Kvalita ovzduší na území České republiky v roce 2023

Předběžné zhodnocení - I. část - zhodnocení koncentrací PM₁₀, PM_2,5, O₃, NO₂, SO₂ a CO

Shrnutí

Rok 2023 byl z hlediska kvality ovzduší mimořádně příznivý. Prodloužilo se tak období od roku 2020 s vyhovující kvalitou ovzduší. Koncentrace většiny látek znečišťujících ovzduší (suspendované částice PM₁₀ a PM_2,5, oxid dusičitý (NO₂), oxid siřičitý (SO₂) i oxid uhelnatý (CO)) v roce 2023 opět poklesly a za hodnocené období 2013–2023 dosáhly nejnižších hodnot (Obr. 1). Poprvé za celou historii měření nebyl překročen žádný z imisních limitů pro suspendované částice PM₁₀ a PM_2,5. Navíc v roce 2023 nebyly překročeny, podobně jako v minulých letech, ani imisní limity pro NO₂, SO₂ a CO.

K relativně dobré kvalitě ovzduší v ČR, vyjma přízemního ozonu (O₃), v roce 2023 přispěly zejména výrazně nižší koncentrace látek znečišťujících ovzduší během zimního období (leden–březen, říjen–prosinec), kdy z hlediska kvality ovzduší převažovaly příznivé meteorologické a rozptylové podmínky. Výrazně nižší koncentrace v porovnání s desetiletým průměrem 2013–2022 byly zaznamenány v lednu (teplotně silně nadnormální měsíc s výrazně lepšími rozptylovými podmínkami), březnu a nejvýraznější v listopadu, kdy byly – pro listopad atypicky – pouze dobré rozptylové podmínky (Obr. 2). Na zlepšování kvality ovzduší se dlouhodobě podílejí průběžně realizovaná opatření pro zlepšení kvality ovzduší (např. výměna kotlů v domácnostech, opatření na významných zdrojích nebo obnova vozového parku).

Koncentrace přízemního ozonu jsou silně závislé na meteorologických podmínkách zejména teplého období roku (duben–září) a nevykazují od roku 2013 výrazný trend jako ostatní znečišťující látky. Koncentrace v roce 2023 (maximální denní 8hodinové a 26. maximální denní 8hodinové průměrné koncentrace) byly v rámci jedenáctiletého období 2013–2023 čtvrté, resp. šesté nejnižší. Průměrné měsíční koncentrace O₃ se od dubna do srpna roku 2023 pohybovaly mírně pod hodnotou měsíčního desetiletého průměru. V září byly koncentrace nadprůměrné, a to s ohledem na meteorologické podmínky, kterými bylo toto září charakterizováno – tj. teplotně mimořádně nadnormální a srážkově silně podnormální.

Začátkem roku 2023 došlo k částečnému poklesu cen energií, nicméně i přesto zůstaly ceny na vyšší úrovni, než byly před nástupem zdražování a lze tedy konstatovat, že energetická krize zcela neskončila. Výsledky z měření znečištění z lokálního vytápění domácností v malých sídlech v poslední kampani 2022/2023 ukázaly, že z nárůstu poměrů BaP/PM₁₀ bylo v souvislosti s energetickou krizí vidět zhoršující se kvalitu vytápění části domácností (vyšší míru spalování různých typů pevných paliv v různých typech zařízení). Nedocházelo k tomu však v takové míře, aby to vedlo k výraznému zhoršení celkové kvality ovzduší. Pokračující obnova kotlů v domácnostech a přechod řady domácností k alternativnímu způsobu vytápění (solární panely, tepelná čerpadla apod.), které se realizují pomocí opatření ke zlepšení kvality ovzduší, tak velice pravděpodobně zmírnily negativní dopad energetické krize na výslednou kvalitu ovzduší.

Kvalita ovzduší byla v roce 2023 příznivá z hlediska aktuálně hodnocených látek (PM₁₀, PM_2,5, NO₂, SO₂, a CO) vyjma O₃. Je však třeba zdůraznit, že zatím nebyla vyhodnocena data všech znečišťujících látek. V dubnu bude zveřejněna II. část této předběžné zprávy, v rámci které budou hodnoceny celorepublikové koncentrace látek, které jsou zjišťovány manuálními metodami. Jedná se především o benzo[a]pyren, u kterého lze, stejně jako v minulých letech, předpokládat překročení ročního imisního limitu na řadě lokalit. 

Kvalita ovzduší v České republice v roce 2023 vzhledem k imisním limitům vyhlášeným pro ochranu lidského zdraví

Úroveň znečištění ovzduší závisí v daném roce na množství emisí znečišťujících látek a charakteru meteorologických a rozptylových podmínek. Rok 2023 byl na území ČR teplotně silně nadnormální (nejteplejší rok zaznamenaný v řadě od roku 1961) a srážkově normální. V porovnání s desetiletým průměrem 2013–2022 lze měsíce roku 2023 hodnotit jako měsíce se standardními až výrazně lepšenými rozptylovými podmínkami; celkově rok 2023 hodnotíme z hlediska rozptylových podmínek jako výrazně lepší (Obr. 3).

K překročení 24hodinového imisního limitu PM₁₀ v roce 2023 nedošlo na žádné stanici s automatizovaným měřicím programem. Jedná se tak o první rok za celou historii měření PM₁₀ od 90. let minulého století, kdy 24hodinový imisní limit nebyl překročen (Obr. 4).

Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM₁₀ nebyl v roce 2023 překročen na žádné stanici s automatizovaným měřicím programem. Rok 2023 prodloužil souvislou řadu let bez překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci PM₁₀ počínající rokem 2019.

Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci PM_2,5 nebyl v roce 2023 překročen na žádné stanici s automatizovaným měřicím programem. Stalo se tak poprvé od zavedení tohoto limitu v roce 2005, který byl navíc v roce 2020 zpřísněn (Obr. 5).

Imisní limit O₃ byl v roce 2023 (hodnoceno za tříleté období 2021–2023) překročen na 6 % stanic (4 z 68 stanic) (Obr. 6).

Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci NO₂ nebyl počtvrté v řadě od roku 2020 překročen na žádné stanici ČR (Obr. 7). Rovněž imisní limity pro SO₂ a CO nebyly v roce 2023 překročeny na žádné měřicí stanici.

Index kvality ovzduší

Z hodnocení založeného na indexu kvality ovzduší (IKO) vyplývá, že kvalita ovzduší byla v roce 2023 převážně velmi dobrá až dobrá (první stupeň IKO) (Obr. 8).

Smogový varovný a regulační systém

V roce 2023 byly vyhlášeny tři smogové situace z důvodu vysokých koncentrací suspendovaných částic PM₁₀ v celkové délce trvání 105 h (4,4 dní) a jedna smogová situace z důvodu vysokých koncentrací přízemního ozonu v délce trvání 16 h (0,7 dní).

Informace o autorském týmu

Informační systém kvality ovzduší
 Leona Vlasáková, Hana Škáchová, Markéta Schreiberová
Oddělení všeobecné klimatologie
 Lenka Stašová, Lenka Crhová
Webová verze
 Jáchym Brzezina