Klimatologická ročenka

Rok 2020 na území ČR byl teplotně silně nadnormální, průměrná roční teplota vzduchu (9,1 °C) byla o 1,2 °C vyšší než normál 1981–2010. Společně s roky 2000 a 2007 se tak rok 2020 řadí jako 5. až 7. nejteplejší v období od roku 1961. Pět ze sedmi let s průměrnou roční teplotou nad 9,0 °C byly zaznamenány v posledních 10 letech. Předešlé dva roky 2018 a 2019 byly teplejší s průměrnou roční teplotou 9,6 a 9,5 °C.

Průměrná roční teplota vzduchu na území jednotlivých krajů se pohybovala v rozmezí od 8,1 °C v kraji Karlovarském až po 10,1 °C v kraji Jihomoravském.

V průběhu roku 2020 se vyskytly pouze dva měsíce se zápornou odchylkou průměrné teploty vzduchu na území ČR od normálu 1981–2010, a to květen (odchylka −2,1 °C) a červenec (odchylka −0,1 °C). Teplotně nadnormálních bylo 5 měsíců, a to leden (odchylka +2,3 °C), duben (odchylka +1,3 °C), srpen (odchylka +1,5 °C), září (odchylka +1,2 °C) a prosinec (odchylka +2,6 °C). Nejvýraznější odchylku od normálu (+4,6 °C) měl teplotně mimořádně nadnormální únor. A jednalo se o nejteplejší únor dle průměrné měsíční teploty společně s únorem roku 1966.

Zima 2019/2020 byla na území ČR jako celek velmi teplá.

Srážkově byl rok 2020 na území ČR nadnormální. Prostorové rozložení ročního úhrnu srážek bylo nerovnoměrné. Na území Moravy a Slezska spadlo v průměru 868 mm (126 % normálu), zatímco na území Čech to bylo pouze 716 mm srážek (105 % normálu). Nejméně srážek ve srovnání s normálem spadlo na severozápadě republiky v krajích Libereckém, Ústeckém a Karlovarském (90 % normálu a méně). Naopak nejvíce v kraji Moravskoslezském (132 % normálu) a Pardubickém (128 % normálu).

K vysokému ročnímu srážkovému úhrnu přispěl především mimořádně nadnormální červen se srážkovým úhrnem 152 mm (192 % normálu). Srážkově silně nadnormální byly také měsíce únor (205 % normálu) a říjen (214 % normálu). Srážkově nadnormální byly pak srpen a září (139 % a 128 % normálu). Naopak tři měsíce roku 2020 byly srážkově silně podnormální, a to leden (43 % normálu), duben (43 % normálu) a listopad (45 % normálu). Červen byl na území ČR srážkově mimořádně nadnormální, měsíční úhrn srážek 152 mm činí 192 % srážkového normálu 1981–2010. Jedná se o nejvyšší červnový úhrn srážek na území ČR zaznamenaný v období od roku 1961.

V 60leté řadě průměrných ročních úhrnů srážek na území ČR za období 1961–2020 se rok 2020 s úhrnem 766 mm (112 % normálu 1981–2010) řadí jako 10. nejvlhčí. Jedná se o první srážkově nadnormální rok (roční úhrn vyšší než 110 % normálu) po 10 letech. Poslední srážkově nadnormálním rokem byl rok 2010, kdy roční úhrn 867 mm srážek činil 126 % normálu. V letech 2011 až 2019 se vyskytovaly již pouze roky srážkově normální nebo podnormální.

Průměrně se na našem území v roce 2020 vyskytlo 109,2 dní s denním úhrnem srážek 1 mm a více. Na většině stanic byl v roce 2020 zaznamenán nižší počet dní se srážkami 1 mm a více, než je dlouhodobý průměr 1981–2010.

Nejvyšší roční úhrny srážek v roce 2020 na stanicích standardní sítě ČHMÚ byly zaznamenány na východě republiky v okrese Frýdek-Místek, nejvíce na stanici Lysá hora (1897,0 mm). Naopak nejnižší roční úhrn srážek v roce 2020 byly zaznamenány v Ústeckém kraji, úhrn pouhých 373,4 mm byl změřen na stanici Bílina (okres Teplice). Nejvyšší denní úhrn srážek v roce 2020 byl zaznamenán na stanici Bílý Potok, Smědava v Jizerských horách, kde 19. června 2020 spadlo 129,1 mm srážek. Denní úhrn srážek nad 120 mm byl zaznamenán také 14. června na stanici Konárovice (128,9 mm).

Sezona 2019/2020 byla chudá na sníh a sněhovou pokrývku. Na 55 stanicích (8 %) nebyla zaznamenána měřitelná sněhová pokrývka. Na 41 stanicích (6 %) bylo maximum sněhové pokrývky pouze 1 cm a 2 cm to bylo na 81 stanicích (11 %).

V zimní sezoně 2019/2020 v ČR v sumě napadlo průměrně téměř 28 cm nového sněhu. Nejvíce sněhu, 14 cm, napadlo v únoru, téměř 6 cm v lednu, téměř 4 cm v prosinci, téměř 3 cm v březnu a více než 1 cm v listopadu. V dubnu a květnu napadlo průměrně méně než půl centimetru sněhu. V září a v červnu v Česku sníh v této sezoně nepadal.

