Klimatologická ročenka

Rok 2021 na území ČR byl teplotně normální, průměrná roční teplota vzduchu (8,0 °C) byla o 0,3 °C nižší než normál 1991–2020. V posledních 10 letech se jedná o druhý nejchladnější rok dle průměrné roční teploty vzduchu, chladnější byl pouze rok 2013.

Průměrná roční teplota vzduchu na území jednotlivých krajů se pohybovala v rozmezí od 6,8 °C v kraji Karlovarském až po 9,2°C v kraji Jihomoravském.

Většinu měsíců roku 2021 hodnotíme vůči normálu 1991–2020 jako teplotně normální. Velmi chladné však byly jarní měsíce duben a květen (oba silně podnormální). Naopak silně nadnormální byl teplotně v roce 2021 červen, který byl třetím nejteplejším červnem v období od roku 1961.

Zima 2020/2021 byla na území ČR jako celek teplotně normální.

Srážkově byl rok 2021 na území ČR normální, průměrný roční úhrn srážek 683 mm představuje 100 % normálu 1991–2020. Na území Čech spadlo v roce 2021 v průměru 694 mm srážek (102 % normálu), na území Moravy a Slezska to bylo 661 mm (96 % normálu). Nejvíce srážek ve srovnání s normálem spadlo v krajích Praha a Středočeský (108 % normálu), Plzeňský a Karlovarský (106 % normálu). Nejméně srážek ve srovnání s normálem spadlo na východě republiky v krajích Olomouckém (93 % normálu), Zlínském (91 % normálu), Moravskoslezském (95 % normálu) a také Královéhradeckém (94 % normálu).

Srážkově nadnormální byly měsíce květen a srpen, kdy v průměru na území ČR spadlo 141 % a 136 % srážkového normálu. Podzimní měsíce září a říjen byly hodnoceny jako silně podnormální, měsíční srážkové úhrny zde činily 38 % a 39 % normálu.

V 61leté řadě průměrných ročních úhrnů srážek na území ČR za období 1961–2021 se rok 2021 s úhrnem 683 mm (100 % normálu 1991–2020) řadí přibližně uprostřed (jako 32. nejsušší nebo 29. nejvlhčí). Dlouhodobý průměr ročního úhrnu srážek na území ČR se v průběhu období 1961–2020 příliš nezměnil. Dlouhodobý průměr za období 1961–1990 činil 674 mm, za období 1981–2010 to bylo 686 mm a za poslední třicetiletí 1991–2020 je 684 mm.

Průměrně se na našem území v roce 2021 vyskytlo 112,7 dní s denním úhrnem srážek 1 mm a více. Nejvíce dní se srážkami (≥ 1 mm) bylo zaznamenáno v Krkonoších na stanicích Labská bouda (186 dní) a Dvoračky (185 dní).

Nejvyšší roční úhrny srážek v roce 2021 na stanicích standardní sítě ČHMÚ byly zaznamenány v Krkonoších a Jizerských horách, a to na stanicích Labská bouda (1672,6 mm), Dvoračky (1648,4 mm) a Bílý Potok, Smědava (1544,6 mm). Tyto stanice leží v horských polohách nad 800 m n. m. Naopak nejnižší roční úhrn srážek v roce 2021 (424,2 mm) byl zaznamenán na stanici Paseka v okrese Olomouc. Na ostatních stanicích roční úhrn přesáhl 460 mm.

V zimní sezoně 2020/2021 v ČR v úhrnu napadlo průměrně více než 84 cm nového sněhu. Nejvíce sněhu, více než 42 cm, napadlo v lednu, 18 cm v únoru, téměř 10 cm v březnu, téměř 9 cm v dubnu, téměř 4 cm v prosinci, 1 cm v listopadu, méně než 1 cm v říjnu a v květnu. V zimní sezoně 2019/2020 v ČR v sumě napadlo průměrně téměř 28 cm nového sněhu, tedy přibližně třikrát méně než v zimě 2020/2021.

