Město Olomouc svou polohou potvrzuje historické postavení. Do třicetileté války bylo hlavním městem Moravy. Sportovní klání můžete ve večerních hodinách doplnit o procházky centrem města. V krátkosti výčet toho nejzajímavějšího, co stojí za zhlédnutí.

Své putování městem zahajte KATEDRÁLOU SV. VÁCLAVA na Václavském náměstí. V prostoru této budovy se 4. srpna 1306 odehrála vražda posledního českého krále z rodu Přemyslovců, Václava III. (1289-1306). Dějištěm vraždy bylo pravděpodobně místo před dnešním barokním balkonem na severu stavby.

Od katedrály se vydejte ke ZDÍKOVU PALÁCI, ten je v úzkém sousedství katedrály sv. Václava a nedávno prošel náročnou rekonstrukcí. Můžete se pokochat nádhernými malbami, které svědčí o vysoké úrovni románské výtvarné kultury na Moravě.

Olomoucké Předhradí, vymezené ulicemi Wurmovou, Křížkovského, třídou 1. Máje a náměstím Republiky, je především enklávou barokních kanovnických rezidencí, jimž dominuje ARCIBISKUPSKÝ PALÁC v ose Biskupského náměstí. Starší renesanční stavbu z doby Jana Dubravia tu nechal zásadně přestavět biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna hned po svém nástupu do funkce v roce 1664.

Cestou od arcibiskupského paláce do centra projdeme kolem kašny Tritonů na náměstí Republiky. Průčelí jezuitského KOSTELA SV. PANNY MARIE SNĚŽNĚ na západním konci náměstí patří ve zdejším prostředí k ojedinělým příkladům dynamické barokní architektury.

Budova olomoucké RADNICE, která vévodí Hornímu náměstí, představuje již po šest staletí symbol hospodářského a politického významu někdejšího královského hlavního města Moravy. Dnes je nejvýznačnější stavební památkou olomoucké světské architektury s veřejným nebo reprezentativním posláním, která stále slouží svému původnímu určení. Dodnes je sídlem úřadu městské samosprávy.

Dominantu Dolního náměstí tvoří barokní tordovaný (šroubovitě stáčený) MOROVÝ SLOUP se sochou P. Marie na vrcholu. Kapucíni, kteří přišli do Olomouce na pozvání biskupa Dietrichsteina roku 1615, mohli vybudovat vlastní řádový KOSTEL ZVĚSTOVÁNÍ P. MARIE až po třicetileté válce. V letech 1655–1661 vystavěli prostý chrám, který však vyniká vznosným trojúhelným štítem, ovládajícím celou jižní stranu Dolního náměstí. Blízký jednolodní gotický KOSTEL SV. KATEŘINY v Kateřinské ulici ze třetí čtvrtiny 14. století původně náležel přilehlému KLÁŠTERU DOMINIKÁNEK (později voršilek).

Olomoucký TROJIČNÍ SLOUP se přiřazuje ke košatému alegorickému programu místních barokních kašen a svou symbolikou jej doplňuje a završuje. V roce 2000 byla památka zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Při návratu z Kateřinské ulice směrem k radnici projdeme kolem dvou městských kašen, Jupiterovy a Neptunovy. Památky vznikaly v duchu jednotné mytologické ideje.

Na přelomu 17. a 18. století bylo úpatí bájného Michalského kopce volně obklopeno šesticí fontán s postavami Neptuna, Herkula, Tritonů, Caesara, Merkura a Jupitera. Nejdříve vznikla na Dolním náměstí roku 1683 kašna řeckého boha vod NEPTUNA obklopeného čtveřicí mořských koní.

Jako druhá v pořadí následovala v roce 1687 HERKULOVA KAŠNA na Horním náměstí. . Na dnešní místo před severním průčelím radnice dílo později přestěhoval Václav Render, když potřeboval roku 1716 uvolnit staveniště plánovanému sloupu Nejsvětější Trojice.

Následující FLORIÁNOVA KAŠNA na Dolním náměstí byla dohotovená roku 1707, ovšem nevydržela v původní podobě ani dvacet let. Křesťanského světce nahradila v roce 1735 socha vládce antických božstev Jupitera.

SATURNOVA KAŠNA v klášteře Hradisko má jako ústřední sochu Saturna jako boha času Chrona s atributy kosy a zrcadla tu doplňovali dva starozákonní hrdinové Samson a Gedeon jako alegorie Dne a Noci.

Neznámý sochař vytvořil prozatím nejbohatší kompozici s dvojicemi vodnářů a delfínů nesoucích společně kamennou mušli na KAŠNĚ TRITONŮ. Z mušle vystupuje postava chlapce s párem upoutaných vodních psů.

KAŠNÉ CAESAROVĚ vévodí postava Caesara pohlížející z hřbetu koně se sebevědomým gestem k Michalskému kopci.

K nebeskému ochránci sv. Michalovi se nakonec volně váže i symbolika poslední ze souboru barokních fontán, MERKUROVY KAŠNY z roku 1727. Božský posel Merkur (řecký Hermes) měl v antické tradici podobnou úlohu jako vítězný starozákonní archanděl Michael – stejně jako on byl průvodcem duší zemřelých a hlasatelem boží vůle.

Pravou korunou veřejné výzdoby města se ovšem měla stát až sedmá kašna, ARIÓNOVA, pro kterou bylo vybráno obzvlášť prestižní místo před jihozápadním nárožím radnice.

Poněkud dále od centra města se nachází olomoucká pevnost. Začala vznikat již v 11. století v souvislosti s budováním Olomouckého hradu. Před polovinou 18. století byla z rozhodnutí císařovny Marie Terezie vybudována BASTIONOVÁ PEVNOST. Již za rok po dokončení, tedy v roce 1758, oblehlo město pruské vojsko. ale po 36 dnech obléhání, 4. července, Prusové odtáhli s nepořízenou.

Za zmínku stojí SVATÝ KOPEČEK. K němu je nutná doprava automobilem či městskou dopravou. Od hlavního nádraží vás doveze autobus.

Poutní kostel s „bazilikou minor” NAVŠTÍVENÍ P. MARIE, převorskou a kněžskou rezidencí, ambitem a kaplí vyrostl na místě předbarokní kapleve dvou etapách v letech 1669 až 1679 a 1714 –1717. V interiéru chrámu budí zaslouženou pozornost především štuková výzdoba kleneb, jejíž robustní plastická modelace náleží raně baroknímu období. FRESKY v kaplích ilustrují pověst o vzniku poutního místa a založení kostela a v kupoli jsou zpodobněny starozákonní hrdinky Sára, Rebeka, Abigail, Betsabé, Judit a Ester jako předchůdkyně P. Marie.