 mm nespadají do standardní sítě ČHMÚ.

Nejvyšší denní úhrny zaznamenané v roce 2024 na území ČR jsou uvedeny v Tab. 3.4 a nejvyšší hodnoty denních úhrnů srážek v roce 2024 na území jednotlivých krajů jsou pak shrnuty v Tab. 3.2.

3.5 Sucho

Půdní sucho v roce 2024 můžeme hodnotit oproti minulým rokům jako mírné. Sucho v povrchové vrstvě 0–40 cm se vyskytovalo v kratších časových intervalech. Významné bylo především v dubnu a na začátku května, kdy bylo zaznamenáno silné sucho na většině území, na části území bylo sucho až silné. Silné až mimořádné půdní sucho se vyskytlo i na přelomu srpna a září. Dle indexu SPEI-1 se mírné až střední sucho vyskytovalo především v jižní části Čech a Moravy v dubnu a srpnu.

Stav půdního sucha v povrchové vrstvě 0–40 cm se výrazně měnil v jednotlivých měsících i lokalitách našeho území. Začátek vegetačního období začal o 3–4 týdny dříve oproti normálu, což ovlivnilo brzký nástup sucha. Půdní sucho v povrchové vrstvě 0–40 cm se vyskytlo již začátkem dubna, kdy především v Čechách bylo zaznamenáno střední až silné sucho. V polovině dubna se silné až střední sucho rozšířilo z Čech i na jižní Moravu. Sucho vrcholilo začátkem května, kdy došlo k většímu plošnému výskytu silného sucha. Koncem června se silné sucho vyskytlo pouze na východě Čech. V polovině srpna se vyskytlo silné až mimořádné sucho především na jihu Moravy. Na začátku září se silné až mimořádné sucho rozšířilo i do Čech.

Míra ohrožení	Využitelná vodní kapacita (%)
Bez ohrožení	≥ 90
Malá	70 - 90
Nízká	50 - 70
Středně velká	30 - 50
Vysoká	10 - 30
Velmi vysoká	< 10

Index SPEI (Standardised Precipitation-Evapotranspiration Index) patří mezi indexy sucha, které umožňují hodnotit sucho s využitím denních meteorologických měření. K výpočtu indexu se využívá standardizace rozdílu úhrnu srážek a potenciální evapotranspirace travního porostu za dané období pomocí statistického rozdělení pravděpodobnosti. Hodnoty indexu SPEI jako normované veličiny mohou být porovnávány pro různá místa a období, proto je jeho výpočet doporučován Světovou meteorologickou organizací (WMO) a Světovou organizací pro výživu a zemědělství (FAO).

Index SPEI lze počítat pro různě dlouhá období. Níže jsou uvažovány indexy počítané za 1, 6 a 24 měsíců (SPEI-1, SPEI-6 a SPEI-24). SPEI-1 je užíván pro hodnocení půdního sucha ve vrchní vrstvě půdy, SPEI-6 lze využít pro hodnocení zemědělského sucha, zatímco SPEI-24 je užíván k hodnocení vývoje dlouhodobého sucha.

Na mapách jsou zobrazeny indexy SPEI-1 v dubnu až srpnu 2024. V dubnu se vyskytlo mírné až střední sucho především na jihu Čech a Moravy, v květnu bylo sucho mírné až střední především na severu Čech. V červnu bylo sucho mírné až střední především ve středních a východních Čechách. V červenci bylo sucho mírné až střední na jihovýchodě Moravy a ve středu a na západě Čech. V srpnu se mírné až střední sucho vyskytlo na jihu Moravy a na západě a jihu Čech. Díky vydatným srážkám bylo září bez výskytu sucha.

V následujícím grafu je znázorněn časový průběh indexů SPEI za 6 měsíců (SPEI-6) a SPEI za 24 měsíců (SPEI-24) v jednotlivých měsících v letech 1971–2024 za celou ČR. Čím jsou hodnoty nižší, tím je větší sucho. Zatímco hodnoty SPEI-6 v jednotlivých měsících značně kolísají, SPEI-24 výrazně méně.

Od ledna do konce října 2023 byly hodnoty SPEI-24 menší než 0, což značí přetrvávající podmínky sucha. Nejnižší hodnoty SPEI-24 pod −0,9 byly od července do konce října. Záporné hodnoty SPEI-24 se vyskytovaly nepřetržitě od června 2022 do konce října 2023. Teprve až na samém konci roku 2023 se hodnoty SPEI-24 opět dostaly do hodnot blízkých 0.

Od ledna do konce srpna 2024 byly hodnoty SPEI-24 menší než 0, což značí přetrvávající podmínky sucha. Nejnižší hodnoty SPEI-24 pod −0,4 byly v dubnu. Záporné hodnoty SPEI-6 byly pouze v měsíci červenec a srpen.