Nejvíce nového sněhu za sezonu, celkem 608 cm, napadlo na stanici Lysá hora v Beskydech. V předešlé, na sněhovou pokrývku chudé, zimní sezoně to bylo na této stanici pouze 348 cm. Druhý nejvyšší úhrn nového sněhu (486 cm) byl zaznamenán na stanici Labská bouda, kde v předešlé sezoně napadlo nejvíce sněhu ze všech stanic v republice (385 cm).

Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky v Česku v zimní sezoně 2020/2021 byla zaznamenána tradičně v Krkonoších, a to 22. března 2021 na Labské boudě, kde leželo 188 cm sněhové pokrývky.

V zimní sezoně 2020/2021 byla průměrná délka trvání sněhové pokrývky na stanicích v Česku více než 52 dní. Nejvíce, 185 dní, bylo zaznamenáno na stanicích Labská bouda.

Při porovnání průběhu výšky sněhové pokrývky zimní sezony 2020/2021 s průměrnými hodnotami za posledních 20 let se jednalo o lehce podprůměrnou zimu. Nejvyšší údaj vodní hodnoty celkové sněhové pokrývky v ČR v zimní sezoně 2020/2021 byl 679 mm z krkonošského profilu Rokytnice nad Jizerou, Nad Voseckou (1377 m n. m.) změřený dne 19. dubna 2021.

V roce 2021 dosáhla průměrná doba trvání slunečního svitu na území ČR hodnoty 1663,5 h, což je téměř 100 % ročního normálu 1991–2020. Nejvyšší doby trvání slunečního svitu byly zaznamenány na jižní Moravě, na stanici Kuchařovice to bylo 2104,3 h.

V říjnu byla zaznamenána nejdelší doba trvání slunečního svitu v porovnání s normálem. Slunce v průměru svítilo 165,7 h, což je 154 % říjnového normálu. Naopak nejméně slunečního svitu v porovnání s normálem bylo zaznamenáno v srpnu. Průměrná doba trvání slunečního svitu 160,2 h činila pouze 72 % srpnového normálu.

Počet jasných dní v roce 2021 na Moravě na většině stanic přesáhl 50 dní, v západní polovině území byly hodnoty nižší, nejčastěji se pohybovaly do 50 dní. Nejvíce jasných dní (81) bylo pozorováno na stanici Brno, Tuřany a Kuchařovice. V porovnání s dlouhodobým průměrem bylo nejvíce jasných dní zaznamenáno v Lednici a Pardubicích, naopak nejméně v Praze a Košeticích.

Naopak počet zamračených dní se na našem území pohyboval nejčastěji mezi 150 až 170 dny, více zamračených dní se vyskytlo v horských polohách (Luční bouda 211, Labská bouda 203). Více zamračených dní, než je dlouhodobý průměr, se vyskytlo na některých stanicích ležících v západních, severozápadních a středních Čechách. Nejméně zamračených dní bylo na jižní Moravě (Brno, Tuřany 114, Kuchařovice 116 dní).

Průměrná roční rychlost větru v roce 2021 na území ČR byla 2,1 m.s^-1. Na většině stanic standardní sítě ČHMÚ byla průměrná roční rychlost větru mezi 1 a 4 m.s^-1. Vyšší průměrné rychlosti byly zaznamenány na některých stanicích zejména ve vyšších polohách (Milešovka 6,7 m.s^-1, Lysá hora 6,2 m.s^-1, Luční bouda 5,5 m.s^-1, Šerák 5,1 m.s^-1).

Na 70 % stanic byla naměřena průměrná roční rychlost větru menší než dlouhodobý průměr 1991–2020 alespoň o 0,2 m.s^-1.

S uvážením stanic mimo standardní síť ČHMÚ byla nejvyšší hodnota okamžité rychlosti větru naměřena na stanici Sněžka, Poštovna, a to 45,3 m.s^-1 dne 13. března.

Nejvýrazněji na našem území foukalo dne 21. října, kdy vrcholily projevy tlakové níže Ignác. V tento den byla na 109 stanicích standardní sítě ČHMÚ zaznamenána okamžitá rychlost větru 25 m.s^-1 a více.