Kvalita ovzduší na území České republiky v roce 2024

Předběžné zhodnocení - I. část - zhodnocení koncentrací PM₁₀, PM_2,5, O₃, NO₂, SO₂ a CO

Shrnutí

Rok 2024 byl z hlediska kvality ovzduší vyhovující. Prodloužil tak období od roku 2020, kdy lze konstatovat, že koncentrace látek znečišťujících ovzduší byly výrazně nižší než v předchozím období. U některých látek (suspendované částice PM₁₀ a PM_2,5 a oxid uhelnatý (CO)) se však oproti historickým minimům v roce 2023 koncentrace mírně zvýšily a v roce 2024 dosáhly druhých nejnižších hodnot. Koncentrace oxidu dusičitého (NO₂) opět nepatrně klesly a dosáhly v roce 2024 nejnižších hodnot jak za hodnocené období 2014–2024, tak za celou historii měření. U koncentrací oxidu siřičitého (SO₂) došlo v roce 2024 k navýšení celorepublikového průměru koncentrací, což bylo způsobeno vyššími koncentracemi v Ústeckém kraji; koncentrace SO2 v roce 2024 byly páté nejnižší za hodnocené období 2014–2024. Koncentrace přízemního ozonu (O₃) v roce 2024 byly v rámci jedenáctiletého období 2014–2024 páté nejnižší (Obr. 1).

V roce 2024 splnily všechny hodnocené znečišťující látky, s výjimkou přízemního O₃, imisní limity podle současně platné legislativy. Imisní limit přízemního O₃ (v průměru za tři roky 2022–2024) byl překročen na 10 % stanic, tj. na 7 z 68 stanic. K překročení současných imisních limitů suspendovaných částic PM₁₀ a PM_2,5 nedošlo podruhé v řadě, k překročení současných imisních limitů pro NO₂, SO₂ a CO nedochází již řadu let.

K relativně dobré kvalitě ovzduší v ČR v roce 2024, s výjimkou přízemního O₃, přispěly zejména nižší koncentrace látek znečišťujících ovzduší během některých měsíců zimního období. Zejména v únoru převažovaly z pohledu kvality ovzduší příznivé meteorologické podmínky, jako byly zlepšené rozptylové podmínky, mimořádně nadnormální teploty a nadnormální srážky. Výrazně nižší koncentrace ve srovnání s desetiletým průměrem 2014–2023 byly v případě suspendovaných částic zaznamenány nejen v únoru, ale i v lednu a dubnu (Obr. 2). Na dlouhodobém zlepšování kvality ovzduší se podílejí průběžně realizovaná opatření. Jedná se například o výměnu kotlů v domácnostech, opatření na významných zdrojích emisí nebo obnovu vozového parku. Nezanedbatelný lokální vliv na snížení koncentrací suspendovaných částic PM₁₀ a PM_2,5 i dalších látek v části Ostravska mělo odstavení významné části průmyslových zdrojů v areálu společnosti Liberty Ostrava, a.s.

Koncentrace přízemního O₃ jsou silně ovlivněny meteorologickými podmínkami, zejména v teplém období roku (duben–září), a na rozdíl od ostatních znečišťujících látek nevykazují od roku 2014 výrazný vzestupný či sestupný trend. V období od dubna do června 2024 byly koncentrace mírně pod hodnotami měsíčního desetiletého průměru (2014–2023). V červenci a srpnu se průměrné koncentrace O₃ pohybovaly na úrovni desetiletého průměru, přičemž právě v těchto měsících dosáhly v roce 2024 nejvyšších hodnot.

Kvalita ovzduší byla v roce 2024 příznivá z hlediska aktuálně hodnocených látek (PM₁₀, PM_2,5, NO₂, SO₂, a CO) vyjma přízemního O₃. Je však třeba připomenout, že zatím nebyla vyhodnocena data všech znečišťujících látek. V dubnu bude zveřejněna II. část této předběžné zprávy, v rámci které budou hodnoceny celorepublikové koncentrace látek, které jsou zjišťovány manuálními metodami. Jedná se především o benzo[a]pyren, u kterého lze, stejně jako v minulých letech, předpokládat překročení ročního imisního limitu na řadě lokalit.

Zároveň je také důležité zdůraznit, že v roce 2024 byla přijata revidovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2881 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Cílem této revize je od roku 2030 progresivně zpřísňovat imisní limity v souladu s vědeckými poznatky a nejnovějšími doporučeními Světové zdravotnické organizace, ale také pravidelně revidovat tyto hodnoty v souladu s aktuálními vědeckými důkazy a k roku 2050 dosáhnout nulového znečištění ovzduší, které již nebude škodlivé pro lidské zdraví a ekosystémy dle vize Akčního plánu EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“. 

