Klimatologická ročenka

Rok 2025 na území ČR hodnotíme jako teplotně normální, průměrná roční teplota vzduchu 8,8 °C byla o 0,5 °C vyšší než normál 1991–2020. Tato odchylka se pohybuje na hranici teplotně nadnormálního roku. Jedná se o 13. nejteplejší rok na území ČR v řadě od roku 1961. Nejteplejším rokem na území ČR zůstává rekordně teplý rok 2024 (10,3 °C), následují roky 2023 (9,7 °C), 2018 (9,6 °C) a 2019 (9,5 °C).

Průměrná roční teplota vzduchu na území jednotlivých krajů se pohybovala v rozmezí od 7,3 °C v kraji Karlovarském až po 9,4 °C v kraji Jihomoravském.

V polovině měsíců roku 2025 byla zaznamenána kladná a v polovině měsíců záporná odchylka průměrné měsíční teploty vzduchu na území ČR od normálu 1991–2020. Teplé nebo velmi teplé měsíce nastaly většinou v první polovině roku, zaznamenali jsme zde však i chladný květen. V druhé polovině roku byly všechny měsíce hodnoceny jako teplotně normální. Teplotně nadnormální nebo silně nadnormální byly měsíce leden (odchylka +1,8 °C), březen (odchylka +1,9 °C), duben (odchylka +1,8 °C) a červen (odchylka +1,6 °C). Prosinec byl s průměrnou teplotou vzduchu na území ČR 1,1 °C (odchylka +1,5 °C) na hranici teplotně normálního a nadnormálního měsíce. Nejchladnějším měsícem ve srovnání s normálem byl květen, který hodnotíme jako teplotně podnormální (odchylka −1,9 °C).

Srážkově byl rok 2025 na území ČR podnormální, průměrný roční úhrn srážek na našem území 571 mm představuje 83 % normálu 1991–2020. Jedná se tak o 7. nejnižší roční úhrn zaznamenaný v období od roku 1961.

U většiny měsíců roku byl průměrný srážkový úhrn na území ČR nižší než normál 1991–2020. Vyšší úhrn než normál byl zaznamenán pouze v měsících červenec (107 % normálu), září (148 % normálu) a listopad (111 % normálu). Jako srážkově nadnormální však hodnotíme pouze září. Srážkově silně podnormální byl únor (30 % normálu), srpen byl podnormální (64 % normálu) a silně podnormální byl také prosinec (39 % normálu). Od začátku roku tak postupně narůstal srážkový deficit, vyšší srážkové úhrny v září přinesly pouze malé zmírnění.

V 65leté řadě průměrných ročních úhrnů srážek na území ČR za období 1961–2025 se rok 2025 s úhrnem 571 mm (83 % normálu 1991–2020) řadí jako 7. nejsušší. Naposledy jsme zaznamenali nižší roční úhrn srážek v suchých letech 2015 (532 mm, 78 % normálu) a 2018 (522 mm, 76 % normálu).

Průměrně se na našem území v roce 2025 vyskytlo 96,2 dní s denním úhrnem srážek 1 mm a více. Nejvíce dní se srážkami (≥ 1 mm) bylo zaznamenáno v Krkonoších na stanici Dvoračky (154 dní) a dále na Labské boudě, Josefův Důl a Bílý Potok, Smědava (147 dní). Naopak nejnižší počty dní se srážkami (≥ 1 mm) se vyskytly většinou na Moravě, kde stanice často zaznamenaly méně než 70 dní se srážkami (≥ 1 mm). Nejméně těchto dní (67 dní) zaznamenali na stanicích Prostějov, Plumlov (okres Prostějov) a Sedlec (okres Třebíč).

