Sluneční svit
5.1 Doba trvání slunečního svitu
Za dobu trvání slunečního svitu je považován časový interval mezi východem a západem Slunce, v průběhu kterého není sluneční kotouč zakryt oblačností nebo jinými překážkami, V roce 2024 dosáhla průměrná doba trvání slunečního svitu na území ČR hodnoty 1764,7 h což je 104 % ročního normálu 1991–2020. V průměru v roce 2024 svítilo Slunce o 51,0 h více než v předchozím roce. Nejvyšší doby trvání slunečního svitu byly zaznamenány na jižní Moravě, na stanici Lednice to bylo 2082,4 h.
Nejdelší doba trvání slunečního svitu v absolutní hodnotě byla zaznamenána v srpnu, kdy průměrná doba trvání slunečního svitu na území ČR činila 258,5 h, což představuje 113 % srpnového normálu. V porovnání s normálem svítilo Slunce nejdéle v lednu (72,9 h, 146 % lednového normálu). Naopak nejméně slunečního svitu v porovnání s normálem bylo zaznamenáno v únoru (49,7 h, 64 % únorového normálu). Méně než 100 % měsíčního normálu bylo zaznamenáno také v dubnu, květnu, červnu a říjnu.
V roce 2024 na žádné stanici nepřekročila měsíční suma doby trvání slunečního svitu hodnotu 300 h, nejvyšší měsíční úhrn byl zaznamenán v červenci na stanici Lednice.
Nejdelší denní suma slunečního svitu v ČR v roce 2024 15,6 h byla zaznamenána na stanici Milešovka v červnu.
5.2 Oblačnost, počet jasných a zamračených dní
Pokrytí oblohy oblačností je důležitý ukazatel při sledování průběhu počasí. V klimatologii pozorujeme oblačnost v klimatologických termínech 7, 14 a 21 hodin SEČ. Množství oblačnosti vyjadřuje jakou celkovou část oblohy, vyjádřenou v desetinách, oblačnost pokrývá. V roce 2024 se průměrné roční pokrytí oblohy oblačností pohybovalo mezi 6 až 7 desetinami. Nejvíce oblačnosti bylo pozorováno v únoru a prosinci, nejméně v srpnu a červenci.
Oblačnost a doba trvání slunečního svitu spolu souvisí. Den, kdy průměrné denní množství oblačnosti je méně než 2 desetiny, je definován jako den jasný. Naopak den zamračený je den, kdy je průměrné pokrytí oblačností větší než 8 desetin. Počet jasných a zamračených dní byl vypočten na základě naměřené délky trvání slunečního svitu a délky astronomicky možného slunečního svitu. Jasný den je uvažován, když je poměr mezi skutečným a astronomicky možným trváním slunečního svitu větší než 0,8, v den zamračený je tento poměr menší než 0,2.
Na většině stanic se roční počet jasných dní pohyboval mezi 50 a 60 dny, vyšší počty byly zaznamenány na Moravě a místy i ve východních, středních a jižních Čechách (mezi 60 a 70 dny). Nejvíce jasných dní se vyskytlo na stanice Lednice (85 dní). V porovnání s normálem bylo nejvíce jasných dní zaznamenaných v Lednici, na stanici Lučina a v Chotusicích, nejméně pak na Přimdě a v Novém Rychnově.
Počet zamračených dní v roce 2024 se na území ČR pohyboval nejčastěji mezi 140 až 150 dny, nejvíce zamračených dní zaznamenaly stanice v západní části Čech (Sokolov 183 dní, Aš 181 dní, Šindelová 176 dní a Přimda 175 dní). Nejméně zamračených dní bylo na Moravě, 113 dní v Krnově, 115 dní v Kuchařovicích a 117 dní v Dyjákovicích.