Kvalita ovzduší v České republice v roce 2024 vzhledem k imisním limitům vyhlášeným pro ochranu lidského zdraví

Úroveň znečištění ovzduší závisí v daném roce na množství emisí znečišťujících látek a charakteru meteorologických a rozptylových podmínek. Rok 2024 byl na území ČR teplotně mimořádně nadnormální (nejteplejší rok zaznamenaný v řadě od roku 1961) a srážkově nadnormální. V porovnání s desetiletým průměrem 2014–2024 lze měsíce roku 2024 hodnotit jako měsíce s výrazně lepšími až výrazně horšími rozptylovými podmínkami; celkově rok 2024 hodnotíme z hlediska rozptylových podmínek jako standardní (Obr. 3, Obr. 4).

Imisní limit pro průměrnou 24hodinovou koncentraci PM₁₀ nebyl v roce 2024 překročen na žádné stanici s automatizovaným měřením. Stalo se tak podruhé v celé historii měření PM₁₀ od 90. let 20. století. Poprvé nebyl tento limit překročen v roce 2023 (Obr. 5).

Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM₁₀ nebyl v roce 2024 překročen na žádné stanici s automatizovaným měřicím programem. Rok 2024 prodloužil souvislou řadu let bez překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci PM₁₀ počínající rokem 2019.

Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci PM_2,5 nebyl v roce 2024 překročen na žádné stanici s automatizovaným měřicím programem. Stalo se tak podruhé od zavedení tohoto limitu v roce 2005, který byl navíc v roce 2020 zpřísněn. Poprvé nebyl tento limit překročen v roce 2023 (Obr. 6).

Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci NO₂ nebyl překročen na žádné stanici ČR popáté v řadě od roku 2020 (Obr. 7). K překročení imisních limitů pro SO₂ již nedochází od roku 2010 a pro CO od roku 2005.

Imisní limit O₃ byl v roce 2024 (hodnoceno za tříleté období 2022–2024) překročen na 10 % stanic (7 z 68 stanic) (Obr. 8).

Index kvality ovzduší

Kvalita ovzduší byla v roce 2024 převážně velmi dobrá až dobrá. Hodnocení je založené na indexu kvality ovzduší (IKO), přičemž velmi dobrá až dobrá kvalita ovzduší (první stupeň IKO) byla na městských a předměstských stanicích (Obr. 9) nejčastěji zaznamenána v Jihočeském kraji (72 %) a na venkovských stanicích v Moravskoslezském kraji bez O/K/F-M (73 %).

Smogový varovný a regulační systém

V roce 2024 bylo vyhlášeno 18 smogových situací a jedna regulace kvůli vysokým koncentracím PM₁₀ v celkové délce 821 h (34,2 dní) a tři smogové situace kvůli vysokým koncentracím přízemního O₃ v celkové délce 15 h (0,6 dní). Smogová situace na přelomu března a dubna byla vyhlášena z důvodu výrazného navýšení koncentrací PM₁₀ při přechodu saharského písečného prachu přes ČR.

Vliv omezení provozu společnosti Liberty Ostrava, a. s. na kvalitu ovzduší

Zastavení provozu hutní prvovýroby v podniku společnosti Liberty Ostrava, a. s. způsobilo významný pokles průmyslových emisí tuhých znečišťujících látek do ovzduší. Jednalo se především o důsledek zastavení provozu koksovny v září 2023 a aglomerace a ocelárny v prosinci 2023. Změny ve společnosti Liberty Ostrava, a. s. měly na kvalitu ovzduší prokazatelně významný vliv. Zatímco v minulosti byla úroveň znečištění suspendovanými částicemi v městském obvodu Radvanice a Bartovice dlouhodobě nejvyšší v rámci Ostravy a patřila k nejvyšším v celé České republice, po zastavení provozu hutní prvovýroby zde byly naměřeny stejné (Ostrava-Radvanice OZO) nebo dokonce nižší (Ostrava-Radvanice ZÚ) koncentrace PM₁₀ než na většině území města.

Dopad epizody přechodu saharského písečného prachu přes ČR na kvalitu ovzduší

Epizoda přechodu saharského písečného prachu přes území České republiky na přelomu března a dubna 2024 přinesla nejvýraznější zhoršení kvality ovzduší v důsledku tohoto jevu v novodobé historii měření kvality ovzduší na našem území. Hodnoty koncentrací částic PM byly plošně velmi výrazně zvýšené prakticky ve všech krajích a téměř na celém území vyústily až k vyhlášení smogové situace z důvodu překročení prahové hodnoty na více než polovině reprezentativních stanic v jednotlivých krajích. Z analýzy dat vyplynulo, že nejvíce vzrostl počet částic s průměrem velikosti v intervalu 2,5 až 4 µm. Nejvyšší koncentrace částic PM₁₀ byly naměřeny hned na začátku epizody na jihozápadě území, odkud se saharský písečný prach začal na území České republiky nasouvat.

Informace o autorském týmu

Informační systém kvality ovzduší
 Leona Vlasáková, Hana Škáchová, Markéta Schreiberová
Oddělení všeobecné klimatologie
 Lenka Stašová, Lenka Crhová
Oddělení kvality ovzduší, pobočka Ostrava
 Radim Seibert
Oddělení kvality ovzduší, pobočka Brno
 Jáchym Brzezina
Webová verze
 Jáchym Brzezina