Nejvyšší roční úhrny srážek v roce 2025 na stanicích standardní sítě ČHMÚ byly zaznamenány v horských polohách v Krkonoších a Jizerských horách na stanicích Bílý Potok, Smědava (1 454,0 mm), Dvoračky (1 428,6 mm) a Labská bouda (1 413,1 mm). Naopak nejnižší roční úhrn srážek byl zaznamenán na stanicích v Ústeckém kraji Velká Černoc (364,4 mm) a Doksany (390,5 mm). Roční úhrn pod 500 mm byl naměřen celkem na 217 stanicích standardní sítě ČHMÚ.

Průměrná suma nového sněhu v ČR 34 cm v zimní sezoně 2024/2025 byla silně podnormální a řadí se na třetí místo sněhově nejchudších zim od sezony 1960/1961 (po nejnižší sumě 22 cm sezony 2013/2014 a 28 cm z 2019/2020). Měsíčně nejvíce nového sněhu, průměrně v ČR 15 cm, napadlo v lednu, dále napadlo 7 cm v prosinci, 5 cm v únoru a listopadu a 1 cm v březnu. V měsících dubnu a květnu nasněžilo průměrně méně než 1 cm, v září a říjnu nesněžilo vůbec.

Nejvíce nového sněhu za sezonu na stanicích, které tento prvek měří, bylo naměřeno v Jeseníkách na stanici Šerák (jako v předchozí sezoně 2023/2025), ale jen 280 cm. Úhrny z hřebenů Krkonoš na Labské i Luční boudě již neuvádíme z důvodu ukončení měření výšky nového sněhu. Další stanicí v pořadí byla Lysá hora v Beskydech s 267 cm a krušnohorský Klínovec s 201 cm. Pouhých 39 stanic (6 % z celkového počtu) mělo zimní sumu nového sněhu 100 cm a více (předchozí sezoně jich bylo 105). 20 % stanic zaznamenalo sezonní sumu nového sněhu za sezonu 2024/2025 menší než 10 cm, nejméně nového sněhu napadlo v Jihočeském, Plzeňském, Středočeském a Jihomoravském kraji.

Podle krajů napadlo nejvíce nového sněhu v Libereckém kraji (průměrně 84 cm), 59 cm v Královehradeckém kraji, 53 cm v Moravskoslezském kraji, 49 cm v Olomouckém kraji, 46 v Karlovarském kraji, 42 cm v Ústeckém kraji. Nejméně 12 cm napadlo v Praze, 13 cm ve Středočeském kraji a 14 cm v Jihomoravském kraji.

Maximální výška celkové sněhové pokrývky 141 cm v Česku v zimní sezoně 2024/2025 byla zaznamenána na krkonošské Labské boudě 17. února 2025.

V zimní sezoně 2024/2025 byla průměrná délka trvání sněhové pokrývky (počet dní se sněhem ≥ 1 cm) 35 dní, což je stejně jako v loňské zimě 2023/2024 a kratší období oproti předchozím sezonám (41 dní v zimní sezoně 2022/2023, 43 v 2021/22 a 52 v 2020/2021), ale vyšší než v zimní sezoně 2019/2020, kdy byla průměrná délka trvání sněhové pokrývky necelých 19 dní. Nejvíce, 169 dní se sněhem bylo zaznamenáno v krkonošských Rýchorech a 168 dní na Jestřábích boudách, 167 dní na Labské boudě i Klínových Boudách, 163 dní měla Černá hora i Luční bouda, na šumavském Blatném Vrchu i na Plechém bylo 162 dní. 158 dní byla pokrývka na jesenickém Malém Dědu a 153 na Šeráku. 150 dní v jizerskohorském Rozmezí, 139 dní leželo v Beskydech na Lysé hoře a 130 dní potom v Luisinu údolí v Deštném v Orlických horách, na Klínovci v Krušných horách ležel sníh 121 dní. V této sezoně se na většině stanic vyskytovala sněhová pokrývka 10 dní a více. Pokrývku pouze do deseti dní mělo 20 % stanic zejména na jižní Moravě, Středních a Jižních Čechách, naopak 14 stanic (2 %) zaznamenalo sněhovou pokrývku 150 a více dní a 65 stanic (9 %) zaznamenalo sněhovou pokrývku o počtu 100 a více dní za sezonu.