Nejvíce nového sněhu v uvedeném období, celkem 385 cm, napadlo na stanici Labská bouda (bylo to o 145 cm méně než maximum sezony 2018/2019), 348 cm na Lysé hoře a 320 cm na Luční boudě. 287 cm na Šeráku, 261 cm na Klínovci (v zimní sezoně 2018/2019 zde napadlo 530 cm, nejvíce v Česku v této sezoně) a 251 cm v Peci pod Sněžkou. Všechny ostatní lokality měly úhrn nového sněhu nižší než 250 cm.

Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky v Česku v zimní sezoně 2019/2020 byla zaznamenána v Krkonoších 1. dubna na Labské boudě (179 cm). Dále 130 cm na Luční boudě dne 8. března, 119 cm dne 29. února na stanici Lysá hora, což je maximum pro Beskydy a 3. března bylo zaznamenáno maximum v masívu Králického Sněžníku (106 cm) na stanici Králický Sněžník (stanice mimo standardní síť).

V zimní sezoně 2019/2020 byla průměrná délka trvání sněhové pokrývky na stanicích v Česku téměř 19 dní (v zimní sezoně 2018/2019 to bylo více než 47 dní). Nejvíce, 172 dní, bylo zaznamenáno na stanicích Luční a Labská bouda.

Prvních sedm nejvyšších údajů vodní hodnoty celkové sněhové pokrývky zimní sezony 2019/2020 ze staničních dat je ze stanice na Labské boudě. Nejvyšší hodnota, 810 mm, byla změřena 6. dubna 2020, 795 mm 30. března a 790 mm 16. a 23. března (nejvyšší hodnota minulé sezony, 1200 mm, byla změřena 1. a 8. dubna na Labské boudě).

V roce 2020 dosáhla průměrná doba trvání slunečního svitu na území ČR hodnoty 1788,1 h, což je 108 % ročního normálu. Nejvyšší doby trvání slunečního svitu byly zaznamenány na jižní Moravě, na stanici Kuchařovice to bylo 2031 h.

Nejdelší doba trvání slunečního svitu v absolutní hodnotě i v porovnání s normálem byla zaznamenána v dubnu, kdy průměrná doba trvání slunečního svitu na území ČR činila 289,9 h, což představuje 165 % dubnového normálu. Naopak nejméně slunečního svitu v porovnání s normálem bylo zaznamenáno v říjnu. Průměrná doba trvání slunečního svitu činila pouze 58 % říjnového normálu (67,2 h).

Počet jasných dní v roce 2020 se na měřících stanicích pohyboval nejčastěji mezi 40–70 dny. Více než 70 jasných dní bylo zaznamenáno na 36 stanicích. Nejvíce jasných dní v roce 2020 nastalo na stanici České Budějovice (84 dní). V roce 2020 byl s výjimkou jediné stanice (Desná, Souš) zaznamenán vyšší nebo stejný počet jasných dní, než je dlouhodobý průměr 1981–2010.

Naopak počet zamračených dní byl na většině stanic v roce 2020 nižší než dlouhodobý průměr 1981–2010. Počet zamračených dní v roce 2020 se na našem území pohyboval nejčastěji mezi 130 až 170 dny. Nejvíce oblačnosti a tedy i zamračených dní bylo zaznamenáno na stanici Šindelová a Desná, Souš (182 dní). Naopak méně zamračených dní nastalo ve východní části republiky, nejméně to bylo na stanicích Javorník a Kobylí (123 a 126 dní).

Průměrná roční rychlost větru v roce 2020 na území ČR byla 2,2 m.s^–1. Na většině stanic standardní sítě ČHMÚ byla průměrná roční rychlost větru mezi 1 až 4 m.s^–1. Vyšší průměrné rychlosti byly zaznamenány na některých stanicích zejména ve vyšších polohách (Milešovka 7,3 m.s^–1, Lysá hora 6,3 m.s^–1, Luční bouda 5,8 m.s^–1, Šerák 5,7 m.s^–1).

Na více než 70 % stanic byla naměřená průměrná roční rychlost větru menší než dlouhodobý průměr 1981–2010 alespoň o 0,2 m.s^–1. Malé rozdíly (do +/- 0,2 m.s^–1) byly zaznamenány na 15 % stanic. Naopak vyšší průměrná rychlost byla zaznamenána také na 15 % stanic.

Nejvyšší hodnota okamžité rychlosti větru byla naměřena na stanici Sněžka, Poštovna, a to 50,1 m.s^–1 dne 11. února.

Nejvýrazněji na našem území foukalo dne 10. února, kdy vrcholily projevy hluboké tlakové níže Sabine. V tento den byla na 70 stanicích standardní sítě ČHMÚ zaznamenána okamžitá rychlost větru 25 m.s^–1 a více. Dalším dnem s výrazným větrem byl 23. únor, kdy byl silný vítr spojen s tlakovou níží Yulia. Hodnotu 25 m.s^–1 a více zaznamenalo 34 stanic standardní sítě ČHMÚ. Více informací o bouři Sabine a Yulia je uvedeno v kapitole 7.