V roce 2025 dosáhla průměrná doba trvání slunečního svitu na území ČR hodnoty 1843,9 h, což je 109 % ročního normálu 1991–2020. V průměru v roce 2025 svítilo Slunce o 79,2 h více než v předchozím roce. Nejvyšší hodnoty doby trvání slunečního svitu byly zaznamenány na jižní Moravě, na stanici Lednice to bylo 2095,7 h.

Nejdelší doba trvání slunečního svitu v absolutní hodnotě byla zaznamenána v červnu, kdy průměrná doba trvání slunečního svitu na území ČR činila 274,5 h, což představuje 124 % červnového normálu. V porovnání s normálem svítilo Slunce nejdéle v březnu (186,4 h, 148 % březnového normálu). Naopak nejméně slunečního svitu v porovnání s normálem bylo zaznamenáno v červenci a říjnu, kdy průměrná doba trvání slunečního svitu dosáhla shodně 80 % normálu. V červenci činila doba trvání slunečního svitu 186,5 h a v říjnu 84,8 h. Méně než 100 % měsíčního normálu bylo zaznamenáno také v lednu, květnu a září.

Na většině stanic se roční počet jasných dní v roce 2025 pohyboval mezi 60 až 80 dny, vyšší počty byly zaznamenány na jižní Moravě a místy i ve východních, středních a jižních Čechách. Nejvíce jasných dní se vyskytlo na stanice Lednice (96 dní). V porovnání s normálem bylo nejvíce jasných dní zaznamenáno v Pardubicích, Lednici a v Chotusicích, nejméně pak ve Valašském Meziříčí a na stanici Desná, Souš.

Počet zamračených dní v roce 2025 se na území ČR pohyboval nejčastěji mezi 140 až 150 dny, nejvíce zamračených dní zaznamenaly stanice v horských oblastech a v podhůří. Více než 160 zamračených dní zaznamenaly stanice v Krkonoších, nejvíce na Luční boudě (169 zamračených dní), v Jizerských horách a v Orlických horách a v západních Čechách. Nejméně zamračených dní zaznamenala Milešovka (120 dní) a stanice v nižších polohách ve středních Čechách, v Polabí a na jižní a severní Moravě a Slezsku.

Průměrná roční rychlost větru v roce 2024 na území ČR byla 2,1 m.s^-1. Na většině stanic standardní sítě ČHMÚ byla průměrná roční rychlost větru mezi 1 až 5 m.s^-1. Vyšší průměrné rychlosti byly zaznamenány na některých stanicích zejména ve vyšších polohách (Milešovka 7,0 m.s–1, Lysá hora 5,8 m.s^-1, Luční bouda 5,8 m.s^-1, Šerák 5,3 m.s^-1).

Na 66 % stanic byla naměřena průměrná roční rychlost větru menší než dlouhodobý průměr 1991–2020 alespoň o 0,2 m.s^-1. Malé rozdíly (do +/−0,2 m.s^-1) byly zaznamenány na 24 % stanic. Vyšší průměrná rychlost než dlouhodobý průměr byla zaznamenána na 10 % stanic. Pro toto srovnání byly uvažovány stanice mající alespoň 21 let měření z období 1991–2020.

S uvážením stanic mimo standardní síť ČHMÚ byla nejvyšší hodnota okamžité rychlosti větru naměřena na stanici Sněžka, Poštovna, a to 51,5 m.s^-1 dne 2. ledna.

V roce 2025 se vyskytlo velmi málo situací s vyššími rychlostmi větru. V roce 2025 byl zaznamenán pouze jeden den, kdy denní maxima okamžité rychlosti větru dosahovala 25 m.s^–1 a více alespoň na 5 stanicích standardní sítě ČHMÚ, a to pouze 9. ledna 2025. Počet takto větrných dní byl tedy v roce 2025 poměrně nízký ve srovnání s předchozími pěti lety, kdy jsme u nás zaznamenali 4–17 takovýchto dní.